Roseč

Roseč

Obec Roseč leží v okrese Jindřichův Hradec. Ve vzdálenosti 7 km východně leží město Jindřichův Hradec, 16 km severozápadně město Veselí nad Lužnicí, 17 km jihozápadně město Třeboň a 20 km severozápadně město Soběslav.

Historie
Roseč patří k nejstarším vesnicím na Jindřichohradecku. I když první písemná zmínka o obci pochází z 1. října 1367, je jisté, že tento rok není rokem jejího založení.

V tehdejší neprostupné krajině vznikaly první úzké stezky, z nich snad nejstarší byla stezka vitorazská. Vstupovala na území Čech u Starého Města pod L.,vedla  kolem hradu Landštejn, prošla polesím Markyty a u Stráže nad Nežárkou překročila tok řeky Nežárky, aby pak pokračovala po stájické cestě Rosečí k Chýnovu a k Táboru. Existenci stájicko-rosečské stezky potvrzují písemné prameny z r. 1389. Stezky se pak měnily v cesty, které byly jedinou možností pro přepravu zboží z Čech k Dunaji a zpět.

V letech 1220 až 1237 přichází na pozvání Vítkovců k podpoře osidlování krajiny Řád německých rytířů. Tak se stalo, že kolem obcí s původními obyvateli vznikají osady s německými názvy, neboť noví osídlenci přicházeli z Rakouska a Bavorska.

Kde hledat původ jména obce Roseč? Antonín Profous, autor díla „Místní jména v Čechách, jejich vznik, úvodní význam a změny“ je přesvědčen, že jméno Roseč vzniklo ze dvou slov roz – sekati. Autor také uvádí několik různých způsobů psaní jména obce, r. 1405 Rossiecz, r. 1493 je skloňován název obce v latinském textu českým způsobem „in roseczi“. Stejně je uváděn název obce na pečeti vsi roku 1658.

Ve 14. století zasahuje do oblasti Rosečska vliv chýnovského děkanství jako náboženského a správního centra. V té době snad již stával v obci kostel, který vyhořel za husitských válek. Až v listině z r. 1551 se můžeme dočíst, že pan Jáchym z Hradce dává svolení a podporu k postavení nového kostela.

Kostel sv. Šimona a Judy, pak vyhořel v r. 1743. Byl opraven a po přestavbě v letech 1791 až 1794 se stal filiálním kostelem strážské farnosti. V té době patřila Roseč se svými 387 obyvateli mezi největší obce na hradeckém panství. Žila stejným životem jako vesnice v jejím okolí.

Významným v historii obce je rok 1658, kdy Ferdinand Vilém Slavata v druhém roce své vlády dal rychtám šestnácti obcí (mezi nimi i Roseči) právo opatřovat své písemnosti otiskem vlastní pečetě. Roseč dostala dělený štít s bílými a modrými pruhy, kolem pečetě byl název obce: "PECZET WSY ROSECZE".

K historii obce bezesporu patří i místní hřbitov, na kterém jsou uloženy ostatky předků rosečských, tak i z okolních vsí, které patřili k farnosti (Políkno, Stajka, Hatín, Polště, Ratiboř, Jemčina).

Z roku 1650 se dochovaly první písemné zprávy o škole v Roseči. Zákon z r.1805 přinesl ustanovení zřídit školu při každé faře, případně i v takové osadě, kde v obvodu půl hodiny chůze je alespoň 100 školou povinných dětí. Vyučovalo se však v hospodách, ubohých staveních i v obecních pastouškách. Samostatná školní budova byla postavena kolem roku 1860. Roku 1878 navštěvovaly rosečské vyučování děti z Ratiboře, Stajky a Hatína. Jako učitel je zvláštním dekretem chválen Antonín Zámečník, že již jako kaplan v Hradci se vyznamenal ve školství,  a i nyní, kdy jako rosečský farář učí mládež i dospělé i v okolních vsích příst vlnu i bavlnu.

Památkově chráněné objekty

Kostel sv. Šimona a Judy z r. 1551 postavený v renesančním slohu

Socha sv. Jana z r. 1722 v prostoru před místní školou

Lidová roubená stavba z konce 18.století - č. p. 47

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.rosec.cz, na kterých najdete další informace.