Miletín

Miletín

Miletín, městečko v Miletínské kotlině, severovýchodně od Hořic. Připomíná se od roku 1124, kdy ve vodním hradu kníže Vladislav I. vítal vamberského biskupa Ottu. Ves vznikla v podhradí. Od roku 1241 majetkem řádu německých rytířů až do husických válek roku 1410. Z těchto dob se zachovaly podzební místnosti a chodby. V dalších dobách se vystřídala řada majitelů mezi nimi rod Valdštejnů. Roku 1560 ves povýšena na město, které roku 1846 vyhořelo a po požáru bylo znovu obnoveno.

Barokní zámek postavený letech 1693 až 1701 hradeckým stavitelem K. M. Klupfem na místě vodního hradu, byl po požáru roku 1609 obnoven a roku 1847 empírově upraven. Anglický park v jeho okolí zřídil kníže Alexandr Schonburg - Hartenstein roku 1881. Rozloha parku je 9,2 ha a roste zde velké množství jehličnatých i listnatých stromů např. smrk sivý, smrk dvoubarvý, lapina jasanolistá, klokoč zpeřený, wistérie čínská.

Kostel Zvěstování Panny Marie
Náleží k nejstarším kostelům. Presbyterium bylo údajně postaveno ze základních kamenů rozbořeného " Kamenného hrádku" (Schlosberku) u Úhlejova a bylo klášterní kaplí. Duchovní správa za dob řádu Německých rytířů ( 1241 - 1423) byla řízena zvláštním farářem. Po zrušení kláštera (doby husitská) byly v kostele konány služby Boží pod obojí až do doby pobělohorské. V r. 1607 a 1608 byl kostel důkladně opraven (Bartoloměj z Valdštejna). Naproti sakristii byla přistavěna kaple, zřízen kůr a k němu schody. R. 1662 za majitele Viléma Krištofa Maxmiliána z Valdštejna byly přemístěny postranní dveře - viz. Letopočet nad nimi uvedený a obnovena kazatelna.

R. 1754 věnovala Marie Anna hraběnka z Morzinu na hlavní oltář obraz Navštívení Panny Marie (od Josefa Ruse z Litiče). Její manžel Ferdinand hrabě z Morzinu dal r. 1755 zhotovit postranní oltář sv. Jana Nepomuckého (obraz od Ondřeje Maywalda z Hradce Králové, oltář od Františka Dekrta z Hradce Králové). R. 1758 dali oba zhotovit postranní oltář sv. Anny (obraz J. Rus a oltář F. Dekrt).

Dále hrabě z Morzinu daroval kostelu r. 1764 3 obrazy: sv Floriána, srdce Ježíšova a Panny Marie od J. Ruse). Marie Anna vyplnila vůli praděda V.K.M. Z Valdštejna, který odkázal kostelu 5 tisíc zlatých a ujistila příjmy farářovy (viz Zazděná kamenná deska v sakristii - pod nápisem znaky hrabat z Magni a Morzinu " zajímavost - kdykoli se deska opotí, třetí den se dostaví déšť"). V přistavěné kapli se zřídilo "Bratrstvo smrtelných úzkostí Krista Pána" oltář nad sakristií kůr literátský. Křtitelnice z cínu je z r. 1522, kámen pod ní z r. 1608.

Miletínské lázně zv. Svatojanské
Lázně byly založeny v 18. století majitelkou panství Miletína, Marií Annou hraběnkou z Magni, provdanou z Kolovrat, později z Marzinu, a to nejpozději v r. 1750. U lázní byla totiž roku 1750 paní hraběnkou vystavěna kaple sv. Jana Nepomuckého a to "k pohodlí lázeňských hostí". Dům s byty pro hosty a hostinec byly dřevěné budovy. Na levém břehu Bystřice ( nyní najdete na mapách potok "Bystrý" - historický název je však Bystřice) v údolí byla poustevna, k níž se šlo přes dřevěný most, níže byl krytý most z téhož materiálu, vedoucí ke koupelím. Dřevěný hostinec a dům pro hosty časem zchátraly, a proto je dal Hynek Václav Falge zbořit a r. 1834 nechal postavit nový zděný hostinec o jednom patře. Zároveň zřídil nový klenutý most ke koupelím. Koupelny s dřevěnými vanami a kotelna k ohřívání léčivé vody během světové války a v pozdějších letech úplně zpustly a byly rozbořeny. Kaple, hostinec i klenutý most však stojí dodnes.

Lázně byly před léty zblízka i zdaleka hojně navštěvovány. Ještě na začátku minulého století bylo v kapli uloženo mnoho berlí. Jan Altenberger, doktor lékařství v Trutnově vydal r. 1752 popis zdejších lázní, ve kterém je " v rozličných nemocích za velmi prospěšné doporučuje a udává, že voda, ze skály se proudící, obsahuje v sobě částky skalice, soli, síry, ledku a pryskyřice". Dřevěný kříž blíže kaple na skále a pod ním plechovou tabuli s modlitbou dala postavit Johanna, vdova po rytíři z Albeku roz. Falgovou, r, 1848.

Dle vzpomínek pana MUDr. Stanislava Vejse byly ještě před r. 1910 lázně v letních měsících v provozu. V r. 1913 měl miletínský lékař MUDr. Oldřich Chmelař s několika společníky úmysl vybudovat na tom místě nákladné, moderní sanatorium, byl však hned na počátku války povolán k vojsku. V r. 1915 koupili miletínský velkostatek včetně lázní manželé Šimáčkovi. Po jejich smrti v r. 1941 vše zdědila jejich dcera Marie Stýblová. Na základě rozboru vody s léčebnými účinky se začala zabývat myšlenkou vybudovat moderní lázně, ale doba okupace i zadlužení a pozdější konfiskace celého velkostatku tyto plány zhanily.

Na začátku minulého století až do konce čtyřicátých let zde byly v letní sezóně v neděli odpoledne pořádány koncerty dechových hudeb. Kromě vyčištění studánky na levém břehu říčky je dnes využíván pramen u potoka blízko první brodecké chalupy u Lázní. Jezdí si sem pro vodu lidé i lidé z širokého okolí. Další pramen je u lesní cesty směrem k Trotince, říká se mu " Farářova studánka".

V kapli se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. O ní tvrdil Josef Petera Třebitošťský, že je největší podobou Karla Hynka Máchy. Mohl to posoudit, protože byl Máchovým spolužákem na filozofické fakultě v Praze (byl také přítelem K. J. Erbena). K.H. Mácha při své Krkonošské pouti (viz Máchovy zápisky z let 1833 - 34), svého přítele Peteru v Třebihošti navštívil na jeho statku č. 52, kde s ním na zahradě probděl krásnou letní noc, nechtěje ulehnouti. Dnešní upravený vzhled kaple a mostu svědčí o tom, že si Miletín a Rohoznice historických památek váží. Lázně se nacházejí na hranici obou katastrů. Budova hostince byla vrácena potomkům posledních majitelů, rekreační zařízení je majetkem Pardubické rafinerie minerálních olejů.

Miletínská věž
Stála na tomto místě již v době, kdy Miletín vlastnil Německý řád špitálních bratří Jerusalémských P. Marie (Řád Německých rytířů), který působil v Miletíně v letech 1241 - 1423. Byla to původně hlavní brána do kláštera ze strany východní. Roku 1586 byla na tři patra vyvýšena. Na východ je nápis "Sub umbra alarum tuarum tege nos dme.1586" a znaky rodů z Valdštejna. Z Hustířan, Bohdaneckých z Hodkova, Radeckých z Radce a města Miletína (na přímluvu Jiřího z Valdštejna povolil císař r. 1580 Miletínu užívání znaku sv. Jiří na oři kopím draka probodajícího. Znaky byly umístěny zřejmě Bartolomějem z Valdštejna, který měl za manželku Magdalenu roz. Bohdaneckou z Hodkova.

V prvním patře nad vchodem byly hodiny, v druhém 4 zvony z toho jeden umíráček. Tři zvony umístěné vedle sebe měly název "HRUBÝ" o váze 20 centů, "KRUPLAVÝ"(křaplavý) 16 centů a "POLEDNÍK" 8 centů. Ve třetím patře byl byt hlásného, kolem něhož byla zděná pavlač. V báni byly cimbály a na báni kříž s hvězdou, s půlměsícem a hromosvodem. Na největším zvonu byl znak Valdštejnských a Bohdaneckých z Hodkova. Zvony měly příjemný souzvuk - laděný pro Te Deum. Při opravě věže (pavlače u bytu hlásného) roku 1822 došlo k neštěstí. Spadlou deskou byl zabit jeden přihlížející žid z Hořic a při pádu z pavlače se zabili dva dělníci, třetí se poranil.

Při velkém požáru roku 1846 se všechny zvony rozbily. Ze sebrané tekutiny dal Hynek Václav Falge roku 1848 ulít dva menší zvony. Teprve v roce 1864 byla věž náležitě opravena. Při opravě byla věž o jedno patro snížena. Dne 9. 10. 1864 byl na věži slavnostně zasazen kříž od miletínského malíře Koláře, nákladem měšťana Augustina Lhoty. Hodiny se na věž už nedaly. Dne 4. 12. 1887 byly na věž dány nákladem farnosti miletínské dva nové zvony. Přitom byl dán také malý zvon na kostel a to nákladem pána Alexandra z Schonburg - Hartenštejna.

Miletínský zámek
Dříve stával v Miletíně hrad, založen jako hrad lovčí uprostřed rozsáhlých lesů. Stál již r. 1124, neboť v něm vévoda český Vladislav hostil sv. Otta, biskupa Barberského na jeho cestě do Pomořan. Stál dle pověsti nedaleko od toho místa, na němž nynější zámek a to s průčelím k východu. V r. 1565 je zmínka v zápise jako o tvrzi a r. 1628 v zápise Albrechta z Valdštejna je nazván zámkem. Nynější zámek byl založen r. 1693 Jiřím Fridrichem hrabětem z Oppersdorfu. Ještě nedostavěný v r. 1699 z většího dílu shořel. Roku 1703 byla sepsána nová smlouva o jeho dostavění. V roce 1753 shořela na zámku střecha.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.miletin.cz, na kterých najdete další informace.