Veliš

Veliš

Obec Veliš se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký. Obec Veliš leží 4,5 km jihozápadně od centra města Jičín v nadmořské výšce okolo 322 m n. m. Rozkládá se pod Velišským hřbetem, zalesněnou terénní vlnou přecházející na severu do Jičínské kotliny. Obec se skládá z částí Veliš a Vesec.

Části obce:
•    Veliš
•    Vesec

Historie
První písemná zmínka o obci je datována již k roku 1143. Z historických památek se v obci dochoval barokní kostel sv. Václava. Na novém obecním hřbitově je umístěna hrobka rodu Šliků z Holíče, v níž jsou mimo jiné i pozůstatky hraběte Jáchyma Šlika, popraveného na Staroměstském náměstí v Praze po Bílé Hoře roku 1621. U obce ve směru na Jičín se nacházejí zbytky středověkého hradu Veliš na stejnojmenném kopci. V letech 1677 - 1680 byl hrad podle císařského rozkazu rozbořen. Návštěvníkům se z vrchu Veliše naskytne rozhled do širokého okolí, na blízké vrchy Zebín, Bradu, Tábor a dále na Kozákov či Kumburk, ale i na vrcholky vzdálenějších Krkonoš.

Pamětihodnosti
•    Kostel svatého Václava

Zřícenina hradu Veliš
Na Velichově vrchu (430 m n. m.) byl kolem roku 1300 postaven gotický hrad Veliš. Svého času se jednalo o nejpevnější hrad v Čechách. Na vrchol se dostaneme z obce Podhrádí po turistické značce. Z hradu se dochovaly jen nepatrné zbytky zdiva bašt, věže a západního paláce, které jsou pevně spojeny s čedičovým základem, nejasně vyznačené přístupové cesty a terasovitě upravený jižní vrchol. O vzhledu hradu Veliše si můžeme učinit představu podle nejstaršího vyobrazení na pergamenovém plánu dvora Vokšice, který vypracoval v roce 1698 zemský měřič Andreas Bernard Klauser. Protože toto vyobrazení vzniklo asi dvacet let po zboření hradu, kdy ještě stály jeho podstatné části a kdy ještě žilo dost pamětníků, lze zobrazení považovat za věrohodné.

Hrad patrně královského založení se v písemných pramenech připomíná poprvé k roku 1316, kdy ho král Jan Lucemburský zastavil Půtovi z Frýdlantu. Roku 1327 přešla zástava na Vartemberky, kteří Veliš roku 1337 získali dědičně. V jejich majetku hrad zůstal až do roku 1434. Za Haška z Valdštejna byl hrad roku 1443 dobyt. Od Haška Veliš v roce 1452 koupil Jiří Poděbradský a v roce 1487 ji koupil Mikuláš starší Trčka z Lípy. Za vlády jeho rodu podobu hradu zřejmě výrazně změnila pozdně gotická přestavba a v roce 1500 zde byla uložena kompaktáta. Dalších úprav se dočkal za Viléma Trčky z Lípy v polovině 16. století a dále v 90. letech. Roku 1606 hrad koupil Matyáš z Thurnu. Jako pobělohorský konfiskát připadl Albrechtovi z Valdštejna, který zde mínil zřídit klášter. Po jeho smrti hrad drželi Šlikové a byl neúspěšně obléhán Švédy. Pro jeho nesporné vojenské kvality ho roku 1658 císař nechal pobořit. Zříceniny byly kromě rozebírání na stavební kámen zvláště v 18. století těžce postiženy i hlubokými lomy, které do roku 1879 doslova rozkrájely hradní kopec.

Hrad zaujal oválný vrchol kopce. O dispozici jeho jádra příliš mnoho nevíme. Dle starých vyobrazení, která vznikla až po poboření hradu a jejichž spolehlivost nelze příliš prověřit, mu dominovala čtverhranná, patrně obytná věž. Druhá věž, jejíž zbytky v zadní části areálu patrně při vstupu do jádra popisuje ještě A. Sedláček, byla okrouhlá. Značná část plochy hradního jádra zanikla a dnes lze rozpoznat především část ohrazení zřejmě s pozůstatky dvou budov s kvádrovým lícem. Patrna je i horní část dle Bohuslava Balbína velmi hluboké studny. Nejčitelnější součástí hradu jsou dnes zbytky vnějšího dělostřeleckého opevnění, které (s výjimkou vstupní strany) zaujalo korunu valu před starším okružním příkopem, vybaveným kontreskarpovou zdí, který byl vyhlouben již ve svahu pod vrcholem kopce. Zpevňovaly ho masivní dělostřelecké bašty, většinou polookrouhlé, v jednom případě i polygonální, s líci vyzděnými ze štuk. Jedna z těchto bašt zajišťovala i vstupní bránu do částečně dochované plochy předhradí, k níž stoupá dobře patrná přístupová komunikace. Nelze vyloučit, že dnešní ves Podhradí byla k hradu přihrazena.

Přestože Veliš patřila k nejdůležitějším východočeským hradům, zůstáváme jejímu poznání mnoho dlužni. Její počátky by snad mohly souviset s doposud velmi málo probádanou vlnou zakládání hradů Václavem II. Až po třicetiletou válku byla chápána jako jedna z největších pevností, čemuž dobře odpovídá její velmi kvalitní a doposud nedoceněné pozdně gotické vnější opevnění.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.infocesko.cz, na kterých najdete další informace.