Studená

Studená

Obec Studená se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Obec leží v mělké kotlině Studenského potoka na úpatí nejvyššího vrcholu Českomoravské vysočiny Javořice (837 m n. m.), uprostřed neporušené přírody. Studenou protíná silnice č. 23 vedoucí z Jindřichova Hradce do Telče. V samotné Studené žije asi 2 tisíce obyvatel.

Součástí obce Studená jsou místní části, ve kterých žije 500 obyvatel. Jsou to Studená, Domašín, Horní Bolíkov, Horní Pole, Maršov, Olšany, Skrýchov, Sumrakov, Světlá a Velký Jeníkov.

Okolí je ideální pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pak jsou zde zajímavé terény pro běhy na lyžích. Nejen krásná příroda, ale i blízkost turisticky zajímavých míst jako je Telč, Velká Lhota, Kostelní Vydří, Dačice, Slavonice a Jindřichův Hradec poskytnou návštěvníkům dostatek námětů na výlety. Studená je vyhledávaným místem nejen v létě, ale i v zimě, neboť zdejší okolí mívá příznivé sněhové podmínky.

Významné osobnosti
Studená je rodištěm a působištěm známé a oblíbené spisovatelky vesnických románů Vlasty Javořické, vlastním jménem Zezulková - její pseudonym je odvozen od názvu nedalekého kopce Javořice a zakladatelů tradice masného průmyslu na jihozápadní Moravě a ve Studené - Františka a Jana Satrapových. Připomínkou těchto osobností jsou pamětní desky, umístěné na jejich rodných domech na náměstí. Kolem roku 1900 zřídil v obci dílnu na výrobu knoflíků z pravé perleti pan Tomáš Buček a založil tak stoletou tradici této výroby ve Studené.

Současnost
Dnes zaměstnání obyvatelům Studené a blízkého okolí poskytují firmy: Maso Planá, a. s., provoz Studená, Styl VD knoflíkářů, zemědělské podniky Jistuza a Stagra, stavební firma Staving a řada dalších drobných firem. V obci jsou obchody, restaurace a hotel.

V obci se nachází základní škola, postavena v roce 1977. U vchodu je umístněna deska z bývalé obecné školy označující rok výstavby této dnes již neexistující budovy.

Historie
Začátky osidlování Studené se datují do první poloviny 14. století. Studená patřila původně pánům z Hradce, od kterých ji v roce 1365 koupil Dětřich z Obratan a o několik let později tu postavil tvrz. V jejím držení se pak střídali různí představitelé nižší šlechty. V roce 1558 si koupili městečko s tvrzí, dvorem, sladovnou, pivovarem a mlýnem páni Jáchym a Zachariáš z Hradce, kteří ho připojili ke svému telčskému panství.

Na nejstarší pečeti z r. 1666 byla pětilistá růže v barvách pánů z Hradce. V 18. století mělo městečko na pečetích příčně dělený štít a na něm v horní polovině dančí parohy Podstatských a mezi nimi trojúhelník Lichtenštejnů, v dolní polovině pak opět růži; nad štítem byla koruna a po stranách dva jednorožci jako strážci štítu. Tento znak vznikl zřejmě po r. 1796, kdy se Podstatští-Lichtenštejnové stali pány Studené. Na razítku po r. 1918 byl levý jednorožec nahrazen dvouocasým lvem korunovaným. V letech 1945 až 1950 se kladl lev na pravou, jednorožec na levou stranu, patrně z neporozumění heraldickým stran. V téže době se ostatně komolila i znamení na štítě, patrně podle špatného otisku razítka.

Štít příčně dělený. V horním, červeném poli byly bílé parohy Podstatských a mezi nimi rovněž bílý trojúhelník Lichtenštejnů rohem dolů; v dolním, modrém poli byla zlatá pětilistá růže s červeným semeníkem a zelenými lístky kališními. Nad štítem byla hraběcí koruna s devíti perlami a po stranách jako strážci štítu vpravo jednorožec, vlevo dvouocasý korunovaný lev, snad oba stříbrné barvy, oba vztyčení na zadních nohách, předními přidržují štít.

Pamětihodnosti

Kostel svatého Prokopa

Socha svatého Jana Nepomuckého

Zámek Studená

Vodní mlýn, před kostelem

Významné památky

Kostel sv. Prokopa
Nejstarší stavbou v obci je Kostel sv. Prokopa, původně gotický ze 14. století (presbytář s charakteristickou klenbou), stavební úpravy provedeny po požárech roku 1750 a 1855, kdy získal současnou podobu. Kamenná křtitelnice pochází z roku 1647.

Bývalý zámek a pivovar
Budovy dnes již nefungujícího pivovaru pochází z 18. století. Zajímavá je především klenutá pozdně barokní sladovna.

Vedle pivovaru se nalézá budova bývalého renesančního zámku, který byl přestavěný z původní tvrze koncem 16. století Zachariášem z Hradce. Renesanční zámeček sloužil pro kratochvíli majitelů Telče. Jeho původní vzhled porušilo několik přestaveb, zejména v 17. a 18. století. Začátkem 19. století v něm byl umístěn vrchnostenský úřad, později kanceláře velkostatku. Za první pozemkové reformy byl prodán a v roce 1941 upraven na rodinné byty a k tomuto účelu slouží dodnes.

Ve filmové komedii Jiřího Menzela z roku 1981 Postřižiny, podle stejně proslulé stejnojmenné novely Bohumila Hrabala, se objevily i některé záběry ze Studenského pivovaru.

Uprostřed obce naleznete sochu svatého Jana Nepomuckého, který propůjčil název i samotnému náměstí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.studena.cz, na kterých najdete další informace.