Bukvice

Bukvice

Naše obec leží přibližně osm kilometrů od okresního města Jičína.

Obec je složena z dvou obecních částí a to:  BUKVICE & KŘELINA.

Historie
První zmínka o Bukvici je ze dne 12. Března r. 1327 v královském listě Jana Lucemburského, jímž zastavil panu Benešovi z Vartenberka v sumě 2000 kop hrad Veliš s městem Jičínem a vesnicemi Holínem, Čejkovicemi, Starým Jičínem (Staré Místo), Veliší, Bukvicí a Ohavčí i s jinými příslušnostmi. (Ferd. Menčík - Dějiny Jičína, str. 9).

Držiteli naší vsi byli ovšem i předchůdci Jana Lucemburského. Byla jistě zbožím poslednějších Přemyslovců: Krále Přemysla Otakara I., Václava I., Přemysla Otakara II., Léče (Rožmberka), Václava II. krále, manželky jeho Juty čili Jitky, dcery to Rudolfa Habsburského. Král Vácalv II. Po smrti své manželky zastavil Veliš Benešovi z Vartenberka. Pak jmenovati sluší Václava III., řečeného již Jany Lucemburského, od něhož najal ji Půta z Friedlantu, Vilrik z Tusku, opět Beneš z Vartenberka.

Dne 8. ledna 1333 přešla dědičně s jiným zbožím na rod Vartenberků, dalším majitelem byl Karel IV., Otec vlasti, pak opět Vartenberkové, dne 7. Ledna 1438 Hašek z Valdštejna, od r. 1452 Jiřík z Poděbrad, synové jeho Jindřich a Hynek, knížata Minsterberská a p. Boček z Kunštátu a na Poděbradech, pak poslední p. Boček sám (na mysli nestatečný), opět Hynek vévoda Mminsterberský, již r. 1478 strážce kompaktat, Samuel z Hrádku a Valečova, roku 1485 nastoupili Trčkové z Lípy“ Mikuláš z Lípy, Mikuláš z Lípy mladší, opět Mikuláš z Lípy, Vilém Trčka, r. 1582 Burian Trčka, 1591 Rudolf Trčka 1597, Matyáš Thurn, 1624,  Albrecht z Valštejna, 1634 Šlik a odtud až do roku 1848 byla v držení Šliků. Zrušením roboty toho roku svobodná ves! Do roku 1918 obcí ve státě Rakouském pod vládou Němce a od r. 1918- 28. Října- obcí ve svobodném státě- Republice Československé…“

Jméno Bukvice, dříve  Bukovice
Slovo „dědina“ znamená původně statek zděděný, nemovitý. Poněvadž na statku u národů slovanských bydlil celý rod uprostřed pozemků, přenesl se význam „dědiny“ nejen na veškeré hospodářské pozemky, ale i na budovy a později ve význam ten pojat i lid pozemky ty obdělávající a v budovách bydlící. Dnes máme pro význam ten slovo temného původu- „ves“, jež ve staré ruštině znamenalo vesnici i pole.

Naše dědina či ves Bukvice má jméno od slova buk, či jeho plodu bukvice. Je to jméno topické t. j. místní. V tom místě, kde prostírá se naše domovina, rostly as za dávných a dávných dob buky, s nichž v hojné míře padaly bukvice. Tak vzala jméno též osada Březina a Březka od slova bříza, ves Jíva od jívy atd… Od slova buk dostalo jméno mnoho osad nejen v Čechách, ale ve všech zemích osazených Slovany.

Slovo Bukvice náleží plně jen jediné naší vsi. Nějaké zvláštní, či lépe významné historie naše ves nemá, tak že v Sedláčkově historickém slovníku o ní ničeho uvedeno není, ač je to ves velice stará, jak koncovka „-ice“ ukazuje. Četné mohyly mezi Bukvicí a Nadslaví jsou znakem dávného života na této půdě. Na kat. „Čtvrti“ zjistili páni Šnajdr a Kosina sídla lidská z doby kamenné…“

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.bukvice.jvart.net, na kterých najdete další informace.