Bednárec

Bednárec

Obec Bednárec leží na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny v okrese Jindřichův Hradec, 10 km severovýchodně od Jindřichova Hradce.

Obcí prochází železniční trať Veselí nad Lužnicí - Jihlava a silnice druhé třídy č. 134 z Jarošova nad Nežárkou do Batelova. V současné době má 97 stálých obyvatel a 56 domů. Bednárec má samostatný obecní úřad.

Obec se rozkládá na severozápadním svahu nad údolím říčky Žirovničky v nadmořské výšce 530 m n. m. Nejvyšší bod na území obce je vrch "Myslivna" 592 m n. m., nejníže položené je údolí Žirovničky 475 m n. m.

Pamětihodnost

Kaple Panny Marie

Zajímavosti
Na území Bednárce se nachází několik zajímavých míst, např. kaple Panny Marie na návsi, kaplička zasvěcená sv. Anně při silnici ke Kamennému Malíkovu, křížový kámen "Na drahách" a další drobné sakrální památky.

Na břehu meandrů říčky Žirovničky je přírodní rezervace "Lipina". Lesy v okolí ukrývají několik krásných lesních rybníků. Zvláštností je vedení železniční tratě přímo přes náves obce na několikametrovém náspu.

Z horní části obce, zvané "Kopec", je krásný rozhled na blízké i vzdálenější okolí: Jindřichohradecko, Kamenicko, ale i Novohradské hory a Šumavu. Při mimořádně dobré viditelnosti je možné zahlédnout i Alpy.

V kapli zasvěcené Panně Marii na návsi obce se nacházela pozdně gotická dřevěná socha Piety z Bednárce, která byla v roce 1965 dlouhodobě zapůjčena do Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Z historie obce
Ves Bednárec, dříve Velký Bednárec, jindy Český Bednárec, byla založena na severozápadním svahu nad údolím potoku Žirovnička (dříve potok Brádlo). První písemné zprávy o vsi pocházejí z roku 1377, kdy se připomíná jistý Konrád z Bednárce, po něm následoval v roce 1395 Mikuláš z Binharce, který sloužil pánům z Hradce.

Ves trvale náležela k jindřichohradeckému panství, byla sídlem panské rychty, jen za Slavatů používala vlastní pečeť tvořenou štítem děleným třemi vodorovnými břevny, nad kterými bylo sedm pavích per. Na pláních nad Bednárcem na místě, kde se dodnes říká "Na hradě", prý bývala žulová skála. Tam měla stát dřevěná tvrz pána Mikuláše z Binharce. Písemná zpráva z roku 1395 uvádí Bednárec již jako osadu a připomíná Mikuláše z Binharce jako držitele zmíněné tvrze, kterou od pánů z Hradce zakoupil.

Roku 1658 byla obci Bednárec udělena pečeť rychty Velko-Bednárecké od pana Adama Pavla, hraběte Slavaty z Chlumu a Košumberka, vladaře domu Hradeckého.

Ves nezůstala ve své historii ušetřena různých pohrom. V roce 1585 udeřil mor, jemuž za tři týdny podlehlo padesát osob. V roce 1693 nastalo řádění sarančat. Různá vojska ležela v Bednárci hlavně v 17. a 18. století.

Na místě zvaném "Draha" je křížový kámen, podle pověsti na místě bývalého pohřebiště. Podle archiváře Teplého z J. Hradce je tento kámen z roku 1741 nebo 1742, kdy v této oblasti byli Rusové a Francouzi.

V roce 1795 byla na návsi postavena kaple Panny Marie.

Osobnost
Z bednáreckých rodáků nelze opomenout pana Františka Tischera (1831-1910), který pracoval jako archivář u hraběte Černína. Je autorem celé řady historických publikací a článků. Svému rodišti věnoval "Pamětnou knihu obce Bednárce", která však zůstala jen v rukopise.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.bednarec.cz, na kterých najdete další informace.