Budíškovice

Budíškovice

Obec Budíškovice se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 775 obyvatel.

Obec Budíškovice leží v jižní části Českomoravské vysočiny při hranicích s Rakouskem. Je obklopena členitou krajinou, ve které je mnoho lesů, rybníků a luk, ale přitom se již krajina svažuje k úrodným rovinám jižní Moravy.

Současnost

Vybavení obce:
Základní škola, Obecní úřad, Poštovní úřad, kanalizace, čistírna odpadních vod, digitální telefonní ústředna, Kulturní dům, 2 prodejny potravin, pokrytí signálem mobilních  operátorů podprůměrné až špatné.

Hospodářství:
Zemědělské družstvo, pila, soukromí zemědělci, domov důchodců, prodejna zahradní techniky, 2 prodejny potravin, hostinec, automobilová doprava, internetová firma, veterinář,  pokrývačství.

Kulturní akce:
Koncert heligonkářů, jezdecké závody, posvícení se zábavou.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1353.

Pamětihodnosti

Zámek Budíškovice

Kaplička

Socha svatého Jana Nepomuckého naproti zámku

Významní rodáci

K nejvýznamnějším osobnostem, kteří se v obci Budíškovice narodili, nebo zde působili v průběhu svého života patří:

Václav Zahrádecký ze Zahrádek
Majitel panství. Roku 1579 přestavěl zámek v renesančním stylu.
 
Maxmilián Leopold Cantelmo
Roku 1690 přestavěl zámek barokně.
 
Wallis František Václav
Majitel panství od roku 1760, (* 4.října 1696, +1774).

Důstojník, který bojoval proti Turkům v Uhrách, proti Španělům na Sicílii, jmenován válečným radou a generálním maršálkem lejtnantem. Roku 1736 se stal říšským hrabětem a v roce 1767 i hrabětem v zemích českých. Zanechal čtyři syny.

Wallis František Arnošt Olivier
Dědic panství Budíškovického a Moravskobudějovického, (* 23.února 1729).

C. K. tajný rada a vicepresident nad apelacemi v Praze. Vyznamenal se obratným jednáním při proklamaci patentu o snížení roboty. Patřil ke šlechtě, která protestovala proti rušení práv českého království a domáhala se obnovení práv jazyka českého.
 
Wallis Josef
(* 30.srpna 1767, + 8. 11. 1818 ve Vídni).

Byl řazen mezi nejschopnější rakouské úředníky své doby. Roku 1802 byl jmenován nejvyšším sudím v Čechách a presidentem apelačního soudu v Praze. Roku 1803 byl jmenován nejvyšším hejtmanem markrabství moravského a v roce 1805 nejvyšším purkrabím království českého. Roku 1811, kdy již zastával funkci státního a konferenčního ministra, je spojováno jeho působení v této funkci s rakouským státním bankrotem, následkem čehož byl zbaven svých funkcí a řádů.

Rakouský historik Springer jej charakterizoval jako člověka podlézavého vzhůru a zcela bezohledného a bezcitného vůči svým poddaným a podřízeným úředníkům.

Krejčů Marie
Učitelka a národopisná pracovnice,  (* 5.července 1860, + 15. 9. 1921 v Telči).

Dcera Matouše Krejčů, správce školy v Budíškovicích, studovala v Brně, učila v Počátkách, Třešti, Moravských Budějovicích a Telči.

Jejím celoživotním dílem se stala obnova horáckého národního kroje, o které napsala i knihu Horácký kroj. Podklady sbírala spolu se svojí sestrou Amálií a dalšími nadšenými učitelkami Telčské měšťanské školy ve svých vlastních rodinách, v rodinách svých příbuzných a přátel a v muzeu v Telči. Současně podrobně popsala život na vesnici v 19. století a příležitosti, při kterých se jaký kroj používal.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.budiskovice.cz, na kterých najdete další informace.