Lázně Bělohrad

Lázně Bělohrad

Lázně Bělohrad leží v nadmořské výšce 297 m n. m. Spolu s přilehlými osadami Brtev, Hřídelec, Lány a sousedícím Svatojánským Újezdem, leží v nádherné široké kotlině. Jejím středem protéká říčka Javorka a celé údolí je obklopeno zalesněnými vrchy. Ze severu novopackými vršky a Kamennou Hůrou, z východu Zvičinou, z jihu táhlým pohořím Hořických chlumů (poslední výběžek Krkonoš) a ze západu pahorky s rozhlodaným kuželem Hřídelec. Nejvyšším vrchem v okolí je Zvičina - 671 m n. m.

Osu oblasti, v jejímž středu leží podlouhlá pánev Bělohrad, tvoří dva hřbety korycanských pískovců, které jsou posledními ozvěnami krkonošského vrásnění. Postupují rovnoběžně směrem severozápadním, jsou dlouhé přibližně 20 km, vzdáleny jsou od sebe vzdušnou čarou 5 km.

Severní pásmo (severně od Miletína, Bělohradu, Chotče) je vysoké 445 - 500 m, není všude dosti zřetelné, splývá s útvarem permským a tvoří s ním širokou pláň. Jižní hřeben je pásmo ostře vyznačené, utvořené zlomem, vysoké 456 m a je nazýváno Hořickými chlumy. Pohled z Hořického chlumu na bělohradskou kotlinu je nádherný zejména z jara, kdy jsou v dálce vidět ještě zasněžené Krkonoše. Útvary prahorní a permské jsou zastoupeny Zvičinou a jejím okolím (450-671 m). Slovem prahory označujeme krystalické břidlice (fylity) a slovem perm převážně červené slepence a pískovce.

Severní korycanské pásmo je spojeno těsně s útvarem permským. Permské pískovce, slepence, štěrky i půda na polích jsou nápadné charakteristickou červenou barvou. Vznikla ze sloučenin železa pouštním zvětráváním. Vrchní vrstvy, perm, jež tvoří naše podhůří, vznikaly za suchého pouštního podnebí. Kmeny pravěkých stromovitých kapradin, přesliček, plavuní a jehličnatých araukárií zapadaly do písku, pronikaly do nich vody s kyselinou křemičitou, která způsobila zkřemenění dřeva. Tak vznikala zkamenělá dřeva se zachovanou vnější a vnitřní strukturou. Na celém Bělohradsku se dodnes nacházejí na polích. Několik větších araukaritů je ve skalce u Lázeňského hotelu na náměstí a obrovský kmen zkamenělého stromu je vystaven u Suchardova muzea v Nové Pace. Průřezy těchto zkamenělých stromů je možno brousit a leštit do vysokého lesku.

Na jižních svazích Zvičiny přecházejí permské vrstvy na prahorní břidlici v podobě dlouhých jazyků. Ve vyšší poloze (asi 500 m) přechází perm ve fylit vlastní Zvičiny. Svahy diluviálních teras tvoří opukové stráně. Opuka těchto strání je na povrchu zvětralá a tvoří tlustou vrstvu jílu. Na východě ohraničuje bělohradskou kotlinu terasa, která postupuje od Hůry přímo na jih až k Hořickému chlumu. Nazývá se Byšičky. Od r. 1990 je zákonem chráněnou přírodní rezervací. V nadmořské výšce pod 300 m se nacházejí dna kotlin a aluviální náplavy.

Jedinečnou ukázkou, skutečnou rezervací na dně kotlin je bělohradská Bažantnice. Největší plochu s nejrozmanitější vegetací zabírá háj. Vzhledem k tomu, že nepodléhal změnám, podobá se místy pralesu a pro nepřístupnost míst bažinatých zachovala se zde původní vegetace v té míře, jako nikde jinde.

Jednou z nejcennějších lokalit okolí Bělohradu je les Bulice - severně od Byšiček. Nejzajímavější v jižním pásmu korycanském je údolí Mezihořské u Ostroměře a Bystřické u Hořic. V severním korycanském pásmu se nacházejí vyvřeliny. Severně od bělohradské Hůry je Kulatý Vrch, menší kopečky u Horní Nové Vsi a u Hřídelce čedičový kužel Horka.

Zajímavá a vzácná je soustava dvou rybníků - Zákopský a Bahník se zbytky původních vlhkomilných luk. Ve snaze uchovat co nejvíce z původní flóry bělohradské krajiny je letitý bukový porost v Kamenné Hůře a bohatá slatinná lokalita na Černé louce chráněným územím.

Geologické a přírodní zajímavosti Bělohradska jsou pozoruhodné a rozmanité. Proto jsou vyhledávány četnými obdivovateli i vědci. Mezi významné osobnosti, které zdejší příroda upoutala, patřil vynikající zoolog, geolog a paleontolog prof. dr. Antonín Frič a geolog prof. dr. Cyril Purkyně.

Historie
Dnešní Bělohrad vznikl z dlouhé osady Nová Ves při říčce Javorce. První zprávy o ní pocházejí z roku 1354, kdy uprostřed vsi stávala dřevěná tvrz zvaná Koštofrank, dřevěný kostelík a při něm později i škola. Panství tehdy patřilo Bořkům z Nové Vsi. Roku 1543 koupil Novou Ves Jindřich Škopek z Bílých Otradovic, jehož syn Jan vystavěl novou tvrz z kamene. Pro její bílé zdi byla poddanýmni nazývána Bílým hradem, z čehož vznikl název Bělohrad. Významným majitelem některých částí Bělohradu byl na počátku 17. století i Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Roku 1626 získal bělohradské panství Albrecht z Valdštejna, roku 1643 ho potom koupil vojenský dobrodruh Vílém Lamboy z Desseneuru v Nizozemsku. Za vlády tohoto tvrdého pronásledovatale nekatolíků uprchlo mnoho lidí do exilu a celá oblast byla osídlována německými kolonisty. Tak byla celá Třetí strana Bělohradu obydlena přistěhovalými Němci a začalo se jí říkat Německá strana stejně jako kopci v Horní Nové Vsi se říkalo Německý kopec. V roce 1669 přechází Bělohrad do majetku rodiny Valdštejnů. Bertold Vilém z Valdštejna nechal roku 1689 vystavět kostel Všech svatých a na přelomu 17. a 18. století dal podle návrhu Giovanni Santiniho přestavět původní tvrz v barokní zámek. Dne 2. května 1722 povýšil císař Karel VI. Bělohrad na městečko, které získalo i svůj znak.

Lázně Bělohrad
Malebné městečko Lázně Bělohrad leží v podhůří Krkonoš v nádherné, ekologicky čisté kotlině. Na jihozápadě je chráněno modravým hřebenem Chlumu, na severu se vypíná Kamenná hůra, od západu hledí zříceniny hradů Kumburk a Bradlec i hora Tábor. Strážcem celé Bělohradské kotliny je Zvičina s turistickou chatou.

Bohatá ložiska rašeliny dala základ vzniku slatinných lázní. Dnes jsou zmodernizovány a poskytují dospělým i dětem procedury, které příznivě působí na všechna onemocnění pohybového ústrojí - revmatické choroby, bolesti páteře, Bechtěrevovu chorobu, artrózu, stavy po úrazech a ortopedických operacích. Lázně mají skvělé renomé doma i za hranicemi naší vlasti.

V Lázních Bělohradě působí národopisný soubor písní a tanců Hořeňák, který vznikl již v roce 1949. Má ve svém programu tance, zpěvy a lidová vyprávění z Podkrkonoší a Podzvičinska. Od roku 1975 je každoročně, vždy v druhé polovině června, pořadatelem slavností písní a tanců "Pod Zvičinou". Národopisných slavností se každoročně účastní významné soubory z domova i ze zahraničí.

V Lázních Bělohradě se narodil známý spisovatel Karel Václav Rais a celá řada dalších významných osobností.

Okolí je jedinečným krajinným celkem se spoustou lesů i udržovaných staveb lidové architektury. Oblast je protkána hustou sítí značených turistických cest. Nově se značí i cykloturistické trasy.

K nedalekému výletnímu místu Byšičky se váže děj balady K. J. Erbena Svatební košile z básnické sbírky Kytice. Od byšičského kostelíka je pěkný výhled s novou křížovou cestou. Krkonošská vyhlídka je jednou z nejkrásnějších vcelé oblasti. V obci Dolní Javoří najdete rázovité chalupy. Rozcestí turisticky značených cest se nachází na bělohradském náměstí.

K nejzajímavějším historickým památkám v okolí patří hrad Pecka. Sochařskou a kamenickou tradici reprezentují Hořice - město kamenné krásy. S neobyčejně pestrou geologickou rozmanitostí kraje se seznámíte v novopacké klenotnici. Navštěvovaný je i rodný domek K. J. Erbena v Miletíně. Atraktivitu kraje znásobuje známá ZOO Safari ve Dvoře Králové.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.lazne-belohrad.cz, na kterých najdete další informace.