Stráž nad Nežárkou

Stráž nad Nežárkou

Stráž nad Nežárkou je jihočeské město, nacházející se přibližně v polovině cesty mezi Jindřichovým Hradcem a Třeboní. V údolí na severním okraji města protéká řeka Nežárka.

Město je spojeno s památkou slavné pěvkyně Emy Destinnové, která prostřednictvím svého přítele zakoupila v roce 1914 (oficiálně se majitelkou stala v roce 1920) zdejší zámek, a žila zde až do své smrti v roce 1930.

Projíždíte-li jižní Čechy ve směru Třeboň - Jindřichův Hradec, potkáte asi v polovině cesty Stráž nad Nežárkou. Již několik kilometrů předem oznamuje přítomnost městečka jeho dominanta - věž strážského zámku, která v nezměněné podobě střeží své okolí již několik staletí a podává nám ruku z minulosti.

Městečko se nachází v nadmořské výšce 452 m, v  kraji jehož obrovským bohatstvím jsou voda, lesy, písek a rašelina. Je to krajina mokrých luk, kde postávají na jedné noze čápi, kudy protéká řeka Nežárka a navíc je tu množství rybníků a potůčků, jejichž zrcadla chytají slunce, podoby stromů a věže  vísek a měst. Je to právě ta líbezná krajina, kterou nám objevili  Mánes a Aleš, s nesčetnými laskavými kouty, s kusem meze, s  kapličkou v polích, s vinoucí se cestičkou, mostkem se svatým Janem.

Historie
Nejstarší památka, která byla ve Stráži objevena, je zlomek břidličného mlatu z doby přibližně 1800 př. n. l. Další nálezy z okolí pocházejí z 6. až 2. stol. př. n. l. Osídlení Stráže od přelomu letopočtu dokládají nálezy římských mincí, ostruhy a keltských mohyl.

V 7. až 10. stol. zde stála dřevěná strážní tvrz. Později zde byl vybudován kamenný hrad. Jeho současné zachovalé zbytky pocházejí zřejmě ze druhé poloviny 13. století. Patřil rodu Vítkovců. Od 10. října 2006 je Stráž opět městem.

Poměrně dlouho do středověku byly končiny pomezního lesa téměř nedotčeny lidskou rukou, jen ojedinělá slovanská sídliště roubila povodí řek Lužnice a Nežárky. Zrychlující se tempo kolonizace radikálně proměňuje sídelní obraz krajiny. Protkává ji postupně sítí prvních kamenných panských sídel, církevních staveb, venkovských osad i měst.

Směrem západním od Jindřichova Hradce vycházela důležitá cesta na Linec. Do rovin třeboňských se zde krajina schyluje ve směru řeky Nežárky, která protéká nejnižšími polohami Jindřichohradecka. Zhruba na půli cesty k Třeboni vyrostl ve 13. století hrad a téměř současně pravidelné obdélné městečko. Jeho jméno upomíná na původní funkci místa na důležité zemské stezce - Stráž nad Nežárkou.

Hrad střežící brod přes řeku Nežárku založil ve 2. polovině 13. století Sezema, který oddělením od pánů z Hradce vytvořil novou linii Vítkovců, jejímž erbem byla modrá pětilistá růže na zlatém štítě. Roku 1284 se jako spojenec Záviše z Falkenštejna nazývá po nově vystavěném hradu "ze Stráže". Z jeho potomků, kteří nikdy nedosáhli takové moci a bohatství jako jejich příbuzní Rožmberkové a Hradečtí, vynikl Jindřich, nejvyšší hofmistr Jiříka z Poděbrad. Jeho památku dodnes připomíná náhrobek z červeného mramoru v místním kostele svatého Petra Pavla.

V průběhu staletí měnilo Strážské panství poměrně často své majitele. Po pánech ze Stráže to z těch významnějších byli Václav Venclík z Vrchovišť, v roce 1577 koupil Stráž od Jana staršího z Lobkovic Vilém z Rožmberka, nejvyšší purkrabí Království českého.

Jeho dědic Petr Vok lepší část Strážského panství a zbytek se Stráží a vesnicemi směrem k Hradci prodal Adamovi z Hradce. V 17. století Stráž s Hradcem přešla na Slavaty a roku 1693 na Šternberky.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.straznadnezarkou.cz, na kterých najdete další informace.