Libáň

Libáň

Historie, charakteristika města Libáň
Město Libáň leží na říčce Bystřici v jižní části bývalého okresu Jičín ve vzdálenosti 12 km od tohoto města. V současné době se skládá z pěti samostatných celků, a to z původního městečka Libáně a obcí Psinice, Křešice, Zliv a Kozodírky. V současné době má město okolo 1 700 stálých obyvatel a s přidruženými obcemi se rozkládá na 3 476 ha. Charakter města je zemědělsko-průmyslový, zároveň město slouží, vzhledem ke své geografické poloze (leží v blízkosti Českého ráje), k rekreačním účelům.

Libáň je starobylé město v listinách XIV. století nazývaná Lubaň později Ljuban.

Kdy a jakým způsobem vznikla, není známo. Velmi starý původ lze odvodit z bohatých archeologických nálezů ze starší i mladší doby kamenné, z doby bronzové a z dob římského císařství. Městem je nazývána od roku 1340, a to v posledním pořízení Arnošta ze Staré.

Dějiny města jsou dále úzce spjaty s majiteli hradu Staré, kteří město vlastnili. Největšího rozkvětu dosáhlo město, když jeho majitelem byl Jiří Pruskovský z Pruskova. Tento šlechtic dosáhl u císaře roku 1574 opětovného povýšení Libáně na město. Maxmilián II. udělil Libáni zároveň znak s právem pečetit červeným voskem, dále pak právo dvou výročních trhů a povolení vybírání mýta.

Městská kronika je vedena od roku 1860, kdy Libáň patřila ke kraji jičínskému okresu libáňskému. V období první republiky byla Libáň okresním městem s těmito institucemi: okresní soud, okresní hospodářská záložna a berní úřad.

Devatenácté a dvacáté století přinesly městu další rozvoj a začíná se prosazovat průmysl. V roce 1870 je založen cukrovar, rozvíjí se výroba kuřáckých potřeb a nábytkového kování. Rozšiřuje se také spolková činnost. Vedle ochotnického spolku, připomínaného již roku 1760, zahajuje svou činnost roku 1870 libáňská dechová hudba, roku 1881 vzniká hasičský záchranný sbor a roku 1888 je založena tělovýchovná jednota.

Městem byla Libáň do roku 1945, kdy o svůj statut opět přišla, přestože byla až do roku 1951 soudním okresem. Statut města byl Libáni udělen na žádost obecního zastupitelstva Parlamentem České republiky 26. 11. 1999.

Ve městě je několik historických památek. Za nejstarší lze považovat původně ranně gotický kostel Nalezení sv. kříže z druhé poloviny 13. století ležící v městské části Zliv. Kostel byl v 18. století barokně upraven. Dalším původně gotickým kostelem ze 14. století je kostel sv. Jiří městské části Psinice, který byl okolo roku 1870 také architektonicky upraven. Dominantou kostela sv. Jiří je dřevěná zvonice z roku 1600.

Přímo v Libáni byl v letech 1755-57 postaven na místě původní dřevěné kaple barokní kostel sv. Ducha, ve kterém se dochovaly vzácné barokní varhany, které byly v roce 1998 kompletně restaurované. Z novějších památek je významný pomník mistra Jana Husa vytvořený podle návrhu prof. Ladislava Šalouna. Pomník byl slavnostně odhalen 6. července 1925. Obdobnou památkou je pomník K. H. Borovského z roku 1909. Za neoficiální symbol města je považována tři sta let stará památná borovice ležící nad městem v místě zvaném „Na Horách“. Tento strom je známý mezi občany města a okolí jako „Libáňská borovička“, je stálou inspirací malířů a fotografů.

Památky

Libáňská borovička
Přes tři sta let starý památný strom nad městem "Na Horách", opředený pověstmi, symbol města. Místo schůzek milenců a věčný námět pro malíře, básníky, spisovatele a fotografy.

Kostel sv. Ducha
Barokní stavba, postavená v letech 1755 - 1757 na místě bývalé dřevěné kaple Josefem Hagerem, spolupracovníkem I. K. Dientzenhofera. Z této doby pocházejí i vzácné varhany, kompletně renovované v roce 19988. S farou a kaplankou tvoří sídlo děkanského úřadu.

Socha sv. Josefa
Pochází z roku 1783. Původně stávala na náměstí, v roce 1925 přestěhována ke kostelu sv. Ducha.

Pomník Mistra Jana Husa
Stojí na náměstí Svobody. Dílo podle návrhu prof. Ladislava Šalouna, autora Husova památníku na Staroměstském náměstí v Praze, vytvořil sochař František Bílek z Podhorního Újezda z tvrdého královédvorského pískovce. Slavnostní odhalení pomníku se uskutečnilo dne 6. července 1925. V roce 1938 byla do podstavce pomníku vložena prsť z bojišť legionářů a zakryta deskou s nápisy: Slovensko, Zborov, Vouziers, Doss´Alto, Těšínsko, s Medkovým veršem: "Tam leží s úsměvem na zvadlých rtech sta našich bratří - ale věčný život budiž dán národu pokořenému."

Pomník Karla Havlíčka Borovského
U chodníku ke škole byl zhotoven na návrh besedy "Havlíček". Navrhl a provedl jej Jaroslav Jedlička, sochař z Vojic. Pomník byl slavnostně odhalen 29. června 1909.

Další kulturní památky
- Socha sv. Jana Nepomuckého - u kostela na původním hřbitově
- Socha Ecce Homo - před farou
- Socha P. Marie Immaculaty - ulice Emlerova
- Socha sv. Jana Nepomuckého - při silnici do Údrnic "Na Horách"

Areál kostela sv. Jiří ve Psinicích
Původně gotický kostel ze 14. století byl upraven kolem roku 1870. V areálu kostela je hřbitov a urnový háj. Dominantu tvoří dřevěná zvonice z roku 1600. Při opravných pracích v roce 1950 byly v základech zvonice nalezeny kostry lidí, jejichž stáří bylo odhadnuto na 1000 let (pravděpodobně hromadný hrob vyhubeného rodu Vršovců).

Kostel Nalezení sv. Kříže ve Zlivi
Stavba z 2. poloviny 13. století. Loď kostela byla barokně upravena v 18. století.

Turistika
Libáň leží v jižní části jičínského okresu, 16 km od Jičína, v malebném údolí na přechodu labských rovin do krajiny zvané "Český ráj". Je také součástí turistického regionu stejného jména. Je na poloviční cestě mezi Prahou a největšími českými horami - Krkonošemi. Z města se rozbíhají turistické cesty do Prachovských skal (14 km) na Češovské valy (15 km), do Kopidlna (7 km), Rožďalovic (9 km), Sobotky (rodiště Fráni Šrámka, zámek Humprecht, hrad Kost) 13 km, Jabkenické obory (22 km).

Kulturně i turisticky zajímavý je zámek Staré Hrady (2 km), starobylé panské sídlo, tvrz, hrad a posléze renesanční zámek s kostelem sv. Jana Křtitele ze XIV. století. V zámku sídlí Literární archiv Památníku národního písemnictví a jsou zde pořádány umělecké výstavy a četné kulturní akce.

Pro turisty je ve městě k dispozici turistická ubytovna s padesáti lůžky, tři restaurace, čerpací stanice pohonných hmot a veškeré služby.

Autobusové spojení je s Jičínem, Mladou Boleslaví a Prahou a také železnicí na trati Kopidlno - Bakov nad Jizerou.

V letních měsících je nejvíce navštěvováno městské přírodní koupaliště o výměře 0,5 ha vodní plochy. Koupaliště je součástí sportovního areálu, který tvoří fotbalové hřiště, tenisové a volejbalové kurty, hřiště na plážový volejbal se sprchami, sociálním zařízením. Součástí areálu je i turistická ubytovna s celoročním provozem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mestoliban.cz, na kterých najdete další informace.