Nová Bystřice

Nová Bystřice

Nová Bystřice je město v okrese Jindřichův Hradec při hranici s Rakouskem.

Nová Bystřice je konečnou stanicí úzkorozchodné železnice z Jindřichova Hradce, otevřené v roce 1897 a v současnosti vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD).

Do působnosti Nové Bystřice spadají také okolní vesnice: Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter, Klenová, Nový Vojířov, Ovčárna, Senotín, Skalka a Smrčná. Městský úřad je pověřený obecní úřad pro okolní obce Číměř a Staré Město pod Landštejnem. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie
Novobystřicko leží na území historického Vitorazska, které zaujímalo oblast jihovýchodních Čech a přilehlé části dnešního Rakouska. Ještě před osidlováním novobystřicka vedly touto oblastí staré obchodní stezky.

V literatuře najdeme odkazy na řadu archeologických nálezů, zejména římských mincí, připomínajících obchodní styky illyrsko-keltského obyvatelstva s Římany. Tak například v Oboře byla prý roku 1892 nalezena římská stříbrná mince s obrazy císaře Antonia Pia (117-138) a mezi Albeří a Terezínem stejně jako u Sedla byla koncem minulého století nalezena řada stříbrných mincí.

V Nové Bystřici se také našla pazourková sekyra a části pazourkového mlatu, u Senotína kamenná sekyra a u Číměře pak zbytky zdobené nádoby. (O dalším osudu těchto nálezů, do konce 2. světové války schraňovaných převážně v novobystřickém muzeu, není ani archeologickým pracovníkům známo nic bližšího).

První zmínka o tomto území je z roku 871 ve fuldenských letopisech. České poselstvo tehdy vezlo velkomoravskému Svatoplukovi dceru českého knížete s bohatým věnem. Bylo zřejmě pod dnešním Landštejnem přepadeno a zachránilo jen holé životy.

Před německou kolonizací novobystřicka, bývá zmiňováno též sporé slovanské osídlení tohoto teritoria v 11. až 12. století, což dokládá mj. průzkum mohylového pohřebiště v ústí Kostěnického potoka. Samotný název Bystřice je slovanský a ukazuje na to, že říčku a její okolí museli poprvé pojmenovat slovanští osadníci.

Okolo poloviny 12. století proniklo z dolnorakouské oblasti mýcení lesů až sem do nejsevernější části Raabského panství. Na kolonizaci této dosud téměř neobydlené krajiny se podíleli především osídlenci původem z Dolního Rakouska, kteří k nám přešli z okolí Waidhofenu a Zwettlu, což ilustruje i výskyt týž místních názvů - Artholz (Artoleč), Bernschlag (Peršlák), Gebharz (Gebharec), Guttenbrunn (Dobrá voda), Reichers (Rajchéřov),setkáme se s rakouskou obcí Fistritz nedaleko Gross Siegharts. Kromě nich sem přicházeli také zemědělci z německého Duryňska za přispění Řádu německých rytířů.

Založení nové obce tehdy probíhalo tak, že nejprve šlechtická či duchovní vrchnost pověřila příslušnými právy tzv. lokátora, jenž dohlížel na mýcení lesů, přiděloval rodinám půdu a měl na starost výstavbu celé vesnice. Jako hlavnímu představiteli obce mu byl postaven největší statek, v němž se vybíraly daně, konaly porady a který sloužíval i jako hostinec. Ve větších obcích bývali lokátoři rovněž soudci pro celé okolí.

Kolem roku 1175 dospěla vlna osidlování až do okolí dnešního novobystřicka. V listině z 18. 4. 1175 se praví, že hrabě Konrad II. von Raabs věnoval johanitským mnichům 30 lánů nevymýceného lesa a dvůr na bystrém potoce, zvaném Vistricz. Johanité brzy začali s mýcením zdejších lesů a vystavěli si mnišskou celu, kolem níž vznikla obec Mnich. Z mnišské cely se později stal kostel, který býval prvním farním kostelem Bystřice. (Tento nejstarší románský kostel v kraji byl po roce 1945 zbourán.)

Hřbitov u mnišského kostela sloužil ještě do počátku 18. století coby pohřebiště i okolním vesnicím. Kolem roku 1175 byla založena rovněž Albeř. Kolonizace této kopcovité a poměrně nepřístupné krajiny byla prováděna postupně, v nejpříhodnějších místech pro zakládání osad.

Většinou bývá uváděno, že Bystřice stávala někde v prostoru Malé Obory přibližně v místech, kde se dnes nachází Mnišský rybník, i o tom však vznikly určité pochybnosti. Každopádně se v této lokalitě kolem roku 1175 již nacházela vesnice, která byla podle protékajícího potoka pojmenována Vistricz (Bistricz), tedy Bystřice.

Současnost
Tradiční zaměření na textilní výrobu se mění zejména na služby v turistickém ruchu. Ve městě existuje přes deset restauračních zařízení a několik hotelů. Mezi hlavní lákadla patří okolní příroda České Kanady s mnoha cyklostezkami, golfové hřiště, vodní nádrž Osika.

Turistické tipy z okolí

Zřícenina hradu Landštejn

Slovanské pohřebiště

Muzeum čs. opevnění

Klášter - Kostel Nejsvětější Trojice

Nejvýznamnější dochované památky v Nové Bystřici

Novobystřický zámek (původně hrad)
Bystřický hrad bývá sice poprvé připomínán podobně jako město Bystřice v listině z r. 1341, avšak jeho existence se předpokládá již ve 13. století. Původně nejspíš býval ze všech čtyř stran obehnán hlubokým příkopem a valy či hradbami. Nejstarší dodnes zachovalou částí zámku budou nejspíš spodní sklepy(dříve přízemí) na východní straně, jejichž zdi jsou 1,7m široké, a zbytky obranné věže na druhém nádvoří s dvěmi pěknými okny z 15. století (je zde několik starobylých kamenných šneků), ostatek pochází až z konce 16. a počátku 17. století.

Novobystřický zámek v přibližně dnešní podobě je renesanční stavbou z roku 1610 - 1611. Z náměstí je vidět pouze renesanční fasáda západního křídla zámku s balkónem v prvním poschodí. Z této strany byl zámek později přestavěn v raně klasicistním stylu a zvýšen o jedno poschodí.

V letech 1602 až 1615 vlastnil panství Radslav Kinsky ze Vchynic a Tetova. Po velkém požáru z roku 1607, kdy město a zámek zčásti lehly popelem, nechal zámek od základu znovu obnovit. Povolal stavební mistry z Lombardie, kteří postavili na druhém nádvoří na zachovalé přízemí dokonce dvě poschodí v tehdejší pozdní renesanci (dok. 1611).

Kostel sv. Petra a Pavla
Z náměstí se dostaneme úzkou uličkou ke kostelu svatého Petra a Pavla. Základní kámen farního, od r. 1675 děkanského kostela byl položen nejpozději kolem roku 1335 a v polovině 14. století byl již zmiňován coby farní kostel, jemuž podléhaly osady Albeř, Artoleč, Peršlák, Braunšlágy, Hradiště (tehdy ještě pouhé opevnění), o něco později i Dobrá Voda a Wurmanns, pozdější Blato.

Stáří základových zdí bývá odhadováno na 600 let. Kolem kostela se až do vlády Josefa II. nacházel rovněž první městský hřbitov, oddělen od zámku vysokou zdí. Základové zdi jsou ze žulových kvádrů, vrchní část z cihel. Kostel byl vícekrát přestavován. Po husitských bojích 1420, poté 1651, 1697, 1774 a 1788, zejména kvůli požárům.

Vnitřek kostela byl pokaždé opraven ve stylu té či oné doby. Z doby po požáru r. 1651 například pochází renesanční tvar chrámové lodi, po ohni 1774 pro změnu byla v nynější podobě vybudována kostelní věž, 1785 na ní byl vztyčen kříž. Nejprve zde stála trojlodní gotická loď z dřevěným trámovým stropem, který zřejmě shořel za husitských bojů. Nová klenba se však při pozdějším požáru také zřítila a byla nahrazena 1697 barokní valenou klenbou.

V původním stavu zůstala zachována kaple sv. Barbory (kaple mrtvých, neboli sv. Kříže).Také východně položený presbytář se zachoval v gotickém stylu s dvěma žebrovými klenbami ze 14. až 15. století a pětibokým závěrem. Roku 1937 byly při renovaci této části kostela odhaleny gotické fresky nad vchodem do sakristie z poloviny 14. století, představující zřejmě 7 apoštolů, zbylých pět se sice předpokládalo na protější straně, provedená sonda však nic neodhalila.

Kostel sv. Kateřiny
Tento renesanční kostelík (původně hřbitovní) nechal vystavit Vilém z Krajku asi v r. 1585. Později byl vysvěcen a vystavěna kostnice, v roce 1685 přestavěn v nynější podobu. Během času byla přistavěna sakristie a kruchta pro varhany. Děkan Ullrich sešlý kostelík zrekonstruoval a nahradil starý oltář novým – barokním. Zvláštností byla kamenná pokladnice na dárky ze 17. století.

Morový sloup z r. 1676 se sochou Nejsvětější Trojice

Kašna se sochou sv. Lukáše na náměstí

Hradby s příkopem na jižní straně, které zbyly z původního opevnění města

Židovský hřbitov s nově opravenými náhrobky, situovaný 500 m severně od města

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.novabystrice.cz, na kterých najdete další informace.