Lužany

Lužany

Na okraji obce u rybníku Marešák se nachází známý autokemp (v provozu od dubna do října).

Pamětihodnosti
•    Kostel svaté Maří Magdaleny
•    Tvrz Mokřice se zaniklými rybníky

Historie obce
Lužany patří k nejstarším osadám na Jičínsku. Hájek ve svých spisech tvrdí, že kostel s farou zde stál již v 11. století. První zmínka pochází z roku 1052. Ve 14. století se píše o Lužanech jako o veliké vesnici. Jméno vzniklo asi tím, že je obec postavena v mělkém údolí, kde se nacházely četné louže (Loužany = Lužany). Jiní odvozují jméno obce od luhů.

Obec patřívala ke Strahovskému klášteru, později byly Lužany rozděleny mezi několik držitelů. Jednu část měl Hájek z Lužan. Ve 13. století byla severně od obce vystavěna tvrz Mokřice.

Lužany náležely k panství Kumburskému, na počátku 14. století připadlo panství Kumburské královské komoře, roku 1316 je král Jan Lucemburský prodal, poté panství střídalo majitele, posledními majiteli byla hrabata z Trautsmandorfu.

V centrální části obce se nachází gotický kostel Sv. Máří Magdalény, připomínaný již v roce 1360, v 18. století barokně upraven a na počátku 19. století nahrazen klasicistní novostavbou. Současně s farou byla ve 14. století založena zřejmě i škola, nová školní budova s jednou třídou byla postavena v roce 1892. Obecní knihovna byla založena roku 1881.

Od poloviny 19. století kvete v obci čilý kulturní a společenský život. Roku 1858 zahájil činnost v budově hostince ochotnický divadelní spolek, v roce 1891 byl založen sbor dobrovolných hasičů, v roce 1907 tělocvičná jednota Sokol. Dlouhou tradici má v obci i včelařský spolek.

Zdrojem obživy pro tehdejší obyvatelstvo bylo zejména zemědělství, konkrétně sadařství.

V  roce 1923 započala elektrizace Lužan, v roce 1925 byla obec napojena na telefonní síť. V 60. letech byl v obci vybudován obecní vodovod s čerpadlem, chodníky a prodejny. V 90. letech byla vybudována kanalizace s čistírnou odpadních vod.

Historie školy
(z publikace Lužany u Jičína 1052  - 2002)
Kdy a jaký začátek měla škola lužanská, není přesně známo. Je pravděpodobné, že byla zřízena současně s farou a s kostelem roku 1348 za vlády Karla IV. Kde stála, se rovněž neví. V této době bylo vyučování výsadou kněží, a proto se často vyučovalo na farách a v klášterech. Vyučování bylo pouze pro urozená dítka. Nejstarší zmínka o lužanské škole a jejím učiteli je z roku 1666 ve farních písemnostech, kde jsou zaznamenány příjmy učitele.

Povinnou školní docházku zavedla císařovna Marie Terezie Habsbursko – Lotrinská ( 1756 – 1780 ). Školy byly triumviální, tzn., že se učilo číst, psát a počítat. Také nelze odpovědět, kde původní školy stávaly. V novějším čase stávala škola tam, co je č. p. 54. Tuto budovu – školu – dala vystavět vrchnost panství Kumburského, Ferdinand z Trauttmansdorfu, který byl významným patronem školství, a to v roce 1809. Byla v ní jedna světnice na vyučování na polední straně a dva pokoje pro učitele na straně západní. Škola sloužila pro Lužany a Úlibice. Obec Řeheč byla roku 1790 pro menší vzdálenost přiškolena do Robous. Roku 1890 dostával podučitel platu 120 zlatých za rok a to od sousedů z Oulibic 27 zlatých a z Lužan 93 zlatých. Sobotáles učitele vynášel přibližně 100 zlatých a tu byl podučiteli povinnen Kongrui dosadit a dával mu 19 zlatých.

Škola tato byla vystavěna na vlhkém místě, vlastně na břehu rybníka a vyžadovala často větších oprav, což občané nesli nelibě a učitel na úřadech se musel domáhat oprav. Mluvilo se o novostavbě, ale sešlo z toho. Roku 1870 padl patronát vrchnostenský, učitelstvo se vymanilo z poroby a mohlo volněji pracovat pro blaho lidstva.

Roku 1879 vzrostl počet dítek na 305. Dítky seděly po zemi, po stupni, psaly u oken a užívaly i stolek pro učitele. Okresní školní rada zřídila třídu třetí 1. 1. 1880. Do první třídy chodilo 121, do druhé 82 a do třetí 102 dětí. Pro novou třídu byl pronajat sál v hostinci Josefa Krause č.p. 145, který v roce 1881 obec odkoupila. V přízemí byl hostinec ponechán a v poschodí, bývalém sále, se vyučovalo. Bylo zavedeno poprvé vyučování ženských ručních prací. O dva roky později byla škola rozšířena o čtvrtou třídu, která byla umístěna v pronajaté místnosti v hořením dvoře.

V této době občané Úlibic usilovali o samostatnou školu. Lužanští povolili Oulibským odškodnění za následujících podmínek:
1.    Oulibští dají Lužanům 500 zlatých v hotovosti.
2.    Stará školní budova bude ve vlastnictví obce Lužan.
3.    Oulibští dostaví silnici od Oulibic ke kapli Panny Marie

Během roku 1892 místní stavitel Jan Křenovský postavil vkusnou a škole vyhovující budovu. Stavba stála 12 980 zlatých. První zásobu kamene přivezl Jan Jouza, rolník z Lužan 12. ledna 1892. Vykopávání základů nastalo 23. března a za 8 měsíců a 19 dní byla stavba hotova. Škola byla vysvěcena dne 2. října 1892 ve 14:30 hodin odpoledne. Po řeči místního faráře P. F. Balcara pronesené z kazatelny, zapěl četný, ku slavnosti se dostavivší sbor okolních pánů učitelů slavnostní „Veni Sancte“, načež odebral se průvod za střelby hmoždířů, špalírem přítomných hasičů domácích i přespolních ku škole nové, prapory ozdobené. Dívky zpívaly cestou chorál Svatý Václave.

V roce 1893/94 navštěvovalo školu 213 dětí. 1. 1. 1897 byla opět otevřena čtvrtá třída. V roce 1911/12 koupila obec pro dívky šicí stroje. Počet žáků postupně klesal v roce 1913/14 na 140, v roce 1920 byla čtvrtá třída zrušena. V roce 1925/26 – 1940/41 měla sto žáků. Ve školním roce 1945/46 odešli žáci ze 6. až 8. ročníku do měšťanské školy v Jičíně. Počet zdejších žáků klesl na 62 a byla zrušena třetí třída. V roce 1950 – 1955 se ve školní budově nalézala oddací síň.

U současné školní budovy byla v letech 1958 – 1966 provedena přístavba sociálního zařízení a v prvním patře přístavby zřízen byt pro učitele. V současné době je využíván jako ředitelna, internetová učebna a žákovská knihovna. V roce 1962 bylo zavedeno společné stravování v jídelně zemědělského družstva.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.luzany.cz, na kterých najdete další informace.