Bzenec

Bzenec

Město Bzenec se nachází mezi Kyjovem a Veselím nad Moravou na silnici č. 54, vedoucí ze Znojma do slovenského Nového Mesta nad Váhom. Leží pouhých 10 km od folkloristům dobře známé Strážnice. Od okresního města Hodonín je vzdálen 24 km.

Z hlediska umístění města se dá říci, že se nachází v centru Slovácka. Na jižní straně katastru protéká řeka Morava a město zde sousedí s městem Strážnice, které je známé svým Mezinárodním folklórním festivalem. Ze strany východní je to pak město Veselí nad Moravou a ze strany západní město Kyjov.

Geologické poměry, klimatické podmínky a provotřídní kategorie vinohradnické půdní bonity vytvářejí podmínky pro pěstování špičkových kultivarů vinné révy. Některé dosahují výraznějších znaků kvality než ve své původní vlasti, což platí zvláště pro ryzlink rýnský – produkce z bzeneckých vinohradů je označována ochrannou stoletou známkou Bzenecká lipka. Podobně proslulý i Bzenecký Zlatý hrozen, bzenecké červené burgundské špičkových kultivarů vinné révy.

Každoročně v půli srpna se do  Bzence sjíždějí návštěvníci  z širokého okolí na  Bzeneckou pouť k svátku Panny Marie. Konají se tady bohoslužby i klasický trh. Neméně známou slavností je Bzenecké vinobraní v polovině září, s jarmarkem řemeslných výrobků, výstavami, koncerty, pouťovými atrakcemi i taneční veselicí.

Městský znak vznikal postupně od konce 15. století a objevují se v něm prvky kropáčů z Nevědomí, pánů ze Žerotína. Barvy nejsou spolehlivě doloženy. Na modrém štítě je stříbrná hradní zeď z kvádrů s otevřenou bránou uprostřed. V bráně je červeně oděné rámě s mečem. Po stranách brány vrcholí hradba cimbuřím o čtyřech stěnkách po každé straně. Nad branou je zeď vyšší a má rovněž 4 stěnky cimbuří. Nad zdí vystupují dvě čtyřhranné, rovněž  stříbrné  věže, každá  se  dvěma okny nad  sebou, s cimbuřím o čtyřech stínkách a červenou kvelbovou střechou se zlatými makovicemi. Mezi věžemi je nad cimbuřím červený štítek, na němž ze stříbrného trojvrší vyrůstá červený dvouocasý lev se zlatou korunou na hlavě. Nad ním jsou tři stříbrné lilie vějířovitě rozložené na štítě.

Město s 4240 obyvateli se může pochlubit novou úpravou středu města, ale i celkově zrekonstruovaným náměstím Svobody s dominantním historickým mariánským sloupem i novodobou kašnou s fontánou.

V zámecké zahradě lze spatřit snad největší místní pamětihodnosti - dvě prastaré lípy, nejstarší stromy na Moravě. Kmen větší lípy vichr rozvrátil na devět částí. Podle listin z r. 1604 jí tehdy napočítali 500 let. Stála zde již za dob krále Přemysla Otakara II. a vyprávělo se, že  pod touto, dnes již devět set let starou lípou, odpočíval a bavil se císař Rudolf II. s celou svou gardou.

Současnost
Město se může pochlubit novou úpravou středu města, ale i celkově zrekonstruovaným náměstím Svobody s dominantním historickým mariánským sloupem i novodobou kašnou s fontánou.

Ve státním seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány tyto objekty: zámek a předzámčí, obelisk u zámku, park u zámku, fara, dům č. p. 393, kaplička sv. Jana Nepomuckého, kříž u kostela, raně barokní farní kostel sv. Jana Křtitele z počátku 18. století, jehož oltář byl vyzdoben Ondřejem Schweigelem, měšťanský dům č. p. 31, sousoší Nejsvětější Trojice a židovský hřbitov se smuteční obřadní síní.

Ve městě se nacházejí také objekty, které sice do státního seznamu nemovitých kulturních památek zapsány nejsou, ale mají historickou nebo architektonickou hodnotu. Jedná se o zříceninu barokní kaple na kopci nad městem, altánek v blízkosti zříceniny barokní kaple, bývalou sokolovnu u zámku, budovu bývalé základní školy – dnes DPS, vinné sklepy s lisovnami pod kopcem zvaným Starý hrad, které byly postaveny ve 30. letech minulého století. Sklepy jsou v původní podobě (jednopodlažní lisovna s malými větracími okenními otvory, bílé spárované zdivo, jednoduché hrubé dveře).

Starý hrad
- dominantu města tvoří srázný kopec se zbytky kaple sv. Floriana a Šebestiána z r. 1703. V tomto místě stával na konci 12. století Starý hrad. Podle dochovaných historických dokladů měli čeští králové v Bzenci své vinice a ve sklepích starého bzeneckého hradu dobrá vína.

Kostel
- nepřehlédnutelnou dominantou Bzence je rovněž raně barokní kostel sv. Jana Křtitele z počátku 18. století, výzdoba oltáře pochází od O. Schweigla.

Židovská čtvrť
- od 2. poloviny 14. století se v Bzenci začali usazovat Židé a zdejší židovská obec se řadí k nejstarším na Moravě. Měla zde vlastní synagogu. Většina domů z kdysi rozsáhlé židovské čtvrti v typické poloze mezi náměstím a zámkem je zachována. Hřbitov středověkého původu obsahuje cenné náhrobky barokního a klasicistního typu. Při vstupu stojí obřadní síň eklektického pojetí z období přelomu 19. a 20. století.

Zámek Bzenec
- původní hrad koncem 15. století padl za oběť husitským válkám a nahradil jej zámek. Tato původně renesanční, později barokní (r. 1701) a dnes pseudogotická stavba (po r. 1855) je spojena s anglickým parkem z poloviny 19. století. Jeho zajímavostí je například 900 let stará Bzenecká lípa. Pod zámkem byly vybudovány krásné sklepy s ideálním místem pro vinařské podnikání.

Z přírodních zajímavostí připomeňme národní přírodní památku Váté písky s pískomilnou a suchomilnou flórou a faunou a přírodní památku Vojenské cvičiště s unikátními stepními společenstvy rostlin a hmyzu.

Rozsáhlý lesní komplex Doubrava se rozprostírá na ploše téměř 100 km2 vpravo od železniční trati Přerov – Břeclav, konkrétně mezi městy a obcemi Moravský Písek, Bzenec, Vracov, Ratíškovice, Dubňany, Mutěnice a Hodonín. Pokrývá téměř dokonalou rovinu, která byla kdysi dnem velkého třetihorního jezera. Existenci tohoto jezera v současnosti připomínají všudypřítomné nánosy jemného písku, které jsou na některých místech proloženy černými slojemi málo kvalitního hnědého uhlí – lignitu.

Bzenec je znám především pěstování a výrobou velmi kvalitních odrůdových vín. Bzenecká vinařská oblast je třetí nejmenší vinařská oblast na Slovácku (410 ha) a rozkládá v Kyjovské pahorkatině mezi Vracovem a Tučapy. Tvoří ji pouhých jedenáct vinařských obcí.

Oblast proslavil především dodnes hojně pěstovaný Ryzlink rýnský. Ve Bzenci vzniklo také jedno z nejstarších vinařských družstev, které vešlo do všeobecného podvědomí svými dvěma nejvýznamnějšími víny. Byla to "Bzenecká lipka". Víno vyrobené z hroznů Ryzlinku Rýnského, který našel na Bzeneckou výborné podmínky pro uplatnění svých jakostních znaků a měl by vždy zůstat hlavní oporou zdejšího vinařství.

Druhým tradičním výrobkem bylo známkové víno "Zlatý Hrozen" vyráběné ze směsi odrůdových vín Neuburské, Veltlínské červené, rané a Sylvánské zelené, později pak, když se pěstování těchto odrůd omezilo, hlavně ze směsi odrůd jakostních Ryzlink rýnský, Tramín červený, rulandské bílé a Savignon. Dále se zde daří bílým odrůdám Müller-Thurgau a Rulandské bílé a pěstují se také modré odrůdy, hlavně Frankovka.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.bzenec.cz/, na kterých najdete další informace.