Mlázovice

Mlázovice

Malebná podkrkonošská obec Mlázovice se nachází v Královehradckém kraji, v bývalém okrese Jičín (asi 13 km od Jičína, 13km od Nové Paky, 13km od Hořic v Podkrkonoší a 7 km od Lázní Bělohrad). Z geografického hlediska ji nalezneme na západním okraji podzvičinské kotliny na hřebenech Chlumů, Mlázovického a Hořického, v nadmořské výšce 306 m nad mořem. Odborníci tvrdí, že právě tady začíná krkonošský hřeben.

Turistika
Okolí Mlázovic je velmi vyhledávaným regionem pro odpočinek i mnohé sporty. Nalezneme zde celou řadu turistických tras a v poslední době i nově se rodících tras, v krásné přírodě, pro cyklisty.

• zelená turistická značka - vede jako spojovací ke hřebenové červené turistické cestě, a dále do Podhorního Újezdu a Sobčic

• červená hřebenová trasa - je velice vyhledávanou turistickou stezkou, která vede z Konecchlumí přes Mlázovický a Hořický Chlum až do Hořic, na kopec sv. Gotharda

• modrá značka - vede z Mlázovic na Záduší, také přetíná hřebenovou červenou trasu (u vrchu Maxinec) a dále pokračuje po hřebenu dolů do Ostroměře a končí na vlakovém nádraží.

V Mlázovicích samotných jsou na mnoha domech instalovány informační tabule, které informují turisty o histrorii obce a jednotlivých domků. V okolí Mlázovic bylo dříve dvanáct železitých pramenů a ložiska rašeliny. Proto byly za první republiky, i dříve, Mlázovice vyhledávány jako věhlasné lázně, pacienty ze všech koutů země. V padesátých letech dvacátého století byly tyto lázně z politických důvodů zrušeny (resp. přestěhovány do nedálekých Lázní Bělohrad) a lázeňské domy přebudovány pro sociální účely, kterým některé z nich slouží dodnes.

Současnost
V Mlázovicích žije počátkem třetího tisíciletí téměř 500 stálých obyvatel, s průměrným věkem pod 45 let. Obec má k dispozici nadstandardní občanskou vybavenost - celoplošná plynofikace, kanalizace, vodovod, telefon i elektřina. K dispozici je i pokrytí bezdrátovým internetem.

Pro účely občanů slouží zdravotní středisko (praktický lékař a zubař), pošta, dva obchody s potravinami a základními domácími potřebami, restaurace, letní restaurace, kino, sál s divadelním pódiem, menší sportovní hala, volejbalový a tenisový kurt, fotbalové hřiště, koupaliště apod. V zimě je k dispozici sjezdovka v nedalekém Mezihoří, které je součástí Mlázovic. Obcí prochází několik autobusových linek, vlaková nádraží jsou vzdálena 3km (Šárovcova Lhota) a 4 km (Kovač).

Pracovních příležitostí je v obci méně - působí zde několik podnikatelů a menších firem, obchody, restaurace a Zemědělská akciová společnost Mlázovice, která je prakticky největším zaměstnavatelem v mikroregionu.

Do roku 1990 byly Mlázovic střediskovou obcí (pro 5 obcí), po transformaci místní samosprávy jsou samostatné. Výjimku tvoří osada Mezihoří, která je i nadále součástí Mlázovic. Mezihoří je především rájem pro turisty, houbaře a obdivovatele přírody, protože se nachází v rozlehlém údolí, které je tvořeno lesnatými Chlumy. V zimě je rájem pro vyznavače sjezdového lyžování.

Památky
Náměstí - pravidelný obdélníkový půdorys z roku 1540, kdy získaly Mlázovice statut městečka s právem výročních trhů a městským znakem. V roce 1901 byl uprostřed náměstí vztyčen Mariánský sloup z hořické sochařské školy. V roce 1928 byl vztyčen obelisk, věnovaný památce obětí první světové války. Uprostřed náměstí je kašna, na kterou byla v nedávné době instalována socha ženy, (jejímž autorem je trutnovský rodák p. Korec, který přebýval na sklonku života v Mlázovicích).

Kostel Nejsvětější trojice - státem uznaná památka - postaven 1725 na místě dřevěného kostela, který tu už stával v roce 1360. Nejsvětější zvon na kostele byl ulit roku 1593. Hodiny pocházejí ze zrušeného novopackého kláštera Pavlánů.

Od pravěku po třicetiletou válku
Doba, kdy na území mlázovické a bělohradské podkrkonošské kotliny přišli první lidé, sahá nejspíš velmi hluboko do minulosti. Dokládají to i rozličné archeologické nálezy. Ve sbírkách Městského muzea a galerie v Hořicích jsou uloženy četné artefakty, získané na území Mlázovic. Například soubory keramiky a bronzových předmětů z doby bronzové (dokládají osídlení lidem popelnicových polí) vyzvednuté ze sídlišť a hrobů lužické kultury. Dále předměty pocházející z počátku doby železné. Slovany a dobu hradištní zastupují nálezy ojedinělých železných předmětů. Historicky je významný příchod Slovanů někdy v 9. a 10. století. Ti zde, po vyhnání Keltů, zakládali své první osady. Z této doby pravděpodobně pochází i název naší obce. Teorie praví, že byl asi odvozen od osobního jména stařešiny slovanského rodu, nazývaného Mlad, který svoje potomky označoval přídomkem Mlazovici.

Nejstarší dochované písemné zmínky o Mlázovicích se objevují již v polovině 12. století. Mlázovice během plynoucích staletí poměrně často měnily svého „majitele“. Vystřídalo se zde mnoho zemanských a panských rodů. Mnohdy i poměrně významných. Prvním známým držitelem mlázovické tvrze byl, okolo roku 1360, zeman Jiřík z Mlázovic. Na přelomu 14. a 15. století se stal vlastníkem tvrze zeman Všeslav Chod. Těsně před vypuknutím husitské revoluce přešla tvrz na nového majitele, Jana Černína. Protože to byl stoupenec Východočeské panské jednoty, daly se očekávat problémy. Ty také přišly roku 1424 spolu s husitskými vojsky Jana Žižky z Trocnova. Vojska tvrz i celé Mlázovice obléhala, vypálila, vyplenila a zase táhla dál.

Potom už následuje velmi pestrý seznam vlastníků zdejších držav. Počátek 16. století – holovouský rod Karlíků z Nežetic. Za nich byly Mlázovice těsně před r. 1540 povýšeny s velkou slávou na městečko. K tomuto statutu se vázalo i právo pořádat výroční trhy a používat městský znak. Z této doby také pochází základy náměstí, které se vyznačuje pravidelným obdélníkovým půdorysem.

Rok 1594, opět nový majitel, tentokrát mocný rod Smiřických. Mlázovice jsou zahrnuty do jeho hořického panství. Po bitvě na Bílé hoře a po porážce stavovského protihabsburského povstání, je pánům Smiřickým zabaven jejich veškerý majetek, jelikož poslední člen rodu pánů Smiřických ze Smiřic, Albrecht Jan Smiřický, byl vůdcem tohoto povstání. Mlázovicím se však tímto naskytla ta čest, že roku 1621 přešly do rukou samotného velkého Albrechta z Valdštejna. Ten je ale roku 1634 v Chebu zavražděn a Mlázovice, jak jinak, opět mění pána. Tentokrát přišla řada na italský hraběcí rod Strozziů. V průběhu třicetileté války a v posledních desetiletích 17. století se Mlázovice vylidnily a zpustly. V roce 1651 měly dokonce jen 117 obyvatel.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mlazovice.cz, na kterých najdete další informace.