Dílce

Dílce

Obec Dílce se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký. Obec Dílce leží asi 3 km severně od Jičína a asi 3 km jihovýchodně od Jinolic, v povodí řeky Cidliny. Jedná se o malou ves rozprostírající se v nadmořské výšce kolem 287 m.

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1542. Za prusko – rakouské války se obec v roce 1866 stala centrem bojů. Na protilehlých návrších nalezneme Pruský a Saský pomník a v okolí jednotlivé i hromadné hroby. Na jednom z návrší, které leží asi půl kilometru západně od obce, jsou dva pomníky – jeden je věnovaný důstojníkům a mužstvu královského a pruského 1. braniborského pluku granátníků, druhý braniborskému pěšímu pluku. Z tohoto místa se nám naskytne pěkný výhled do širokého okolí. Dále na okraji obce vlevo od cesty připomíná jeden z četných pomníčků, že na tomto místě položil život královský saský setník Sube a řada jeho krajanů. V obci se také dochovala socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1773.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1542.

Okolí

Hrad Bradlec - (zřícenina)
Hrad byl vystavěn ve druhé polovině 13. století z místního čediče na ostré melafyrové skále ve tvaru půlměsíce. Z hradu do dnešních dnů zbylo několik dodnes pevných zdí. V jihozápadní části jsou patrné zbytky čtyřhranné věže. K hradu se váže mnoho pověstí, např. o Bílé paní, o chodbě s pokladem a mnohé další. V podhradí leží obec Bradlecká Lhota, i když katastrálně pod ní hrad Bradlec nespadá. Pole okolo Lhoty jsou bohatými nalezišti polodrahokamů, zejména achátů. V potoce je možné najít krásně zbarvené české granátky.

Okolí hradu Bradlce bylo roku 1992 vyhlášeno přírodní rezervací pro jedinečnost svého ekosystém.

Kumburk:
Zbytky gotického hradu asi 9 km od Jičína.Postaven počátkem  14. století.   Jmenoval se původně Goldenburk. Ve válkách husitských jej držel orebitský hejtman Hynek Krušina z Lichtenberku, ochránce kališníků v našem kraji. V Panenské věži byla  v letech 1611 - 1619 vězněna Eliška Kateřina  Smiřická pro svou lásku k prostému kováři. Inspirací pro vznik lidové písně  " Znám já jeden krásný zámek  nedaleko Jičína" byla právě tato nešťastná láska. Za třicetileté války byla na hradě švédská posádka, která odtud sužovala celý kraj. Proto poručil po odchodu Švédů císař Ferdinand III Kumburk rozbořit. Rozkaz byl vyplněn roku 1658. Umístěná pamětní deska připomíná i pobyt Karla Hynka Máchy.

Je odtud rozhled na Krkonoše a jejich předhůří, Polabí až ke Kolínu, Českomoravskou vrchovinu, Jičínsko, Orlické hory, Trosky, Tábor, Kozákov, Ještěd, České středohoří.

Hrad Veliš
Hrad Veliš byl založen kolem roku 1300 jako středisko královské moci na Jičínsku. Jméno mu dala mnohem starší ves Veliš z dob počátku feudalismu, ležící na jižním svahu vrchu. Brzy dostali hrad Vartemberkové. Vládl jim také rod Jiřího z Poděbrad a nadlouho páni Trčkové. Na počátku třicetileté války byl Veliš majetkem vůdce stavovského vojska Jindřicha  Matesa Z Thurnu. Hrad přežil válku a poskytl jičínským jezuitům útočiště před Švédy, kteří několik let vládli kraji, ale Veliše nedobyli. Po válce byl hrad rozbořen, aby se nestal v budoucích válkách oporou nepřátel. Císařský rozkaz z roku 1658 byl dokonale splněn v letech 1677 - 80. Věž byla vyhozena do vzduchu, ostatní stavby byly rozebrány jako na protějším Kumburku. Z kamene hradu Veliše byl postaven dvůr Vokšice, Staré Místo, jezuitský zámek v Miličevsi a j. Zkázu hradu dokonal v 19. století čedičový lom.

Na Veliši byla nejstarší lidská sídla. Byly tu nalezeny památky z mladší doby kamenné, vzácné nálevkovité poháry z pozdní doby kamenné, střepy lužické, slezské i hradištní.

Z Veliše je krásný kruhový  rozhled pod celém Jičínsku. Na severu za táborským hřbetem vystupují Krkonoše. Vlevo za Kozákovem se rýsují Jizerské hory hřbetem Černé Studnice, níže od Kozákova na severozápad začíná Ještědský hřeben s Rádlem, Javorníkem a Ještědem dále za západ homole Českého Středohoří od Ralska a Bezdězu až k Řípu. Na východním obzoru se někdy ukáží Orlické hory, častěji však Zvičina.

Turistický region Český ráj
Český ráj leží necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Geograficky je ohraničen spojnicí Mnichovo Hradiště, Sychrov, vrch Kopanina, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka, Mnichovo Hradiště. Na východě tato malebná oblast přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami – hrady, zámky, lidovou architekturu. A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.

Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice (vyhl. r. 1955). Z hlediska různorodosti krajiny a výskytu chráněných a ohrožených biologických druhů mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybníků na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.).

Ve vyvřelých horninách Českého ráje navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, ametystů, jaspisů, chalcedonů a jiných drahých kamenů. Lidé žijící v tomto kraji byli a dodnes jsou známi svojí řemeslnou dovedností. Železnobrodské sklářské výrobky, dřevěné hračky a formy semilských řezbářů, lomnické suchary, turnovské granátové šperky a broušené drahokamy si našly cestu do celého světa a dokázaly se zde prosadit.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.jicin.cz a www.infocesko.cz, na kterých najdete další informace.