Chlum u Třeboně

Chlum u Třeboně

Městys Chlum u Třeboně je významným letoviskem v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko u rybníka Hejtman. Leží asi 12 km jihovýchodně od Třeboně při česko-rakouské hranici ve výšce 492 m nad mořem v okrese Jindřichův Hradec.

Na hrázi rybníka stojí barokní zámek, který slouží jako rekreační zařízení. Je obklopen nádherným parkem s množstvím exotických stromů a keřů a se sochami z 18. a 19. století.

Významnou architektonickou památkou je i barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie stojící na náměstí. V současné době probíhá sbírka na jeho opravu. Zámek s kostelem spojuje Křížová cesta.

Rybník Hejtman byl založen v 16. století a slouží zejména k rekreačním účelům. Je obklopen celou řadou kempů.

Současnost
V městysi je zdravotnické zařízení, obchody, pošta, kino, knihovna, restaurace, možnost ubytování v soukromí, kempy.

V roce 2003 byla dokončena stavba pečovatelského domu a čistírna odpadních vod. V současné době žije v Chlumu 1787 obyvatel, v části Lutová 114, Mirochov 98 a v Žíteči 180 obyvatel.

V letním období probíhá akce nazvaná Vodnické slavnosti, která se těší velké oblibě u rekreantů i místních obyvatel. Jedná se o prázdninové radovánky pro děti i dospělé s nabitým kulturním programem.

Na podzim již tradiční Běh kolem Hejtmanu. Zde se jedná o běžecké závody pro všechny věkové kategorie.

Chlum u Třeboně byl oblíbeným místem básníka Františka Hrubína, který sem často jezdíval.

Historie
Ve 13. století, po odtržení jižní části Vitorazska, se mnozí nehodlali sklonit před germanizací a raději opustili rodnou půdu. Jedna část vystěhovalců postupovala podél Lužnice na sever a nedaleko za Suchdolem narazila na zalesněná návrší. Vykáceli les a postavili poplužní dvůr s chalupami. Osadu tvořili řemeslníci a zemědělci a pojmenovali ji podle zalesněných vrchů Chlum. Celá tato oblast spadala do mocensko-zájmové sféry Vítkovů z větve lanštejnsko-třeboňské.

Nejstarší zprávy vypovídají, že tehdy byla mocenským a církevním centrem Lutová. Zde byl vystavěn první kostel a zmínka o něm pochází z roku 1359. Na kostel nechal stavitel vytesat rodový znak Vítkovů-pětilistou růži. Podřízenost Chlumu a okolních vesnic faře v Lutové trvala až do počátku19. století.

První jasnější zpráva o Chlumu pochází z roku 1399. Tehdy prodal poplužní dvůr Jindřich z Rožmberka za 28 kop grošů hotových peněz špitálu v Třeboni. Zaplatila šafářka Peltrata, sestra staročeského spisovatele Tomáše ze Štítného. V roce 1410 je v Chlumu asi 20 domků vesměs české národnosti. Na počátku 15. století jsou obyvatelé Chlumu rožmberskými poddanými.

V polovině 15. století byla zahájena těžba železné rudy. Ve druhé polovině 15. století se Chlum stal cílem rakouských nájezdníků, kteří pobíjeli obyvatelstvo, vylupovali usedlosti a vypalovali je. Roku 1476 dochází téměř k formální válce mezi českým a rakouským rytířstvem. Počátkem 16. století dochází k výměně „ ves za ves“ a Chlum s okolím spadá k panství bystřickému. Nejvýnosnějším zdrojem příjmů se v této době stává rybniční hospodaření. Během 16. století vzniklo na Hradecku přes 400 rybníků. Chlumecké panství patřilo Krajířům, později Lobkovicům.

V době třicetileté války se ani Chlum nevyhnul drancování od vojenských tlup, ale jeho poloha uprostřed lesů a rybníků byla stranou od pochodových tras vojenských útvarů. V roce 1693 postihla Chlumecko katastrofa v podobě hejn kobylek, které sežraly všechno zelené až na půdu a utrpení obyvatel dosahuje vrcholu. V témže roce panství Slavatů bylo rozděleno na 5 dílů. Bystřici s Chlumem získává pán Jan z Fünfkirchenu v dosti zanedbaném stavu.

K úplnému odloučení Chlumu od Bystřice došlo v roce 1704. Majitel panství nechává nevyhovující zámek přestavět v roce 1710. Byla to jednopatrová stavba se střechou pokrytou šindelem. 31. července 1737 dohlížel majitel panství na stavbu střelnice. Zřítilo se klenutí a zasypalo ho. Hrabě vyvázl nezraněn a to bylo považováno za zázrak. Vykonal proto děkovnou pouť do mariánského kostela v Maria-Zelli. Po návratu v letech 1737 až 1745 nechal na návrší nad zámkem vystavět mariánský kostel ve slohu vrcholného baroka.

Po smrti Jana z Fünfkirchenu spravoval panství jeho syn František Jan. Ten zemřel v roce 1807. Jeho žena Marie Estera prodala panství Eduardovi hraběti Stadion-Thannhausen. Po smrti hraběte Stadiona a po zrušení roboty se chlumské panství dostalo do zorného úhlu mnoha zájemců. Přitahovaly je zdejší lesy, protože začala stoupat cena dřeva. Na základě doporučení kupuje v roce 1861 velkostatek „jeho královská výsost František V. vévoda z Modeny“.

Ještě předtím byl Chlum 3. prosince 1857 povýšen císařským rozhodnutím na městys. Ohlasy českých parlamentních bojů proti nadvládě Němců a Maďarů, šarvátky mezi Staročechy a Mladočechy a celé české národní obrození doléhaly do Chlumu jen ojediněle. A přece i v Chlumu uspořádali sbírku na Národní divadlo v Praze, která činila 2 zlaté 30 krejcarů.

Po vévodově smrti roku 1875 přešel celý jeho majetek včetně rodového titulu na Františka Ferdinanda d´Este, synovce císaře Františka Josefa I. V roce 1881 až 1884 proběhla přestavba zámku a bylo upraveno jeho okolí podle návrhu zámeckého zahradníka na Konopišti - Mössmera.

Z Chlumu odjel František Ferdinand se svou ženou Žofií Hohenbergovou na jih do Sarajeva. Zde byli oba zastřeleni atentátníkem roku 1914. Tato událost se stala záminkou pro první světovou válku. Až do listopadu roku 1918 podléhal chlumský velkostatek správě hohenberských velkostatků ve Vídni.

3. května 1919 byla na velkostatek uvalena nucená správa ministerstvem zemědělství nového československého státu. Později se zámek stal rekreačním střediskem byrokratické šlechty. V roce 1934 obsadil sedmipokojové apartmá na čtyři týdny ministr zahraničí Dr. Eduard Beneš. Místním lidem se to moc nelíbilo, protože Chlum byl samý detektiv.

Koncem dvacátých a počátkem třicátých let se Chlum stal velkou módou, kdo nebyl aspoň jednou na letním bytě v Chlumu, byl ve společnosti znemožněn. V té době přijíždí do Chlumu hudební skladatelé, spisovatelé a umělci jako byli Oskar Nedbal, Vítězslav Novák, Antonín Sova, K. M. Čapek-Chod, Gabriela Preissová a koncem 30. let poprvé přijíždí František Hrubín.

Na konci druhé světové války v dubnu 1945 byl do koncentračního tábora v Terezíně odvlečen sklář František Tomášů. V koncentračním táboře Oranienburg byl spolu se studenty vězněn chlumský rodák a pozdější učitel Tomáš Liška. Zde se setkal s prominentním vězněm Dr. Maxem Hohenbergem - prvorozeným synem arcivévody Františka Ferdinanda.

Konec druhé světové války je spojen se jménem generála Tichonova, který spolu se sovětskými vojáky Chlum osvobodil. Generál navštívil Chlum ještě dvakrát. Krátce po své druhé návštěvě v roce 1971 zemřel.

Po válce sloužil zámek jako administrativní budova skláren, učňovský internát. Potom se stal letním sídlem pracovníků z chemických provozů z Polabí.

U rybníku Hejtman byl natočen film Srpnová neděle podle předlohy Františka Hrubína. Ten koupil domek na náměstí a pobýval zde až do své smrti.

Pamětihodnosti

Zámek Chlum u Třeboně, postaven 1710

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Křížová cesta

Sochy svatého Jana Nepomuckého a svaté Anny na hrázi u rybníka

Kašna na náměstí

Pošta

Základní škola

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.chlum-ut.cz, na kterých najdete další informace.