Kovač

Kovač

Samostatnou obcí se Kovač stala v roce 1990, kdy se oddělila od Konecchlumí. Starostou byl zvolen Alois Vohánka, který zastával funkci 8 let. V roce 1998 byl zvolen starostou Miloš Mádle. Dnes má obec 130 obyvatel a 60 domů, z nichž 17 je využíváno pro rekreaci.

Za dobu samostatnosti byla obec plynofikována, VČE provedla kabelové rozvody elektřiny do země a přitom bylo vybudováno nové veřejné osvětlení a rozhlas. Také byl opraven a odbahněn rybník Kačírek.

Historie
Obec Kovač je situována 9 km jihovýchodně od Jičína a 10 km západně od Hořic na rozloze 7,72 km čtverečních. Nadmořská výška činí 265 metrů nad mořem. Geomorfologicky patří k Jičínské pahorkatině s úrodnou půdou, která byla předurčena především k zemědělskému obhospodařování. Vesnice má podobu návesní silnicovky a k vesnici patří i bývalá samota "Zlodějský mlýn", kde stával vodní mlýn, ve kterém zdejší mlynář mlel obilí nejen pro Kovač, ale i pro okolní obce, zejména pro obec Lužany ještě do r. 1945.

Jméno obce pochází od původního příjmení zdejšího usedlíka, které vzniklo ze staročeského kovač-e, tedy kováře. První zmínka o obci je z r. 1318, kdy vlastnil ves Ota z Byšic.

Rok 1422 je připomínán Jan Satlo z Kovače. V majetku Satlů byla Kovač až do začátku 16. století. V r. 1513 již držel obec Matěj Libák z Radovesic, po něm Bílští z Kařišova, kteří prodali tvrz s dvorem Ivanovi Jilemnickému z Újezdce a z Kounic za 1000 kop. V rodě Jilemnických zůstala Kovač až do r.1584, kdy obec zakoupil Jaroslav ze Smiřic.

V r. 1586 nabyli statek bratři Zikmund, Jaroslav, Ladislav a Albrecht ze Smiřic a připojili jej ke statku Úlibickému. Od Smiřických získal Kovač Albrecht z Valdštejna. V r. 1636 byla ves dědičně postoupena Rudolfovi z Tiefenbachu. Ten ustanovil, že po smrti jeho manželky mělo panství připadnout Norbertovi, hraběti ze Šternberku a po vymření téhož rodu pak rodu hrabat z Trauttmansdorfu. V r. 1895 přináležela obec již k panství Kumbursko-Úlibickému, byl zde dvůr a lesní revír Karla hraběte Trautmannsdorfa. V této době bylo v obci postaveno již 38 domů a žilo v nich 331 obyvatel, hlásících se k české národnosti.

Archeologie
Severně od železnice Butoves-Kovač, 200 m západně od křižovatky dráhy a silnice se nachází mohyla (slovanská?), na návsi se nachází zbytky tvrziště ze 14. - 17. století.

Lidová architektura, živnosti
Zdejší lidová architektura přináleží národopisně do typu lidové architektury severovýchodních Čech, Je přízemní, roubená, komorového typu. Jednotlivé usedlosti mívaly ještě ve 30. letech 20. stol. doškové střechy, 2-3 pásové lomenice, klasovitě skládané s kabřincem ve štítovém průčelí. Chudší usedlosti měly podobu jednotného domu a byly štítově orientované ke komunikaci. Pravidlem zde byly vjezdy do usedlostí s vraty, opatřenými pískovcovými sloupky, přizdobenými lidovými plastikami. Ještě z mapování stabilního katastru je zřejmé, že ve zdejší obci kromě mlýnů byla všechna stavení roubená. U myslivny (dnešní č. p. 22) pod rybníkem zvaným "Strašidlo" stávala stará hájenka (postavena byla v r. 1759 a zbořena v r. 1924). Na jejím místě byl původně mlýn na spodní vodu, zvaný Jezberův.

Mlýn "Zlodějek" byl postaven v r. 1804, jeho posledním majitelem byl František Špígl, proto se zde říká nyní " U Špígla". Dnes jsou zde pouze rozvaliny, které jsou zalesněné.

V r. 1925 uvádí kronika v obci tyto živnostníky: hostinského, obchodníka,obuvníka, klempíře,včelaře, mlynáře a dva povozníky.

Památky
Na návsi stojí zvonička a u ní barokní pískovcová plastika patrona zemědělců sv. Isidora z roku 1737, obklopená kuželkovou balustrádou.

Na konci obce směrem na Butoves vpravo od silnice je mezi lípami umístěna na vysokém kvádrovitém podstavci pískovcová plastika sv. Karla Boromejského. Sochy tohoto světce nejsou obvyklé jen v našem regionu.

K této památce se váže následující vyprávění: když byl poslední majitel panství kumburského kníže Karel Trauttmansdorf malý chlapec, těžce onemocněl. Nakonec se uzdravil a jeho otec dal na památku jeho uzdravení postavit sochu podle jména svého syna. Říká se zde "U Karlíčka". Při vysvěcení této sochy zde bylo velké procesí s přítomností celé knížecí rodiny.

Při polní cestě do "Kabátů", dříve se zde říkalo "Na Občině", stojí pískovcový barokní krucifix, který je datován rokem 1770. Kolem je pískovcová balustráda.

Při polní cestě od křížku směrem do Konecchlumí na kopečku stojí kaplička Panny Marie, taktéž barokní. Byla postavena v roce 1727 nákladem rolníka a bývalého rychtáře Jana Jůzy z č. p. 4.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.podchlumi.cz/kovac/, na kterých najdete další informace.