Blažejov

Blažejov

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1369.

Pamětihodnosti

Vítkův Hrádek - zřícenina gotického hradu ze 13. století na ostrohu Hamerského potoka naproti vsi

Kostel svaté Alžběty

Vítkův Hrádek

Lokace
Vítkův Hrádek se nachází na hranici jižních Čech s Rakouskem nad zaniklou vsí Sv. Tomáš, západním směrem od městečka Frymburk. Zřícenina je situována na zalesněném kopci, na pravém břehu řeky Vltavy.

Původ názvu
Původní český název hradu zněl "Vítkův Hrádek" (německy Wittingshausen). Pro označení hradu se používalo také německé označení Wittigstein, přejímaného někdy do českého jazyka jako "Vítkův Kámen". Lze se setkat s oběma označeními téhož hradu. Název hradu dokládá, že jeho zakladatelem byl Vítek, některý z příslušníků mocného jihočeského šlechtického rodu Vítkovců. Podle dobových souvislostí je pravděpodobné, že hrad založil Vítek z Načeradce, jinak z Krumlova, připomínaný v letech 1220 až 1277.

Stavebně historický vývoj
Hlavní a jedinou budovou jádra hradu je velká obytná hranolová věž, ke které na východní straně přiléhá nižší polygonální přestavba s trojúhelníkovými komorami po stranách, z nichž levá měla vchod zvenčí. Velká věž, postavená na nejvyšším místě návrší, byla obdélníkového tvaru (13,7 m x 17,5 m), vyzdvižená z vrstvového lomového kamene.

Na západní straně býval arkýř, z kterého se dochovaly pouze dva krakorce. Dveře do střední části věže byly původně přístupny po padacím můstku protilehlého stavení, v polovině 16. století začleněného jako vstupní brána do nového opevnění. Věž měla nad plochostropým přízemím, osvětleným z boků pěti úzkými otvory, dvě obytná patra s priváty na západní straně.

Do 16. století se datuje vznik nového pětibokého opevnění s hradbami, baštami a branou na východní straně. V hradbách jsou prolomené střílny s ostěním rozevřeným dovnitř. Hradby pravděpodobně měly pro případ obrany dřevěná podsebití, která se však do dnešní doby nedochovala.

Při stavbě stanice radiotelefonní sítě v blízkosti zříceniny Vítkova Hrádku byly v roce 1996 odkryty základy zdi z lámaných kamenů na maltu. Mohlo by se jednat o pozůstatky dnes již zaniklého předhradí.

Historie obyvatel objektu
Hrádek od svého založení Vítkem z Krumlova (1220 - 1272) ve 13. století plnil funkci pevnosti a správního střediska panství, které bylo součástí vznikajícího dominia příslušníků rodu Vítkovců, jež se rozkládalo po obou stranách současné hranice Čech a Rakouska.

Hlavní část hrádku tvořila obytná věž postavená v nadmořské výšce 1 032 m nad mořem na táhlém návrší posetém žulovými balvany, v blízkosti cesty z Rakous do Čech. Stavbou hradu si Vítkovci chtěli zajistit bezpečné spojení se svými lenními statky v Horním Rakousku.

Po vymření krumlovské větve Vítkovců v roce 1302 zdědil hrad Jindřich z Rožmberka. Na sklonku 14. století patřilo ke hradu 15 vesnic a sklářská huť. V té době při sporech mezi českou šlechtou a králem Václavem IV. se stal Vítkův Hrádek jedním míst, kde byl král vězněn během své nedobrovolné cesty do Rakouska v roce 1394.

Během husitských válek patřil hrad pánům z Walsee, ale již roku 1464 daroval Reinprecht z Walsee hrad svému strýci Janovi z Rožmberka, a tím se Vítkův hrádek dostal zpět do majetku rodu Rožmberků. Během českého stavovského povstání ovládla Vítkův Hrádek na krátkou dobu vzbouřená česká šlechta, ale již roku 1621 měl hrad císařskou posádku. Roku 1622 získali Vítkův Hrádek Eggenberkové. V roce 1719 zdědili hrad spolu s veškerým Eggenberským majetkem Schwarzenberkové.

Vítkův Hrádek postupně ztrácel svou původní funkci pohraniční pevnosti a začal pomalu chátrat. Na krátký čas se stal sídlem knížecího polesného, v polovině 18. století byl již zcela opuštěn. Roku 1815 bylo do jihovýchodní části hradu postaveno schodiště s rozhlednou na vrcholu. Při těchto opravách byla naposledy zajištěna koruna věže. Nejnutnější opravy objektu proběhly ještě v roce 1869.

Po II. světové válce se celé území vsi Sv. Tomáš i s hradem dostalo do vojenského hraničního pásma, kam byl vstup přísně zakázán. V padesátých letech si vojáci zřídili na vrcholu věže svoji pozorovatelnu. Vedle hradu, který byl ve správě a užívání Československé lidové armády, byla postavena ocelová konstrukce věže - vidová hláska a domek pro její obsluhu. Zástupci armády předali roku 1990 Vítkův Hrádek do majetku obce Přední Výtoň. Do toho roku byla zřícenina hrádku pro veřejnost prakticky nepřístupná. Vítkův Hrádek byl inspirací pro historický román Adalberta Stiftera "Vítek" (1865).

Současné využití
Vlastník objektu obec Přední Výtoň poskytl dlouhodobý pronájem Občanskému sdružení Vítkův Hrádek, které má za cíl zajištění a uchování stávajícího stavu zříceniny hradu Vítkův Hrádek u Svatého Tomáše a umožnění jejího důstojného zpřístupnění široké veřejnosti jako významné kulturní památky.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.ckrumlov.cz, na kterých najdete další informace.