Kačlehy

Kačlehy

Obec Kačlehy se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Malebná ves ležící 7 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce mezi silnicí na Brno a tahem na hraniční přechod s Rakouskem v Nové Bystřici.

Obec je situována v přírodním parku Česká Kanada v půvabné a přitažlivě zvlněné Javořické vrchovině v sousedství Kačležského rybníka (196 ha) a houbařského ráje, lesního valu Hejlíček.

Obec protíná místní komunikace, která ji dělí na dvě části. Dominantu Kačleh tvoří v horní části elipsovitá náves s barokně-empírovou kaplí z roku 1804. Náves dotváří několik kaskádovitých rybníčků, které ji dodávají nezaměnitelný kolorit. V Kačlehách je 38 stavení (z toho 14 k rekreačním účelům) většinou z druhé poloviny 19. století.

Převážně se jedná o uzavřená zemědělská stavení s typickou průjezdní bránou a decentně zdobenými štíty. Architektura, její dekor i barevnost není tak bohatá jako na Třeboňsku nebo Budějovicku. Jako by zde kopírovala drsnější ráz krajiny, kde zimy jsou v této nadmořské výšce (560 m n. m.) tuhé a dlouhé.

Současnost
Kačlehy poslední dobou procházejí pozitivní rekonstrukcí. Převážná část usedlostí je citlivě opravena, náves se pravidelně udržuje, kaple má funkční originální hodinářský mechanismus, který kouzelně odbíjí nejen celou, ale i každou čtvrthodinu. Vznikly i dva nové rybníčky a několik novostaveb. Pozitivně obec ovlivňuje starosta i někteří chalupáři, kteří při opravách svých nemovitostí dali impuls i starousedlíkům.

Během poslední doby se tak obec změnila takřka k nepoznání. Z vesnice, ze které dříve lidi odcházeli do měst a větších obcí, je vesnice, kam se lidé naopak stěhují k trvalému bydlení.

V obci je soukromá zemědělská rostlinná i živočišná výroba, kovářství a malý obchod.

Doufejme, že si i v budoucnu Kačlehy zachovají svůj jedinečný kolorit a nepohltí je současné stavební vlivy a úpravy, které necitlivě aplikují městskou zástavbu do vesnické architektury, že cit místních lidí harmonicky srostlých s minulostí a přírodou vždy zvítězí nad různými a nevhodnými projekty.

Historie
Historie obce spadá do 13. června roku 1399. Tehdy dostal obec darem špitál u sv. Jana Křtitele v J. Hradci. Oblast ležela na strategické hranici tří území (Čech, Moravy a Vitorazska). Tvořily ji neprostupné lesy a bažiny.

Dle ústního podání zde ještě před rokem 1300 stály tři spalovny dřevěného uhlí. První milíř byl nahoře u Draxlerů. Druhý milíř byl v blízkosti nynější školy, kde stála usedlost rodu Spaziererů č. 28, a třetí milíř stál u stavení rodu Schoferů, později rodiny Tupých č. 36. To byli též první obdělávatelé půdy až do založení Františkova dvora kolem r. 1300.

Dvůr patřil dceři Oldřicha z Hradce Kateřině, která dala v okolí vykácet lesy a založit polnosti. Tento dvůr o rozloze 65 hektarů pojmenovala Františkův dvůr (Franzlhof), pak Kateřinin dvůr. Kateřina pobývala ve Františkově dvoře (později Kateřinin dvůr) v letních měsících. Tento dvůr byl za husitských válek v roce 1419 až 1436 zničen a vznikly dvory rodiny Handlů č. 15 a rodiny Vogelů č. 18. Byli to oblíbenci hradeckého pána, kteří mu sloužili ve válečném čase. Obě tato jména přečkala třicetiletou válku a jméno Handl bylo zde ještě v roce 1945.

Po husitských válkách začalo osídlování a do místa přišla nová jména. Druhé osídlování se dělo po třicetileté válce. Během válek za těžkých životních podmínek mnohé rodiny vymřely nebo po zpustošení se do místa nevrátily. Také tři morové epidemie měly dopad na nové osídlence a zadní voje rakouských, bavorských a francouzských vojsk přispěly ke zpustošení celého kraje.

Nejstarší jména občanů až do roku 1945 trvající jsou Handl, Schneider, Tippl, Koller, Biebel a Grobauer. Protože byla obec za války součástí Sudet, po roce 1945 nastal odsun většiny rodin do Německa a Rakouska. První čeští obyvatelé se do Kačleh dostavili až 3. června 1945. Do té doby byla obec osídlena Němci.

Pamětihodnosti

Kaple Panny Marie na návsi u rybníka

Výklenková kaplička svatého Jana Nepomuckého

Příroda a okolí
Krajina Jindřichohradecka oplývá nejenom svou malebností, hlubokými lesy, romantickými rybníky, ale i bohatou historií s množstvím kulturních památek. Ve 12. století se Jindřichohradecko dostalo do majetku Vítkovců - pánů z Růže, kteří po dlouhá staletí pozitivně ovlivňovali celý ráz oblasti. Oblast těžila z výhodné polohy na staré obchodní stezce z Prahy do Vídně přes Stráž nad Nežárkou, J. Hradec, Kunžak, Slavonice a Znojmo.

Jindřichův Hradec, město, které patřilo k předním v Čechách a bylo druhým největším městem království, patří k architektonickým perlám Čech. Leží na soutoku řeky Nežárky s Hamerským potokem.

Nezaměnitelný kolorit dodává městu rybník Vajgar s ostrůvkem, na jehož skalnatém břehu se tyčí rozlehlý hrad, přestavěný na renesanční zámek.

Kruhovému náměstí uprostřed s morovým sloupem dominují renesanční domy s podloubími a s grafitovou výzdobou.

K dalším významným stavbám patří kostel sv. Jana Křtitele, Kostel sv. Kateřiny s františkánským klášterem nebo muzeum se síní E. Destinnové a největším lidovým mechanickým Betlémem na světě.

Mezi další významná historická města patří Slavonice - renesanční perla jihovýchodních Čech - městská památková rezervace s gotickými a především renesančními domy postavenými vesměs v 16. století. Dále pak Nová Bystřice, Dačice, Kunžak a Strmilov.

Uprostřed lesů mezi N. Bystřicí a Slavonicemi leží zřícenina mohutného hradu Landštejn. Hrad byl postaven na poč. 13. století jako strážní hrad při hranici Čech, Moravy a Rakouska. Je to jedna z našich nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných hradních zřícenin.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kaclehy.com, na kterých najdete další informace.