Kunžak

Kunžak

Obec Kunžak se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský.

Název obce
Jméno samo se objevilo poprvé roku 1288 v podobě Cunsek, což je starý tvar Königsecke. První část názvu Kuniges ( = Königs) znamená král, královský a druhá část ecke - kout, hrot. Takže jméno Königseck znamenalo královský klín (výběžek, cíp).

Král Přemysl Otakar se pokusil patrně založením Kunžaku vytvořit tímto "královským klínem" jakýsi klín do panství Vítkovců. Vedle nově založeného Kunžaku už dříve existovalo jeho nejstarší předměstí - Velké Podolí. Jméno Kunžak mělo během vývoje celou řadu podob: Chunigseck, Kunzeck, Kumžak. Až od roku 1923 se nazývá Kunžak.

Historie
Kunžak vznikl na křižovatce obchodních cest. Jeho nejstarší částí je Velké Podolí, vedle něho teprve ve 13. století byla založena nová osada. Byla založena německými kolonizátory, ale v budoucnu má toto místo ryze český charakter.

Za nejstarší dochovanou písemnou zprávu o existenci Kunžaku se pokládá latinsky psaná listina z 20. května 1288. V této době náležel Kunžak ke královskému městu Telč.

Za vlády Jana Lucemburského získal roku 1339 Oldřich z Hradce telčské panství včetně Kunžaku. Král Vladislav II. udělil městu právo výročního trhu a povýšil jej na město. Dobytčí trhy se zde konaly až do roku 1948. Kunžak měl také právo várečné. Pivo se zde vařilo ještě na počátku 20. století. Kunžak měl i právo hrdelní, měl svůj soud i šatlavu. Hrdelní soud byl v Kunžaku až do doby císaře Josefa II.

Roku 1556 postihl Kunžak velký požár. 16. století v době Zachariáše z Hradce bylo pro Kunžak zlatým věkem. Rozvíjela se řemesla, obchod. Byly založeny rybníky Komorník a Zvůle. Třicetiletá letá válka přinesla zkázu, vojska plenila obce, vypukl mor, šířily se požáry. Kunžak málem zanikl.

Oživení nastalo v 70. letech 17. století. Byl oživen obchod, tkalcovství, opraveny cesty. Chmurné 17. století skončilo pro Kunžak změnou vrchnosti. Novými pány se stal rod Podstatských z Lichtnštejna.

V 18. století se začal obnovovat obchod, vzrostl počet řemeslnických cechů. Marie Terezie a Josef II. potvrdili kunžacká privilegia. Roku 1808 vypukl velký požár. Shořelo při něm 105 domů a poškozen byl i kostel. V roce 1836 se zde poprvé hrálo ochotnické divadlo a hrálo se česky. Koncem 19. století se začala rozvíjet spolková činnost.

Pamětihodnosti

Kostel sv. Bartoloměje
Nejstarší zmínky o něm jsou z roku 1370. Na počátku 13. století to byl dozajista dřevěný kostelík, který byl později přebudován ve slohu románském. Po požáru roku 1556 byl přebudován na gotický.

K dalším přestavbám došlo po požárech v letech 1742 a 1808, kdy získal dnešní podobu. Roku 1556 byla ke kostelu přistavěna 24,8 m vysoká pětipatrová hranolová věž, která je ukončena vlašskou helmou. Za kostelem je budova fary, postavená v klasicistickém stylu z roku 1796.

Sochy sv. Jana Nepomuckého
Barokní socha z roku 1740 je umístěna vedle kostela, původně byla na náměstí. Další socha sv. Jana Nepomuckého je na můstku na Velkém Podolí.

Boží muka
Dvoje jsou umístěny v parčíku u kostela, další troje zůstala na původních místech. Všechna jsou chráněnými památkami.

Roubený domek č. p. 63
Je to ojedinělý doklad staršího typu lidového domu v této oblasti.

Socha Legionáře
Před věží kostela byl v roce 1933 umístěn památník obětem l. světové války. Na žulovém podstavci je socha Legionář, jejíž autorkou je akademická sochařka Karla Vobišová - Žáková (1887-1961), kunžacká rodačka.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kunzak.cz, na kterých najdete další informace.