Ohaveč

Ohaveč

Obec Ohaveč se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký. Obec Ohaveč leží asi 4 km západně od Jičína, směrem na Mladou Boleslav. Obec je díky své poloze vhodným místem pro návštěvu Českého ráje, zejména Prachovských skal. Ty se nacházejí jen desítky minut chůze na sever od vsi a jsou častým cílem turistů, horolezců a v poslední době i cyklistů. Za návštěvu stojí také město Jičín, kde lze nalézt mnoho zajímavých kulturních a historických památek. Celé okolí obce Ohaveč je protkáno řadou stezek pro cyklisty i turisty.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1327.

O okrese Jičín
Okres Jičín se rozkládá v severozápadní části bývalého Východočeského kraje. Sousedními okresy jsou Semily, Trutnov a Hradec Králové, ze Středočeského kraje Nymburk a Mladá Boleslav. Do Prahy je to z Jičína necelých 100 km, do Hradce Králové 50 km.

Na okrese se nachází několik krajinných typů. Většinu okresu vyplňuje Jičínská pahorkatina (nejvyšší bod Sokol, 562 m n. m., mimo území okresu). Jižní část okresu přechází v rovinu kolem Polabské nížiny, na severozápadě okresu se nacházejí pískovcová skalní města (Prachovské skály, část Českého ráje) a severovýchod okresu patří do hornatého Podkrkonoší. Do části okresu zasahuje část Chráněné krajinné oblasti Český ráj (nejstarší CHKO v ČR) a několik chráněných přírodních útvarů.

V okrese Jičín se nachází ložisko prvotřídního sklářského písku (Hrdoňovice – Střeleč), Městský pivovar Nová Paka (Bohém, Brouček, Kryštof, Kumburák, Valdštejn), výrobna pravých Hořických trubiček, závodní trať motokrosu ve Štikově, věznice Valdice, Češovské valy, slatinné lázně v L. Bělohradě, hrad Kost, v Sobotce se koná literární festival Šrámkova Sobotka a v Jičíně festival Jičín – Město pohádky, a samozřejmě zde najdete spoustu dalších zajímavostí, které se do tohoto krátkého výčtu nevejdou.

Výlety do okolí - památky Jičína

Valdštejnský zámek na náměstí
Velkoryse pojatá stavební činnost Albrechta z Valdštejna byla zahájena přestavbou zámku, který navázal na záměry Smiřických. Jeho původní renesanční podoba se dochovala v severovýchodní části. Postupně byl rozšiřován a upravován, poslední změny byly v klasicistním slohu. V průčelním křídle zámku je porotní sál s portréty rodiny Schlicků a tzv. sál protinapoleonské koalice, kde se v roce 1813 sešli zástupci Rakouska, Ruska a Německa a uzavřeli „SVATOU ALIANCI“. Jejím cílem byla porážka Napoleona. Nyní je v zámku umístěno muzeum a základní umělecká škola.

Vodárenská věž
Vodárenská věž byla postavena buď za doby Valdštejnovy nebo záhy po ní. Voda z věže se v starých dobách vedla dřevěným potrubím na náměstí do kašen. Stojí při hlavní silnici u rybníku Kníže. Je z kamenných kvádrů o čtyřech odděleních, původně byla kryta šindelem, na východní straně jsou sluneční hodiny. Uvnitř v přízemí byl tlakostroj (pumpy), jimž se čerpala voda a tlačila železnými rourami do nejvyššího patra do měděné nádrže, odkud se pak vedla do města.

Když v roce 1876 byla zřízena na Valdštejnově náměstí za sochou nejsv. Trojice třetí kamenná kašna, byl pořízen do vodárny nový silnější čerpací stroj od továrny Frič a Macháček z Chlumu n. C.

Vybudováním nového vodovodu ze Studeňan v r. 1907 ztratila vodárna svůj původní účel, ale při zavedení elektrického proudu do města byla přeměněna v transformační stanici. Je dominantou v této části města.

V roce 1993 zakoupil od města vodárenskou věž na hrázi rybníka Kníže výtvarník Petr Heber. Tu pak nezměrným úsilím a s vynaložením nemalých finančních prostředků dokázal v poměrně krátké době změnit k nepoznání. Již za necelých půl roku se mu podařilo v přízemí věže otevřít vlastní galerii Na Hrázi. O rok později otevřel v suterénu věže vinárničku, která získala pověst společenského centra, působícího svou originalitou, útulností i neobvyklým zařízením.

Lázně Hilarion (dříve Městské lázně)
Městské parní, vanové a lidové lázně v Jičíně byly otevřeny v neděli dne 12. listopadu 1905. Byly otevřeny denně, vyjma čtvrtka a byl pro ně vydán řád. Lázně obsahovaly místnost s horkým vzduchem, bazén s vodou teplou 24 °C, sprchy, 12 kabin - van. Voda se do lázní přiváděla zpočátku z rybníka, později, když byl zřízen nový vodovod, přiváděla se odtud. V následujícím roce zde byly zřízeny také uhličité a rašelinné lázně - do nich se přivážela lesní rašelina od Střelče.

Budova prochází náročnou rekonstrukcí. Nyní je zde poskytována relaxační a masážní péče.

Valdická brána
Valdická brána byla stavěna jako součást městského opevnění v letech 1568 - 1578. Původně dvoupatrová hranolovitá budova s průjezdem . Brána roku 1589 vyhořela a byla po požáru zvýšena o třetí patro. Teprve počátkem 17. století byla opět zakryta tesařem Petrem z Boleslavi renezanční helmicí. Další požár v roce 1681 zničil honosnou raně barokní báň a brána byla zakryta prostým jehlancem. Valdická brána nebyla nikdy omítána, v přízemí měla kvádrovou bosáž a patra byla zděna z nepravidelného zdiva. Nad západním portálem byl znak Trčků z Lípy , nad ním v prvním patře okno , ve druhém patře kruhový medailón s městským znakem, dodatečně tesaným roku 1883 J. Stuchlíkem. Vyhlídková věž se 156 schody.

Další tipy na výlety do okolí

Hrad Bradlec - zřícenina
Hrad byl vystavěn ve druhé polovině 13. století z místního čediče na ostré melafyrové skále ve tvaru půlměsíce. Z hradu do dnešních dnů zbylo několik dodnes pevných zdí. V jihozápadní části jsou patrné zbytky čtyřhranné věže. K hradu se váže mnoho pověstí, např. o Bílé paní, o chodbě s pokladem a mnohé další. V podhradí leží obec Bradlecká Lhota, i když katastrálně pod ní hrad Bradlec nespadá. Pole okolo Lhoty jsou bohatými nalezišti polodrahokamů, zejména achátů. V potoce je možné najít krásně zbarvené české granátky.

Okolí hradu Bradlce bylo roku 1992 vyhlášeno přírodní rezervací pro jedinečnost svého ekosystému.

Kumburk
Zbytky gotického hradu asi 9 km od Jičína.Postaven počátkem 14. století. Jmenoval se původně Goldenburk. Ve válkách husitských jej držel orebitský hejtman Hynek Krušina z Lichtenberku, ochránce kališníků v našem kraji. V Panenské věži byla v letech 1611 - 1619 vězněna Eliška Kateřina Smiřická pro svou lásku k prostému kováři. Inspirací pro vznik lidové písně "Znám já jeden krásný zámek nedaleko Jičína", byla právě tato nešťastná láska. Za třicetileté války byla na hradě švédská posádka, která odtud sužovala celý kraj. Proto poručil po odchodu Švédů císař Ferdinand III Kumburk rozbořit. Rozkaz byl vyplněn roku 1658. Umístěná pamětní deska připomíná i pobyt Karla Hynka Máchy.

Je odtud rozhled na Krkonoše a jejich předhůří, Polabí až ke Kolínu, Českomoravskou vrchovinu, Jičínsko, Orlické hory, Trosky, Tábor, Kozákov, Ještěd, České středohoří.

Hrad Veliš
Hrad Veliš byl založen kolem roku 1300 jako středisko královské moci na Jičínsku. Jméno mu dala mnohem starší ves Veliš z dob počátku feudalismu, ležící na jižním svahu vrchu. Brzy dostali hrad Vartemberkové. Vládl jim také rod Jiřího z Poděbrad a nadlouho páni Trčkové. Na počátku třicetileté války byl Veliš majetkem vůdce stavovského vojska Jindřicha Matesa Z Thurnu. Hrad přežil válku a poskytl jičínským jezuitům útočiště před Švédy, kteří několik let vládli kraji, ale Veliše nedobyli. Po válce byl hrad rozbořen, aby se nestal v budoucích válkách oporou nepřátel. Císařský rozkaz z roku 1658 byl dokonale splněn v letech 1677 - 80. Věž byla vyhozena do vzduchu, ostatní stavby byly rozebrány jako na protějším Kumburku. Z kamene hradu Veliše byl postaven dvůr Vokšice, Staré Místo, jezuitský zámek v Miličevsi a j. Zkázu hradu dokonal v 19. století čedičový lom.

Na Veliši byla nejstarší lidská sídla. Byly tu nalezeny památky z mladší doby kamenné, vzácné nálevkovité poháry z pozdní doby kamenné, střepy lužické, slezské i hradištní.

Z Veliše je krásný kruhový rozhled pod celém Jičínsku. Na severu za táborským hřbetem vystupují Krkonoše. Vlevo za Kozákovem se rýsují Jizerské hory hřbetem Černé Studnice, níže od Kozákova na severozápad začíná Ještědský hřeben s Rádlem, Javorníkem a Ještědem dále za západ homole Českého Středohoří od Ralska a Bezdězu až k Řípu. Na východním obzoru se někdy ukáží Orlické hory, častěji však Zvičina.

Turistický region Český ráj
Český ráj leží necelých sto kilometrů severovýchodně od Prahy. Geograficky je ohraničen spojnicí Mnichovo Hradiště, Sychrov, vrch Kopanina, Železný Brod, Semily, Lomnice nad Popelkou, Jičín, Sobotka, Mnichovo Hradiště. Na východě tato malebná oblast přechází v Podkrkonoší a na severu je ohraničena pásem Jizerských hor a Krkonoš. V tomto romantickém kraji ležícím na středním toku Jizery se snoubí rozmanitost přírodních krás s bohatými historickými památkami – hrady, zámky, lidovou architekturu. A právě proto již v 19. století hosté lázní Sedmihorky začali tuto část země nazývat Český ráj.

Mimořádná členitost krajiny s charakteristickými skalními městy, rostlinnými a živočišnými společenstvy byla hlavním motivem pro vyhlášení první chráněné krajinné oblasti v tehdejší republice (vyhl. r. 1955). Z hlediska různorodosti krajiny a výskytu chráněných a ohrožených biologických druhů mají význam nejenom hluboké lesy, ale i systémy rybníků na vodních tocích a přilehlé fragmenty mokřadních ekosystémů. Jedinečnou členitost reliéfu dotvářejí i charakteristické výlevy vyvřelých hornin, jež tvoří krajinné dominanty (Trosky, Kozákov, Mužský, Vyskeř atd.).

Ve vyvřelých horninách Českého ráje navazujícího Podkrkonoší jsou mnohá naleziště achátů, ametystů, jaspisů, chalcedonů a jiných drahých kamenů. Lidé žijící v tomto kraji byli a dodnes jsou známi svojí řemeslnou dovedností. Železnobrodské sklářské výrobky, dřevěné hračky a formy semilských řezbářů, lomnické suchary, turnovské granátové šperky a broušené drahokamy si našly cestu do celého světa a dokázaly se zde prosadit.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.jicin.cz a www.infocesko.cz, na kterých najdete další informace.