Jičín

Jičín

Jičín je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Jičínské pahorkatině na řece Cidlině.

Historie - od pravěku ke vzniku českého státu
Jsme ve starší době kamenné. Naše hodinky by měly ukazovat o 2 miliony roků nebo přinejmenším o 8 000 roků méně! Je doba ledová a Jičínskem - tehdy nehostinným podhorským krajem - se pohybují tlupy lovců velké zvěře - mamutů, nosorožců, medvědů.

V mladší době kamenné (6 000 až 4 000 let před naším letopočtem) již krajina poskytuje dostatek půdy, vody a dřeva. Výrazně se oteplilo. Kontinentální ledovec, který se dříve opíral o severní stranu blízkých Krkonoš, ustoupil daleko k polárnímu kruhu. Proto se zde usídlují první zemědělci. V okolí bylo dokonce objeveno několik pravěkých dílen, kde se ve velkém vyráběly hlazené kamenné nástroje.

Dokládají, že zde sídlili pravěcí řemeslníci, a jak bychom řekli dnes, odborníci - specialisté.
Lid popelnicových polí - tak nazýváme ty, kteří osídlili Jičínsko v mladší době bronzové  (13. - 4. století  před naším letopočtem) a zůstávali zde až do začátku našeho letopočtu. Budovali zde první hradiště  a rozšířili znalost výroby a užívání bronzových nástrojů, šperků a zbraní. Jméno dostali podle svého způsobu pohřbívání -  jsou nacházena rozsáhlá žárová pohřebiště s popelem zemřelých uloženým v nádobách - popelnicích. Od mladší doby kamenné se lidé oblékali do lněných látek, které si sami tkali.

Keltové - jsou prvními obyvateli, jejichž jméno známe. Pronikali k nám ve třetím století před naším letopočtem v malých skupinách bojovníků. Nejčastěji proto nacházíme jejich hroby se železnými meči. Byli i výteční řemeslníci. Používali nástroje, které nám slouží doposud  - kladivo, kleště, pily, vrtáky, hoblíky. Dokázali také zpracovávat sklo a razili první mince. Rozšířili mletí rotačním kamenným mlýnem. Tento způsob znali i Germáni, kteří osídlili naši zemi po Keltech  a Slované, kteří přišli po Germánech.

Slované - osídlující území po roce 500 našeho letopočtu se živili  zemědělstvím. Osídlovali výšinné a a chráněné polohy. Mezi jimi postavenými hradišti vyniká hradiště v Prachovských skalách, kde přehradili soutěsky skalního města a vytvořili tak opevněné sídlo s  rozlohou  5 km  čtverečních! To je plocha tak velká, jako kdybyste položili vedle sebe 833 fotbalových hřišť).

Slované byli první, kdo v české kotlině založili stát. To znamená, že zemi vládl kníže, vojenská družina seskupená kolem něho byla  připravena bránit hranice a byly raženy mince.

Na konci 10. století  spravoval východní Čechy mocný rod Slavníkovců. Jičínsko a Pocidliní leželo samozřejmě ve sféře přímého slavníkovského vlivu. A to až do 28. září roku 995, kdy v Libici nad Cidlinou byla většina mužských členů rodu vyvražděna. Tak získali Přemyslovci postavení jediného vládnoucího rodu. Česká kotlina byla sjednocená.

Od vzniku českého stáu po bitvu na Bílé hoře
Ocitáme se v době zakládání hradů, klášterů, kostelů a nových vsí. V klášterech se sepisují legendy o životě svatých, zaznamenávají se soupisy majetků. Z družiny soustředěné kolem panovníka vzniká šlechta.

Kopcovitá krajina kolem Jičína  na rozhraní rovinatého vnitrozemí a pomezních hor tvořících  zemskou  hranici  byla příhodná pro postavení několika hradů.
 
Brada
Byl strážním a obranným hradem zemské stezky, kolem roku 1500 byl již opuštěnou zříceninou.

Veliš
Významný hrad, byly v něm uchovávány Desky zemské, to jest soupis majetku šlechty, a kompaktáta - vzácné listiny právně stvrzující odlišné náboženské i politické poměry v  českém království. Po skončení třicetileté války byl z rozkazu císaře zbořen, aby se napříště nemohl stát pevností nepřátel.

Kumburk
Rovněž pevný a velký hrad, byl záměrně pobořen ve stejné době a ze stejného důvodu jako Veliš.

Bradlec
Založený na kopci blízko hradu Kumburku. Zpustl již po husitských válkách.
 
Po těchto hradech zůstaly pouze zříceniny nebo jen jména kopců. Těžko si dnes představit středověkou krajinu kolem Jičína se čtyřmi hrady na okolních kopcích.

Město Jičín je založeno podle plánu. Jeho pravidelné obdélníkové náměstí bylo se značným rozmyslem vyměřeno jistě s provázkem v ruce. Ale kdo kdy Jičín založil, se neví. Jičín nemá zakládací listinu!

První zmínka o Jičínu je v listině královny Guty, manželky českého krále Václava II., z roku 1293. Středověk je dobou rozvíjení řemesel, obchodu, uměleckých  děl gotického slohu. Vlastníkem jičínského panství byl král.

Teprve roku 1337 jej český král Jan Lucemburský prodává šlechtickému rodu Vartenberků. Vartenberkové dbali o rozvoj území, plošně zakládali nové vsi. V tehdejší době, ve čtrnáctém století, začalo být osídlováno i hornaté Podkrkonoší.

S Jičínskem je spojen Čeněk z Vartenberka (kol. 1385 až 1425), nejvyšší purkrabí království českého, patřil k nejvýznamnějším postavám své doby. V době husitských válek se stal vlivným představitelem umírněné kališnické šlechty, avšak  vstoupil i do služeb císaře Zikmunda. Tak se stal nepřítelem radikálních husitů a Jana Žižky z Trocnova. Žižka přitáhl na jaře roku 1423 k Hořicům a Vartenberkovo vojsko porazil v bitvě u  Hořic roku 1423.

Trčkové z Lípy - vládli v Jičíně v době renesance (1487-1607), ve městě byly stavěny nové hradby a známá věžová, dnes řečená Valdická brána.

Smiřičtí - byl jeden z nejbohatších šlechtických rodů v Čechách. S koncem jeho panování v Jičíně (od r. 1607 do r. 1621) je spojeno několik zajímavých příběhů. (Znáte příběh o lásce šlechtické dívky k neurozenému mládenci? O jejím potrestání, uvěznění v hradní věži, o tom, jak byla odtamtud osvobozena a jak zemřela při výbuchu jičínského zámku? Je to příběh  o smutném osudu Elišky Kateřiny Smiřické a známá píseň Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína prý vypráví o její lásce. Eliščin bratr Jan Albrecht byl jedním z  hlavních představitelů povstání protestantské šlechty proti císaři, (dokonce bylo uvažováno o tom, že on by se mohl stát českým králem!) zemřel však ve věku dvaceti čtyř let již  roku 1618. Rod Smiřických vymřel po meči, jím vystavěný renesanční zámek v Jičíně byl poničen výbuchem v tom samém roce, kdy došlo k bitvě na Bílé hoře.

A tato bitva od základu změnila poměry v Českém království, tudíž i poměry do té doby protestantského Jičínska.

Dějiny 20. století
Dvacáté století bylo samo o sobě dobou velkých skoků, politických změn, válek a okupací: Zánik Rakouska-Uherska, vznik Československa, 2. světová válka, zánik Československa a vznik protektorátu Böhmen und Mähren, osvobození, ale i brzký komunistický převrat roku 1948 věznění a vlny emigrací, Pražské “jaro”  v roce 1968 a pak následná okupace Československa 5 armádami komunistických států, tzv. Sametová revoluce roku 1989 a brzké rozdělení Československa na Slovenskou a Českou republiku.

O vznik nového československého státu se zasloužil Tomáš Garrigue Masaryk.  Jeho tvář, prvního československého prezidenta, nese avers československé koruny.

Počátek nového státu byl začátkem společenského i hospodářského rozkvětu. Ten samozřejmě zasáhl i Jičín. Podle plánů architekta Musila vzniká v Jičíně řada staveb (Studentský dům s knihovnou, obchodní akademie, úpravy zámeckého parku atd).
 
S Jičínskem jsou spojeny významné osobnosti, které a zasáhly do nejrůznějších oblastí kultury (publicista Karl Kraus, spisovatel Václav Čtvrtek, malíř František Kaván, spisovatel Josef Štefan Kubín, architekt Čeněk Musil, grafik Josef Váchal, grafička Anna Macková, skladatel Josef Bohuslav Foerster).
 
Kdyby však měl být jmenován ten, kdo nejvíc proslavil město Jičín, dokonce i v zahraničí, pak to byl nejspíš Rumcajs, pohádkový loupežník z lesa Řáholce u Jičína. K novým dějinám města a okolí tudíž patří i týdenní festival Jičín - město pohádky (www.pohadka.cz), pořádaný každoročně v polovině září.  
Památky

Valdštejnský zámek na náměstí
Velkoryse pojatá stavební činnost Albrechta z Valdštejna byla zahájena přestavbou zámku, který navázal na záměry Smiřických. Jeho původní renesanční podoba se dochovala v severovýchodní části. Postupně byl rozšiřován a upravován, poslední změny byly v klasicistním slohu. V průčelním křídle zámku je porotní sál s portréty rodiny Schlicků a tzv. sál protinapoleonské koalice, kde se v roce 1813 sešli zástupci Rakouska, Ruska a Německa a uzavřeli „Svatou Alianci“. Jejím cílem byla porážka Napoleona. Nyní je v zámku umístěno muzeum a základní umělecká škola.

Vodárenská věž
Vodárenská věž byla postavena buď za doby Valdštejnovy  nebo záhy po ní. Voda z věže se v starých dobách vedla dřevěným potrubím na náměstí do kašen. Stojí  při hlavní silnici u rybníku Kníže. Je z kamenných kvádrů o čtyřech odděleních, původně byla kryta šindelem, na východní straně jsou sluneční hodiny. Uvnitř v přízemí byl tlakostroj (pumpy), jimž se čerpala voda a tlačila železnými rourami do nejvyššího patra do měděné nádrže, odkud se pak vedla do města.

Když v roce 1876 byla zřízena na Valdštejnově náměstí  za sochou nejsv. Trojice třetí kamenná kašna, byl pořízen do vodárny nový silnější čerpací stroj od továrny Frič a Macháček z Chlumu n. C. Vybudováním nového vodovodu ze Studeňan v roce 1907 ztratila vodárna svůj původní účel, ale při zavedení elektrického proudu do města byla přeměněna v transformační stanici. Je dominantou v této části města.
      
V roce 1993  zakoupil od města vodárenskou věž na hrázi rybníka Kníže výtvarník Petr Heber. Tu pak nezměrným úsilím a s vynaložením nemalých finančních prostředků dokázal v poměrně krátké době změnit k nepoznání. Již za necelých půl roku se mu podařilo v přízemí věže otevřít vlastní galerii Na Hrázi. O rok později otevřel v suterénu věže vinárničku, která získala pověst společenského centra, působícího svou originalitou, útulností i neobvyklým zařízením.

Lázně Hilarion (dříve Městské lázně)
Městské parní, vanové a lidové lázně v Jičíně byly otevřeny  v  neděli dne 12. listopadu 1905. Byly otevřeny denně, vyjma čtvrtka a  byl pro ně vydán řád. Lázně obsahovaly místnost s horkým vzduchem, bazén s vodou teplou 24 °C, sprchy , 12 kabin - van. Voda se do lázní přiváděla zpočátku z rybníka, později, když byl zřízen nový vodovod, přiváděla se odtud. V následujícím roce zde byly zřízeny také uhličité a rašelinné lázně - do nich se přivážela lesní rašelina  od Střelče.

Budova prochází náročnou rekonstrukcí. Nyní je zde poskytována relaxační a masážní péče.

Valdická brána
Valdická brána  byla stavěna jako součást městského opevnění v letech 1568 až 1578 . Původně  dvoupatrová hranolovitá budova s průjezdem. Brána roku 1589 vyhořela a byla po požáru zvýšena o třetí patro. Teprve  počátkem 17. století byla opět zakryta tesařem Petrem z Boleslavi renezanční helmicí. Další požár v roce 1681 zničil honosnou raně barokní báň a brána byla zakryta prostým jehlancem. Valdická brána nebyla nikdy omítána, v přízemí měla kvádrovou bosáž a patra byla zděna z nepravidelného zdiva. Nad západním portálem byl znak Trčků z Lípy, nad ním v prvním patře okno, ve druhém patře kruhový medailón s městským znakem, dodatečně tesaným roku 1883 J. Stuchlíkem . Vyhlídková věž se 156 schody .

Okolí

Hrad Bradlec - zřícenina
Hrad byl vystavěn ve druhé polovině 13. století z místního čediče na ostré melafyrové skále ve tvaru půlměsíce. Z hradu do dnešních dnů zbylo několik dodnes pevných zdí. V jihozápadní části jsou patrné zbytky čtyřhranné věže. K hradu se váže mnoho pověstí, např. o Bílé paní, o chodbě s pokladem a mnohé další. V podhradí leží obec Bradlecká Lhota, i když katastrálně pod ní hrad Bradlec nespadá. Pole okolo Lhoty jsou bohatými nalezišti polodrahokamů, zejména achátů. V potoce je možné najít krásně zbarvené české granátky.

Okolí hradu Bradlce bylo roku 1992 vyhlášeno přírodní rezervací pro jedinečnost svého ekosystému.

Kumburk
Zbytky gotického hradu asi 9 km od Jičína. Postaven počátkem 14. století. Jmenoval se původně Goldenburk. Ve válkách husitských jej držel orebitský hejtman Hynek Krušina z Lichtenberku, ochránce kališníků v našem kraji. V Panenské věži byla v letech 1611 až 1619 vězněna Eliška Kateřina  Smiřická pro svou lásku k prostému kováři. Inspirací pro vznik lidové písně "Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína" byla právě tato nešťastná láska. Za třicetileté války byla na hradě švédská posádka, která odtud sužovala celý kraj. Proto poručil po odchodu Švédů císař Ferdinand III. Kumburk rozbořit. Rozkaz byl vyplněn roku 1658.

Umístěná pamětní deska připomíná i pobyt Karla Hynka Máchy.

Je odtud rozhled na Krkonoše a jejich předhůří, Polabí až ke Kolínu, Českomoravskou vrchovinu, Jičínsko, Orlické hory, Trosky, Tábor, Kozákov, Ještěd, České středohoří.

Hrad Veliš
Hrad Veliš byl založen kolem roku 1300 jako středisko královské moci na Jičínsku. Jméno mu dala mnohem starší ves Veliš z dob počátku feudalismu, ležící na jižním svahu vrchu. Brzy dostali hrad Vartemberkové. Vládl jim také rod Jiřího z Poděbrad a nadlouho páni Trčkové. Na počátku třicetileté války byl Veliš majetkem vůdce stavovského vojska Jindřicha Matesa Z Thurnu.

Hrad přežil válku a poskytl jičínským jezuitům útočiště před Švédy, kteří několik let vládli kraji, ale Veliše nedobyli. Po válce byl hrad rozbořen, aby se nestal v budoucích válkách oporou nepřátel. Císařský rozkaz z roku 1658 byl dokonale splněn v letech 1677 až 80. Věž byla vyhozena do vzduchu, ostatní stavby byly rozebrány jako na protějším Kumburku. Z kamene hradu Veliše byl postaven dvůr Vokšice, Staré Místo, jezuitský zámek v Miličevsi a j. Zkázu hradu dokonal v 19. století čedičový lom.

Na Veliši byla nejstarší lidská sídla. Byly tu nalezeny památky z mladší doby kamenné, vzácné nálevkovité poháry z pozdní doby kamenné, střepy lužické, slezské i hradištní.

Z Veliše je krásný kruhový  rozhled pod celém Jičínsku. Na severu za táborským hřbetem vystupují Krkonoše. Vlevo za Kozákovem se rýsují Jizerské hory hřbetem Černé Studnice, níže od Kozákova na severozápad začíná Ještědský hřeben s Rádlem, Javorníkem a Ještědem dále za západ homole Českého Středohoří od Ralska a Bezdězu až k Řípu. Na východním obzoru se někdy ukáží Orlické hory, častěji však Zvičina.
 
Turistický region Český ráj
Český ráj leží necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Geograficky je ohraničen spojnicí Mnichovo Hradiště, Sychrov, vrch Kopanina, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka, Mnichovo Hradiště. Na východě tato malebná oblast přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami – hrady, zámky, lidovou architekturu. A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.

Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice (vyhl. r. 1955). Z hlediska různorodosti krajiny a výskytu chráněných a ohrožených biologických druhů mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybníků na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.).

Ve vyvřelých horninách Českého ráje navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, ametystů, jaspisů, chalcedonů a jiných drahých kamenů. Lidé žijící v tomto kraji byli a dodnes jsou známi svojí řemeslnou dovedností. Železnobrodské sklářské výrobky, dřevěné hračky a formy semilských řezbářů, lomnické suchary, turnovské granátové šperky a broušené drahokamy si našly cestu do celého světa a dokázaly se zde prosadit.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.jicin.cz a www.infocesko.cz, na kterých najdete další informace.