Kněždub

Kněždub

Nejstarší doba
Kněždub leží při prastaré cestě vedoucí z Podunají podél řeky Moravy na sever. Cesta vedla po úpatí Bílých Karpat, protože se vyhýbala rozsáhlým bažinám v nižších polohách při Radějovském potoku a Veličce. Přicházela z bývalých Uher pod strážnický kopec Žerotín směrem na Tvarožnou Lhotu, Kněždub, Veselí nad Moravou a dále k severu. Byla užívána až do novějších dob a dostala pojmenování „uherská“ nebo „tatarská“.

Nálezy a vykopávky dosvědčují osídlení při této cestě. Z vrcholu Šumárníka byl výborný rozhled do celého kraje a tak tu nacházíme památky na opevněnou osadu z doby bronzové (dokladem je nález hrotu oštěpu a sošky jezdce). Osada byla později rozšířena a opevněna, protože se z hradiště dala velmi dobře ovládat cesta vedoucí po úpatí karpatských kopců. O hradisku na Šumárníku svědčí nejen lidové pověsti o hradu či zámku, ale i zbytky valu s příkopy.

Vzhledem k tomu, že kraj leží v samém centru Velkomoravské říše, předpokládáme poměrně husté osídlení v této době. Přesné umístění moravských obcí však neznáme, protože na začátku 10. století byly maďarskými nájezdy zničeny. Uherské panství v kraji trvalo až do poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. posunul hranici prakticky do dnešní podoby moravsko-slovenské hranice a kraj se stal trvalo součástí českého státu.

Osada Kněždub a její vývoj
Přemyslovci obdarovávají velehradský klášter mnohými výsadami a majetky. Tak dostávají velehradští mniši v našem kraji dubové lesy. Po roce 1260, zřejmě 1264, zde byla založena vesnice nazvaná Kněždub (kněždubské duby – Kněžduby). Nejstarší doba není v písemných pramenech dochována, vesnice je jmenována až kolem roku 1370 jako součást strážnického panství pánů z Kravař. Vývoj vesnice byl narušen husitskými válkami v 1. polovině 15. století a v jeho druhé polovině střetnutími Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem Korvínem. V této době – roku 1475 – se již v Kněždubě připomíná kostel Jana Křtitele.

Klidnější vývoj nastává pak v 16. století, kdy strážnické panství patří pánům z Žerotína. První písemný doklad o velikosti obce máme z roku 1516. Uvádí se počet usedlostí (50 mimo panského dvora) a z nich se dá odvodit přibližný počet obyvatel – asi 370 osob.

K zajímavostem patří zmínky o kněždubském rybníku, který patřil k největším v okolí. Jediným zaměstnáním obyvatelstva bylo rolnictví. Značný význam mělo pěstování vinné révy. Svědčí o tom i stará obecní pečeť s radlicí a vinohradnickým nožem (kosířem).

Sedmnácté století se zapsalo do dějin obce jako století velkých změn. Bylo to století válečné, přineslo značný úpadek obce a následně prakticky výměnu veškerého obyvatelstva. Při vpádech uherských Bočkajovců v roce 1605 byl Kněždub vyloupen a z velké části vypálen. Mnoho lidí, zejména mladých, bylo odvlečeno do zajetí.

Ve strážnickém urbáři z roku 1617 je uvedena rovněž ves Kněždub s 89 grunty a jmény usedlíků. Největší změny v obci však přinesly krutosti prvních let třicetileté války (1618-1648). Po bitvě na Bílé hoře nastalo velké utrpení obyvatelstvu zdejšího kraje. Lidé trpěli od armády vítězné i poražené, umírali na různé nemoci i od hladu. Mnoho lidí bylo pobito, většina ostatních se rozutekla.

Nastává také změna v náboženství. Nekatolická náboženství jsou zakázána, pro víru odchází ze strážnického panství majitel pan Jetřich ze Žerotína a panství obdržel císařský plukovník František de Magno (Magnis) roku 1629. Tento získává pro své panství zatím jediného katolického faráře a ten zakládá i pro Kněždub matriku, která od roku 1629 dokladuje změny v osídlení obce.

Jestliže ve výše citovaném urbáři z roku 1617 čteme, že bylo obsazeno 89 gruntů, pak ještě v roce 1655 bylo osídlených pouze 60 gruntů, zbytek bylo pustých.

Ani konec 17. století neznamenal pro kraj klid. Uherská povstání proti Habsburkům doznívala a nová vlna násilností poznamenala vývoj lokality v době kuruckých vpádů ještě v letech 1703-1708. Až teprve 18. století přináší potřebný klid pro rozvoj vesnice. Objevila se řada dalších usedlíků a tím dostává osídlení Kněžduba prakticky konečnou podobu. Dokladem je zápis obyvatel, kteří odváděli desátky strážnickému faráři. Zápis je z roku 1803. Některé rody žijí beze změny na usedlostech dlouhou dobu. Je možné doložit, že v místech uvedených usedlostí žijí rodiny minimálně od osmdesátých let minulého století.

Současnost
Obec Kněždub (185 m n. m.) má v současnosti 1100 obyvatel – leží v mozaice sadů, polí a vinic na úpatí vrchu Šumárníka (398 m n. m.).

Obec byla pravděpodobně založena již kolem roku 1264 klášterem velehradským. Nachází se asi 5 km od města Strážnice a 10 km od města Veselí nad Moravou. Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele z r. 1898, postavený v pseudogotickém stylu. Interiér kostela je vymalován nezvykle moderním stylem ak. malířem Vojmírem Vokolkem. O věži tohoto kostela vznikla lidová píseň charakteristická pro obec „Tá kněždubská věža, tá je vysoká“. V obci se zachovalo několik velmi cenných staveb lidové architektury. Krásou a bohatstvím místních tradic a krojů byli koncem 19. a 20. století inspirováni známí regionální umělci – malíři Joža Úprka a Antoš Frolka, i Úprkův bratr Franta – sochař, kteří zde mají své rodné domy. Všichni jsou taktéž pochováni na místním hřbitově zvaném „Slovácký slavín.“

Katastrální území Kněžduba náleží do povodí řeky Moravy s hlavním recipientem Veličkou. Výšková členitost je v rozmezí od 180 – 398 m n. m. s nejvyšším vrcholem – vrchem Šumárníkem. Značná část kněždubského katastru se nachází v národním přírodním území CHKO Bílé Karpaty s rozsáhlým parkovým a lučním komplexem flory a fauny. Převážným uživatelem půdního fondu je v současné době Rolnická a.s. V obci se nenachází žádná průmyslová výroba většího charakteru pouze rozmanitá plejáda drobných řemeslníků a živnostníků.

Obec nabízí standardní úroveň občanské vybavenosti – Základní školu pro 1. - 5. ročník, mateřskou školu včetně zdravotního střediska pro děti i dospělé, knihovnu, několik prodejen potravin, smíšeného a průmyslového zboží, dvě restaurační zařízení, klasický hostinec, stylový bar. Obec je taktéž vlastníkem a provozovatelem zdroje pitné vody včetně vodovodní sítě. Infrastruktura obce je doplněna rozvodem plynu do všech jejich částí, veřejným osvětlením a možností připojení k telefonní síti, probíhají jednání o zřízení bezdrátového připojení k internetu.

V současné době obec připravuje společný projekt výstavby čistírny odpadních vod s okolními obcemi a napojením stávající kanalizační sítě na tuto čistírnu. Obec má také dobré předpoklady pro rozvoj turistického ruchu, zejména pěší a cykloturistiky s využitím cyklostezek navazujících na rekreační oblasti Lučina a Kejda s vodními nádržemi a s možností rybaření. Zde je taktéž možnost celoročního ubytování na Hotelu Radějov, kde je k dispozici vybavení na velmi dobré úrovni (hřiště na kopanou, sauna, minigolf atd.). Přímo ve středu obce se nachází sportovní areál s velkým hřištěm na kopanou a víceúčelovým hřištěm pro 12 druhů sportů včetně možnosti bruslení za příznivých klimatických podmínek v zimních měsících. 

V obci aktivně pracuje řada spolků a organizací: TJ Sokol – fotbalisté a šachisté, hasiči, myslivci, zahrádkáři, chovatelé, rybáři, mužský a ženský pěvecký sbor, kynologové. V obci v současné době dochází ke značnému oživování kulturních tradic za nebývalého zájmu mladé generace, z nichž je třeba upozornit na již tradiční „Jánskou pouť“ v červnu a říjnové krojované hody s právem.

Obec je členem sdružení "Mikroregionu Strážnicko", se kterým úzce spolupracuje na propagaci regionu, v němž leží. Sama obec Kněždub se snaží o zvýšení své prestiže a prezentace sebe sama, jako moderní rozvíjející se obce s hlubokými historickými a kulturními tradicemi, o čemž je možné se přesvědčit při podrobnějším pročtení těchto stránek.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.knezdub.cz/, na kterých najdete další informace.