Boháňka

Boháňka

Je ves 5 ½ km východně od Hořic, rozkládá se na temeni Chlumu Vřešťovského, při okresní silnici, místní a katastrální a katastrální obec, jež se samotami: myslivnou Maňovicemi a domkem p. Müllera v Polšti čítá 30 domů, 173 obyvatel, všichni národnosti České.

Zaměstnání obyvatelstva jest rolnictví, díle většina je drvoštěpy neb skalníky. Jednotřídní škola, která byla přeměněna v dvojtřídní nalézá se v místě, farou náleží k Vel. Jeřicům, poštou k Vel. Vřešťovu.
V blízkém okolí nacházejí se rozsáhlé jehličnaté lesy. Výška nadmořská jest 417,23 m; odtud jest za jasného dne krásný rozhled na jih, východ i sever.

Původ jména Boháňka:
Dle pověstí jest několik námětu, které nám podávají vznik jména „Bohánka“. V dávných dobách celá obec byla obklopena lesy, z nichž zachovaly se lesy na straně severní. Původně prý vesnice stávala asi tam, kde dnes je samota „Maňovice“ nebo na sever. Svahu od silnice „Bohánka – Maňovice“. Obyvatelé vesnice této prý vymřeli morem až na jednoho, jenž prý  si nové obydlí vyvolil už ne v údolí, nýbrž na návrší. Poněvadž prý si chaloupku vystavěl ze slabých lesních stromů, oháněk zvaných, přezdíváno prý mu obecně „Voháňka“ a obec později zde vzniklá, také prý tímto jménem nazývána jest.

Ve starých listinách a památkách nám zachovalých činí se též zmínka o „Boháňově Lhotě“ nebo o „Boháňově Hoře“.

V zakládacích listinách kostela Vřešťovského se dočítáme:
Panství Vřešťovské ujali se po Luchandě či Luchně z rodu Pánů z Vřešťova, která žila v roce 1360 – 1370 ve Vřešťově tři synové: Albert – Aleš I., Aleš II. A Beneš. Nejstarší z nich, který se r. 1355 pánem na Vřešťově připomíná, zemřel r. 1378; bratr jeho Aleš držel potom Vřešťov až do r. 1378 nedílně s Benešem. R. 1378 dne 24. prosince založili oba bratři nový oltář sv. Kateřiny v kostele Vřešťovském, jejž nadali platy v Maňovicích a Boháňově Lhotě 3 kopy grošů, aby oltářník za duše bratra Aleše a jeho manželky Kačky mše sv. sloužil. Zde děje se tedy zmínka o „Boháňově Lhotě“; tehdy museli asi obyvatelé robotovati na panství Vřešťovském a jak nám dějiny dosvědčují vznikaly kolem panství a tvrzí Lhoty.     Správnější a nejpravdivější bude název obce „Bohánka“ z tohoto důvodu. Pohanští naši předkové přinášeli bohům oběti a modly stavěli na horách a návrších. Místo, kde se obec nalézá jest v okolí nejvyšší a proto se zdá, že asi v dávných dobách pohanských byl tu les, který byl zasvěcen bohům: odtud název Bohánka.

Části obce
•    Boháňka
•    Chloumek
•    Skála
 
Starobylý kříž
O tom také svědectví podává starobylý kamenný kříž, stojící na rozcestí blíže školní budovy. Tvar kříže je kříž Cyrillo – Metodějský na kterém lze na přední straně rozeznati letopočet 830; na zadní straně lze rozeznati nějaký biblický obraz. Původně panovala domněnka, že pod křížem nachází se nějaký poklad nebo spis, který by snad podal bližší vysvětlení.

Proto byl také z návodu faráře VelkoJeřického P. J. Víta vyzdvižen, leč ničeho nebylo nalezeno. Domníváme se proto, že snad kříž ten co znamení křesťanské postaven byl na místě nějaké modly, jelikož jest známo, že rozšiřovatelé víry Kristovy, na místech dříve bohům zasvěcených, znamení křesťanská, zvláště kříže stavěli, aby lid znenáhla ku víře Kristově přivedli. Nelze ovšem nic určitého tvrditi; letopočet na kříži vyrytý 1830 nás může od toho mínění odvrátiti. Slovanští apoštolové Konstantin a Metoděj přišli teprve na Moravu r. 863 – a o několik let později odebral se Metoděj do Čech.

Skála
- ves JV od Hořic – 6,5 km, čítá 29 domů, 181 obyvatel. K Bohánce přiškolená a tvoří s Bohánkou jednu politickou a katastrální obec; původem svým mladší jest. Povstala bezpochyby, když začalo se s lámáním pískovce. Dělníci v lomech pracující zřizovali si poblíž domů své příbytky, z nichž poznenáhlu nynější ves povstala a od skal pískovcových své jméno obdržela. V okolí láme se v několika lomech výborný pískovec, jenž daleko se rozváží a většině obyvatelstva hlavní výživy poskytuje. Průmysl kamenický náleží v okresu našem ku nejdůležitějšímu odvětví maloprůmyslu a lze očekávati další rozvoj jeho, jelikož veliké bohatství pískovce uložené v útrobách hřbetu Chlumského poskytuje mu bohatý a vhodný material. K největším lomům lze počítati lomy Bohánsko – Skalské, při nichž jsou i dílny kamenické: p. Bohdana Pecolda, p. Jos.  Nálevky, p. V. Teplého a p. Boh. Štecha. Pískovce z lomů těchto užívá se s prospěchem na práce architektonické a figurální práce sochařské, vyváží se do okresů sousedních – užito jej při stavbě města Josefova; průmysl kamenický podporuje výborně na hořicku odbor. Škola sochařská a kamenická v Hořicích, která nám vychovává výborné sochaře a mistry kamenické.

Škola v Bohánce
Školní  obec  Bohánka  –  Skála. Od  15. 2. 1919 též Votuz a Chloumek . V Bohánce byla zřízena filiální škola guberniálním výn. ze dne 11. XI. 1828.  Před tím byly Bohánka i Skála ku škole jeřické přiděleny .  Budovy školní na Bohánce nebylo a proto bylo vyučováno každý týden v jiném stavení. Později byla  najímána světnice na rok.  A tak se dostala škola i do hostince, kde v téže místnosti vyučováno a hostům naléváno bylo.  Dle listiny zřizovací z r. 1829 a farní z téhož roku dostával učitel stravu o staveních, počítanou na 1 zl. V. č. týdně, školného od 28 dítek / po odrážce chudých / po 3 kv. víd. m. týdně – za 47 týdnů 26 zl. 9 kv. konv. č. úhrnem 78 zl. 19 kv. V. č. a byt společně s lavicemi. V r. 1856 počaly úřady školní naléhati, aby občané Bohánští školní budovu vystavěli, leč marně. Když pak v r. 1860 při jednání v této záležitosti v Hořicích zástupcové obce prohlásili, že si vlastní školy nepřejí, byla tato expozitura c. k. místodržitelstvím zrušena a Bohánka i Skála ku škole jeřické opět přiděleny.

Proti přiškolení tomu podal sice knížecí patronát jeřický rekurs k ministerstvu kultu a vyučování, kterýž však zamítnut byl. Nové školní zákony říšské a zemské byly příčinou, že v. r. 1861 byla expozitura v Bohánce opět obnovena. Učiteli bylo vyměřeno 210 zl. v. č. a byt  oddělený od školní světnice. K tomu účelu zakoupen byl domek č. 9 a věnován škole.  R. 1875 byla expozitura ve školu obecnou jednotřídní přeměněna. Tím přibylo učiteli k 210 zl. v. č. služného 50 zl. funkčního přídavku, měl tudíž 260 zl. r. č.  a byt. Nynější školní budova vystavěna byla nákladem 6 865 zl. 85 kr ř. č.  a na stavbu obdrželi státní subvenci  2 000 zl. r. č. Svému účelu byla odevzdána 7. října 1877.  Již při stavbě této budovy bylo jednáno se sousedními obcemi Votuz – Chloumek o přiškolení, ovšem liknavost a nedbalost občanů z Chloumku byla příčinou, že raději posílali své děti do dalekých Jeřic – nežli by přispěli na stavbu školy dvojtřídní v Bohánce. Teprve výnos z. š. r. ze dne 23.  X. 1918  č. I. – 1161/1 byly osady Votuz a Chloumek vyškoleny z Vel. Jeřic a přiškoleny do Bohánky a v Bohánce zřízeny škola dvojtřídní. Právě v přítomné době projednává se stavba nové školní budovy; doufám, že uvědomělost zdejšího občanstva brzy své sliby uskuteční novým stánkem vědění – novou školou.

Husův kámen
Mezi obcemi Boháňka a Skála se nachází Husův kámen. Díky  paní Haně Boháčové, chalupářky ze Skály, která zapůjčila jeho fotografii z doby, kdy byly kolem něj vysázeny lípy, můžeme porovnat stav při jeho postavení a nyní.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.podchlumi.cz, na kterých najdete další informace.