Suchdol nad Lužnicí

Suchdol nad Lužnicí

Město Suchdol nad Lužnicí leží v Jihočeském kraji, v okrese Jindřichův Hradec a patří mezi nejmladší města v České Republice (statut města byl přiznán Rozhodnutím č. 64 předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 14. 12. 2005).

Současnost
Se svými 3 618 obyvateli je čtvrtým největším městem co do počtu obyvatel v okrese. Tento údaj zahrnuje i obyvatele žijící v místních částech Klikov, Františkov, Tušť, Hrdlořezy a Bor. Město s přispěním státních dotací zaznamenalo v posledních letech stavební boom a pozměnilo svou tvář, čímž došlo k zlepšení životní úrovně občanů. Po dokončení kanalizačních sběračů a nové ČOV byla provedena plynofikace. Dále bylo realizováno 143 nových nájemních bytů. Taktéž byl zrekonstruován stávající dům s pečovatelskou službou s kapacitou 25 bytů. Chloubou města se stal opravený areál základní školy.

Suchdol nad Lužnicí je přirozeným centrem v území mezi lázeňským městem Třeboň (20 km) a státní hranicí s Rakouskem. Z toho vyplývající četnost hraničních přechodů v blízkém okolí města znamená prostor pro poznávání území za hranicemi státu a pro nezbytnou přeshraniční spolupráci. Město je členem mikroregionu " Vitorazko ".

Městem protéká řeka Lužnice , která se za celou historii místa stala jeho symbolem. Rok co rok přijíždí do Suchdola nad Lužnicí milovníci přírody již v jarních měsících, aby znovu prožili zázrak proměny přírody na Horní Lužnici, kde meandrující koryto řeky s řadou odstavných ramen a tůní, s charakteristickými mokřinami a lučními společenstvy je jednou z posledních lokalit obdobného charakteru v celé republice (od r. 1994, 414 ha přírodní rezervace), nebo aby se pokochali barevností a vůní fauny rašeliniště Červené blato, či aby prošli kaňonem řeky Dračice.

Řeka Lužnice, která pramení v rakouské časti Novohradských hor pod jménem Lainsitz, na naše území vstupuje u Krabonoše jako vyvinutá řeka. Až k Veselí n. Luž. tok řeky doprovázejí bohatá ložiska štěrkopísků, která jsou významnou těžební surovinou. Místo bývalých lesů v prostorách těžby často zůstávají rozsáhlá jezera. Celková délka Lužnice k soutoku s Vltavou je 202 km, z toho 49 km v Rakousku a 153 km u nás. Lužnice je oblíbenou vodáckou řekou. Díky místnímu Vodáckému klubu je Suchdol nad Lužnicí znám jako místo tradičního "odemykání" , a "zamykání" řeky za asistence televizních kamer. Vodáky je oblíbená je i "Vánoční jízda" v období vánočních svátků.Tyto akce patří k Suchdolu nad Lužnicí již po několik desetiletí .

Historie
Suchdol nad Lužnicí, od roku 1876 město, byl za Rakouska-Uherska místem, kde se soustřeďovala a výrazně prosazovala duchovní pomoc Čechům na Vitorazsku. V roce 1896 byl zde založen vlastenecký spolek Národní jednota pošumavská, který vlastnil první veřejnou knihovnu a měl také 50členný mužský pěvecký sbor. Dále pořádal osvětové přednášky, různé výstavy a zakládal české školy v pohraničních obcích. V roce 1906 byl založen divadelní ochotnický loutkový spolek „Loutka herců“, který dal základ ochotnickému divadlu v místě.

O slovanském osídlení v našem regionu máme první zprávy z roku 827, kdy na odvrácené straně Novohradských hor, nad řekou Lužnicí, založil nezávislý slovanský kmenový kníže Vitorad kamenný hrad zvaný Vitoraz, což je rakouská Weitra. Vitorazsko se pak stalo pojmenováním rozsáhlé oblasti sousedící s některým dalším slovanským kmenem, usídleným v povodí Rakouské Dyje. Časově se tato historie kryje se vznikem Velkomoravské říše.

Po porážce Přemysla Otakara II. na Moravském poli r. 1278 (dnes je území bitvy v Rakousku - mezi Brnem a Vídní), přivtělil Rudolf Habsburský Vitorazsko k Rakousku. U nás tvořila hranici řeka Lužnice. Větší část Vitorazka byla vrácena k českému území až v r. 1920.

K hustšímu osídlení našeho regionu dochází počátkem XII. století, když král Otakar Přemysl I. po bitvě u Loděnic postoupil rozsáhlý pohraniční les od Tábora až k moravskorakouským hranicím Vítkovi z Prčic, jeho synové postavili v našem regionu čtyři hrady. Jindřichův Hradec, Landštejn, Stráž nad Nežárkou a Vítkův Hrádek u Blažejova.

Suchdol n. L. od nepaměti patřil k třeboňskému pánu z Landštejna. Lutold z Landštejna jej však r. 1362 prodal Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janu z Rožmberka. Když smrtí Petra Voka r. 1611 Rožmberkové vymřeli, přešel Suchdol dědictvím do rukou pana Jiřího ze Švamberka, který měl za manželku Alžbětu, sestru Petra Voka. Panování pánů ze Švamberka mělo však jen krátké trvání. Celé jejich panství bylo zabaveno ve prospěch císaře Ferdinanda II. po bělohorské porážce českých stavů, ke kterým patřili i Švamberkové. V rukou Habsburků zůstal Suchdol do 2. dubna 1660, kdy se dostal do držení rodu Schwarzenberků.

Roku 1625 byla v Suchdole zřízena tavírna stříbrné rudy, která ročně zpracovala až 4 000 hřiven stříbra. Ruda byla dovážena v uzavřených sudech z Rudolfova a Ratibořských hor. Byly zde ulity i 4 zvony pro třeboňský klášter. Posledním opatem třeboňského kláštera byl Augustin Marek z Bavorova. Byl synem suchdolského kantora Jakuba Josefa Marka z Bavorova a jmenoval se křestním jménem Jan Antonín. Tavírna byla r. 1775 změněna ve sklárnu, která byla zrušena ve 30. letech 20. století pro světovou hospodářskou krizí. V době největší slávy měla 4 pece a v letní době až 600 zaměstnanců (též píchači borků, dřevorubci a povozníci). Objekty sklárny sloužily pak jistou dobu textilnímu průmyslu, později dřevozpracujícímu průmyslu.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Mikuláše
Mezi nemnohé zachované pamětihodnosti patří na prvé místo kostel sv. Mikuláše, založen asi v první polovině 14 století. Roku 1362 byl povýšen na farní. Byl prvním jihočeským dvojlodním kostelem s jediným středním sloupem. Presbystář byl však zaklenut až kolem 1400 a loď r. 1493 již jako trojlodní. Ta byla prodloužena roku 1820, klenby částečně sneseny a nahrazeny rákosovým stropem. Téhož roku byla přistavěna věž a r. 1858 i oratoř. Na hlavním oltáři je obraz sv. Mikuláše od R. Váchy z r. 1887. Suchdolská Madona, jedna z krásných jihočeských madon, která zdobila hlavní oltář, byla přemístěna do Jihočeské galerie na Hluboké.

Kaple sv. Jana Nepomuckého
Druhou památkou Suchdola je barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z r. 1728, kterou dal postavit hospodský Jiřík Novotný svým nákladem.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.suchdol.cz, na kterých najdete další informace.