Železnice

Železnice

Město Železnice se nachází v okrese Jičín, kraj Královéhradecký. Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Lázně Železnice jsou rozloženy v rozkošné krajně tzv. Českém ráji v blízkosti Prachovských skal. V mlhy historie halí se minulost a původ Železnice. Má se za to, že městečko je starší než blízký Jičín a dostalo se mu pojmenování od blízkého hradu Železného, který vévodil v dobách nepamětných zdejší krajně. ( Podle školní kroniky název Železnice vznikl podle názvu potoka, jenž zde protéká "nyní Ploužnice", potok získal tento název po rudé barvě, kterou lidé vždy přičítali železné rudě.)

Městečko leží mezi horami na ostrohu mezi řekou Cidlinou a Ploužnicí, v údolí, které kolem je věnčeno lesy a zříceninami hradů. Od východu ční tu zříceniny Kumburku a Bradlce, dále Tábor a lesnatý Kozlov. Městečko samo pravidelným náměstím a stromořadím jakož i úhlednými ulicemi příchozího mile překvapí.

Historie
Četnými nálezy je dokázáno, že okolí města bylo osídleno již v dávné době předhistorické, a to postupně v době kamenné, bronzové, železné i hradištní. Tyto nálezy jsou dnes většinou uloženy v depozitáři místního muzea (založeného v roce 1917), zčásti v jičínském a dalších muzeích.

Pojmenování místa, kde stávala podle některých pramenů tvrz pánů z Isenburka, má bezpochyby souvislost se železem. V okolí (Karlův vrch v Lipině) se nalézá bílý pískovec se slabšími vložkami železné rudy a na několika místech (cesta na okraji lesa Lipiny) byly nalezeny hutní jámy s dřevěným uhlím, vypalovaným železitým pískovcem a na polích táhnoucích se směrem k Železnici byly nalezeny kusy železné strusky. To vše nasvědčuje provozování primitivního železářství a podává i nejpravděpodobnější výklad k původu jména města.

Souvislost se železem má zřejmě i jméno blízkého vrch Železný, na kterém stával v minulých dobách hrádek (pravděpodobně dřevěný). Nedochovalo se nám o něm žádných písemných zpráv, pouze zbytky hliněných valů a příkopů na západní a jihozápadní straně dávají tušit, že již v pradávné době bylo uvedené místo opevněno. Jaký byl vztah mezi Železnicí a Železným není také doloženo.

Nejstarší zmínka o pánech železnických erbu orlice je dosud z roku 1318, kdy se praví, že téhož roku násilný pán Ratibor ze Železnice spolu s Havlem z Cidliny a Hynkem z Libštátu vyplenili mnohé vesnice v okolí a to zejména panství údrnické. V roce 1343 se připomíná Jarek ze Železnice. Bezprostředními pány na Železnici byl rod pánů ze Železnice pravděpodobně jen asi do poloviny 14. století, neboť již v roce 1356 patří místní podací právo kostelní, vykonávané vždy jen vlastníkem zboží, pánům z Bradlce. Páni ze Železnice se připomínají sice ještě později a to na panstvích severovýchodních Čech (Pecka, Železný Brod, Semily, Robousy aj.), ale zdá se, že nemají již k Železnici, po níž nesou jména a odkud asi také pocházejí, žádný bližší vztah.

Během 14. století vcházejí páni ze Železnice, a to pravděpodobně větev místní, snad některá z dědiček po přeslici, v příbuzenství s pány Markvartici z větve turnovské, zakladateli Bradlce. ¨Tím si vysvětlíme, že snad nějakým dědictvím nebo jiným způsobem splynulo panství pánů z Bradlce s panstvím pánů ze Železnice v jeden celek. Majitelé se pak často píší ze Železnice a Bradlce. Jeden z prvních takto se píšících pánů byl Půta z Turgova, připomínaný v roce 1356, kdy podává do Železnice kněze Ramsolda po zemřelém faráři Smilovi.

Po Turgovcích bylo panství již roku 1391 v majetku pánů z Jenštejna, kteří jako pánové na Železnici se připomínají ještě roku 1422, tedy 6 roků poté, kdy pro odboj proti Václavu IV. ztratili Bradlec.

Kolem roku 1500 se dovídáme, že držitelem Bradlce a Železnice byl rod pánů z Valdštejna, z nichž se v téže době připomíná Jan z Valdštejna. Po jeho smrti v roce 1506 byl jeho majetek rozdělen mezi 4 syny, z nichž Jan dostal panství bradlecké a železnické a pozůstalé jeho manželce Barboře z Boskvic byla určena jako vdovské sídlo železnická tvrz.

Doba svrchovanosti města Jičína, zejména pak období po válce třicetileté, je nepřetržitým řetězem sporů a bojů mezi železnickými poddanými a jičínskou vrchností, z nichž některé propukají ve zjevné vypovídání poslušnosti a mají za následek i bouře a povstání zejména v druhé polovině 17. a 18. století.

Pamětihodnosti
• Kostel svatého Jiljí
• Muzeum
• Socha svatého Jana Nepomuckého naproti muzeu
• Socha svatého Floriána
• Sloup se sochou Panny Marie na náměstí Svobody
• Radnice na náměstí Svobody
• Studna
• Fara
• Pošta

Muzeum
Budova muzea je empírová a pochází z roku 1827. Byla vystavěna rok po velkém požáru, který zničil tehdy dřevěnou Železnici. Dříve patřila bohatému kupci, který ji nechal vystavět. Jako muzeum slouží od roku 1940, kdy byla zakoupena díky Františku Menclovi, zakládajícímu členu muzea a řediteli školy. Ten odkázal muzejnímu spolku částku 150 000 Kč. Jeho dar umožnil zakoupit dům č. p.181, dnešní muzeum. O rok později, v roce 1941, byla přikoupena i dřevěná roubená chalupa, která byla vystavěna roku 1789.

Muzeum je rozsáhlé a prohlídka se skládá z několika částí. Na své si přijdou jak obdivovatelé staré doby a lidového umění a nábytku, tak milovníci obrazů současných a minulých. Muzeum každou sezónu uskuteční několik výstav současných výtvarníků a obmění výstavy ze svých sbírek. O všech těchto změnách Vás budeme včas informovat na našich stránkách.

Místní části:
• Železnice
• Březka
• Cidlina
• Doubravice
• Pekloves
• Těšín
• Zámezí

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.zeleznice.org, na kterých najdete další informace.