Chomutice

Chomutice

Obec Chomutice, tvořena obcemi Chomutičky, Chomutice a Obora které se slučují v roce 1950 a 1960. Původně tu stály tvrze s přilehlými dvory a kolem se počaly tvoňt osady, o kterých se dovídáme z poměrně chudých historických pramenů již ve 14. století, za vlády posledních Přemyslovců a pak za vlády Lucemburků. Podle pověsti založil osadu Chomutice rytíř Chomuta, který si v části obce zvané Ohrada založil tvrz s přilehlým ohrazeným dvorem. Týž rytíř později zbudoval západněji, ale poměrně blízko, menší tvrz s dvorem kolem něhož vznikla osada Chomutičky.

V záznamu Zemských desek se připomíná, že držitelem dvora byl v roce 1339 Přešek z Chomutic. Pozdějším držitelem byl vladyka Martin z Chomutic, od něhož koupili dvůr sousední pánové z Radče (nynější Obory), usedlí na tvrzi Radči. Na Radči žil roku 1318 Zbud z Radče a asi v polovině 14. století Přibyslav z Radče, který v té době založil v Chomuticích dřevěný kostel, který stával za nynější farou.

Kolem něho byl hřbitov, který se používal až do roku 1900, kdy byl založen hřbitov nový, který slouží po dnešní dny. V roce 1782 byl náhradou za dřevěný, přes 300 let starý kostel, kostel nový, zasvěcený sv. Divišovi, který se stal dominantou obce. Poslední z držitelů Chomutic a Chomutiček byl Zdeněk Radecký. V roce 1603 přešel majetek Radeckých do majetku Jana Jiřího Zlivského z Labouně a před rokem 1620 byl majitelem Jiří Vachtl z Patentova. Po bělohorské bitvě byl zkonfiskovaný majetek v roce 1623 prodán zemským soudem Albrechtovi z Valdštejna, který jej připojil k frýdlantskému vévodství a na Radči zřídil proslulý hřebčín, který měl za cíl dodávat koně pro jeho armádu. Prostory k chovu ohradil a nazývány byly Oborou. Po Valdštejnově smrti připadl majetek císaři Ferdinadovi II a byl připojen ke komorním statkům pardubickým.

Po třicetileté válce byly v Chomuticích, Chomutičkách a Oboře jen poplužní dvory se správou ve Smrkovicích. V roce 1784 dostalo oborské panství svoji vlastní správu a komorního správce, byl zde postaven zámek. Roku 1824 byly Obora s panstvím smrkovickým prodány Josefu Dreslerovi z Pecky. Ten začal pěstovat výnosné plodiny, mimo jiné cukrovku, a postavil zde pro její zpracování i cukrovar. Dresler vlastnil panství Obory až do roku 1893, kdy jej prodal německému průmyslníku Konrádu Blaschkovi z Českého Dubu. Zde přechází oborské panství do majetku Teodora Liebiga z Liberce, ten kupuje z majetku knižete Trauttmansdorffa dvůr v Chomutičkách.

Po I. světové válce, po parcelaci je přidělen Josefu Rýglovi. Statek v Oboře koupil v roce 1926 Josef Horák, poté byl na čas pronajat České cukerní společnosti, pak již velkostatek velmi úspěšně obhospodařoval syn dr. Horák, a to až do roku 1950. V této době v obci prosperuje cukrovar, pivovar, pila na pořez dřeva, dva velkostatky a celá ředa větších i malých živnostníků.

V obci začíná být velice živo. Od nepaměti je v Chomuticích škola, v roce 1787 byla zřízena školní budova, v roce 1864 sehráno první divadlo, 1878 založen ochotnický spolek, 1886 byly v obcích Chomutice a Obora založeny sbory dobrovolných hasičů, 1900 založen Spořitelní a záložní spolek Kampelička, Občanská beseda a z jejího podnětu Tělocvičná jednota Sokol v roce 1910. Z této doby pocházejí dominatní aleje lip a kaštanů.

Nastává velký růst obcí a nárust obyvatelstva. V roce 1920 je zrušen cukrovar, 1932 - 1934 postavena budova Masarykovy měštanské školy, ostatně i pomníky padlých v I. světové válce z této doby nesou Masarykovy busty a ani v dobách nesvobody nejsou odstraněny, zásluhou místních občanů. Před rokem 1989 byla dokončena oprava vnějšího pláště kostela sv. Diviše, v roce 1991 je dokončeno nákupní středisko, začíná se obnovovat násilně přerušené soukromé podníkání.

Pamětihodnosti
•    Kostel svatého Diviše na návsi - barokní kostel z roku 1782 postavený náhradou za starý zrušený dřevěný kostel.

Části obce
•    Chomutice
•    Chomutičky
•    Obora

Osobnosti

Josef Hiršal
- chomutický rodák, syn muzikanta, kapelníka a bývalého starosty Josefa Hiršala, překladatel, básník  a spisovatel.

Karel Štengr
- malíř, grafik, cestovatel, muzikant.

Václav Antoš
- rodák z Chomutiček, akademický sochař, žák profesora Myslbeka.

Josef a Jan Kleinové
- bratři, faráři, zakladatelé zdejšího kláštera.

O Mikroregionu  Podchlumí
Region v podhůří Krkonoš, v Královéhradeckém kraji, turistické oblasti Podzvičinsko. Prochází jím rychlostní komunikace od Jičína do Hradce Králové. Jak název napovídá, rozprostírá se pod hřebenem chlumu, který se táhne v délce téměř 20 km od Vřešťova po Konecchlumí, a zasahuje do úrodné roviny s nejkvalitnější zemědělskou půdou. Chlum protínají říčky Javorka a Bystřice a rozdělují jej na Mlázovický, Hořický a Vřešťovský chlum. Podchlumí sdružuje 23 obcí. Přirozeným centrem a největší obcí Podchlumí je obec Ostroměř.

Úrodná půda, dostatek pitné vody, příznivé klimatické podmínky daly předpoklad k osídlení od dávných dob. Podchlumí je rájem archeologů. V hojnosti se zde nacházejí artefakty neolitu, sídliště zemědělců lidu kultury unětické a popelnicových polí, doby bronzové, Keltů, slovanská hradiště na hřebenu chlumu - nad Konecchlumím, v Holovousích a nejrozsáhlejší v Ostroměři.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.podchlumi.cz/chomutice, na kterých najdete další informace.