Podhorní Újezd a Vojice

Podhorní Újezd a Vojice

Obec 9 km západně od Hořic, leží na jižním svahu Mlázovického chlumu a je známá především těžbou a zpracováním pískovce. Jak název obce napovídá, skládá se ze dvou částí – Podhorního Újezdu a obce Vojice. Pro obec jsou charakteristické p ískovcové lomy a množství kamenných památek a staveb lidové architektury. Ve Vojicích je první pomník M. J. Husa na českém venkově a kaplička P. Marie. Slunné jižní svahy Chlumu a úrodná půda v jeho úbočí jsou využívány pro pěstování ovoce a zeleniny. V obci je škola, hospody, nově vybudovaný sportovně rekreační areál s koupalištěm a možností ubytování.

Společná historie
Obyvatelé obou obcí v minulosti měli mnoho společného ve veřejném životě. Některé děti chodily do školy ve Vojicích, všichni lidé z Vojic zase na poštu do Podhorního Újezda. Kameníci měli od roku 1889 do roku 1932 společnou průmyslovou školu pokračovací i vlastní nemocenskou pokladnu. V roce 1962 byly obě obce organizačně spojeny.

Podhorní Újezd
Podhorní Újezd je položen na jižním svahu pohoří Chlumů. Charakteristické jsou rozsáhlé pískovcové lomy, se kterými je spojeno kamenictví a sochařství. Kromě dobývání pískovce byla obec svou polohou předurčena k úspěchům v zemědělství. Především v pěstování ovoce, zejména třešní, ořechů a švestek a v nižších polohách k rozvinutému polnímu zelinářství.

Ve větším rozsahu se v pískovcových lomech začalo pracovat okolo roku 1800, kdy byl otevřen prvý lom, zvaný "Panský", náležející tehdejšímu knížeti Trautmansdorfovi, ve kterém kolem roku 1860 pracovalo 17 kamenických závodů. Kamenoprůmysl ve zdejší obci stále vzrůstal, takže v r. 1882 zde pracovalo na 200 dělníků. Kámen byl dodáván na přední stavby nejen v Praze, jako např. na Národní divadlo, chrám sv. Víta, Wilsonovo nádraží aj., ale i do ciziny a to zejména do Vídně a Budapešti. V r. 1897 byl z ložisek zdejších lomů zhotoven pomník Mistra Jana Husa pro obec Vojice, první na českém venkově. V r. 1903 sdružení kamenických mistrů zhotovilo na průmyslovou a uměleckou výstavu v Hořicích 12 m vysoký a 32.000 kg vážící obelisk, který byl po výstavě postaven na vrchu su Gotharda jako Riegrův obelisk.

V letech 1906 - 1910 bylo v Újezdě Podhorním již 23 závodů, zaměstnávajících střídavě 300 - 600 dělníků. Zdejší kameníci spravovali vlastní nemocenskou pokladnu, což bylo na svou dobu významné.

Vojice
Vojice je obec položená na jižním svahu Chlumů s nejvyšším Maxincem a nadmořskou výškou 450 m. Je to převážně zemědělská obec s příznivými podmínkami pro pěstování ovocných stromů, zejména třešní a višní. Je také známa svým kamenictvím a sochařstvím, které v minulých desetiletích dosáhlo vrcholu své slávy.

Vojice bývaly vladařským sídlem s tvrzí, která později zanikla. V r. 1357 se připomíná Zdeněk z Vojic jako majitel obce, kterou asi r. 1515 i s tvrzí koupil Jan Vojický z Nové Vsi. Po vystřídání několika majitelů v r. 1624 Vojice odkoupil Albrecht z Valdštejna. Roku 1718 se Vojice dostávají do majetku řádu Kartuziánů z Valdic u Jičína. Po zrušení řádu za Josefa II. přešel statek do majetku císařského a dvůr byl rozdělen mezi nejchudší obyvatele. Tehdy vznikla nová kolonizační osada Kabáty a 20 nových usedlostí.

Vojice jsou památné tím, že jsou první venkovskou obcí v Čechách, která postavila pomník Mistru Janu Husovi, což se stalo na slavnosti lidu našeho kraje dne 7. června 1897. V roce 1889 byla ve Vojicích zřízena průmyslová škola pokračovací pro řemeslný a živnostenský dorost, která našemu kraji odchovala mnoho zdatných pracovníků. Po úpravě živnostenského školství byla v roce 1932 zrušena.

LADISLAV JAN KOFRÁNEK (1880 Vojice - 1954 Praha)
Slavný rodák, v jehož díle vrcholí staletá tradice kameníků. Pocházel ze staré kamenické rodiny Velký vliv na formování jeho umělecké osobnosti mělo studium sochařsko kamenické školy v Hořicích a akademie výtvarných umění v Praze, kde studoval pod vedením J.V. Myslbeka. Po odchodu z akademie se stal samostatným umělcem a podnikl několik studijních cest do zahraničí. Pak přišla válka a po jejím ukončení žil rok u své matky v Hořicích. Vytvořil tu návrh na pomnník Svobody k uctění obětí války. Tento památník, reprodukovaný nákladem sdružených spolků v Podhorním Újezdě, byl slavnosmě odhalen 27. srpna 1922.

Dnes za Ladislava Kofránka hovoří řada šesti plastik na průčelí Městské knihovny na Vackově náměstí v Praze. Do dějin českého sochařství se také trvale zapsal jako portrétista hudebního skladatele Vítězslava Nováka a svých uměleckých přátel i svým projektem oltáře s tumbou sv. Václava určeného pro svatovítský kostel v Praze.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.podhorniujezd.cz, na kterých najdete další informace.