Vnorovy

Vnorovy

Z hlediska územně správního členění České republiky nyní patří obec Vnorovy do Jihomoravského kraje, okres Hodonín.

V nejstarších dobových textech psaných latinsky ale i česky bylo užíváno názvu Wnorov - Wnorovy. V německých textech byl uváděn název Wnorau, Znorow - Znorovy. Dle vládního nařízení z roku 1924 se nadále používá název Vnorovy, přesto se v ústním podání stále užívá název Znorovy. Současná obec Vnorovy vznikla sloučením dvou samostatných obcí Vnorovy a Lidéřovice v roce 1960. První zmínka o obci Vnorovy je ve falzu datovaném 1. září 1249, ale vzniklém v letech 1267 - 1275. Ves patřila k velkostatku Veselí. Počátkem 14. století patřil statek se vsí rodu Šternberků, naposledy hraběti Chorinskému. Osada Lidéřovice patřila vždy k panství Strážnickému. První zmínka o Lidéřovicích je z roku 1412. Obec Vnorovy byla poprvé povýšena na městečko v roce 1673.

Nejstarší znak je z pečeti na typáři z r. 1701 (v pečetním poli je renesanční štít, na kterém je přeložené rádlo směřující hrotem k pravému hornímu rohu štítu a štěpařský nůž směřující k levému rohu, po stranách štítu jsou dvě šesticípé hvězdičky)Ve druhé polovině 19. stol. byla používána pečeť se sv. Alžbětou. Obec Lidéřovice používala znak - dubovou větvičku se dvěma žaludy na renesančním štítě. Současný znak ( úzkým přirozeným dřevěným břevnem dělený štít, červený nad stříbrným, hořejší pole štítu prostupuje napříč stříbrné břevno s oboustranným cimbuřím, v dolním poli je nalevo obrácená radlice ocelové barvy ) udělil 13. listopadu 1908 císař František Josef I. při povýšení na městys.

Obec se rozkládá při okresní silnici I/55 mezi městy Veselí nad Moravou a Strážnicí, leží na levém břehu řeky Moravy, jehož se dotýká na severním okraji. Nadmořská výška území je od 167 m n. m. do 226 m n. m. Obec leží v převážně zemědělsky obdělávané krajině s malým podílem lesních porostů. Západní část katastru je protkána hustou sítí vodních toků (Morava, meandry staré Moravy, Baťův plavební kanál, zavlažovací kanály). Na jihu protéká katastrem řeka Velička. Z hlediska klimatických poměrů patří obec do jedné z nejteplejších oblastí ČR, je velmi vhodná pro letní rekreaci u vody a rybaření. Teplé podnebí dovoluje pěstování broskví, meruněk, vinné révy, kukuřice. V minulosti se zde pěstovala také paprika a tabák.

Pamětihodnosti
Kostel sv. Alžběty Durynské (novobarokní s prvky secese) postaven r. 1909. Sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1745. Socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1747. Socha sv. Floriána v Lidéřovicích z r. 1749. Kaple Panny Marie, postavena v roce 1898.

Osobnosti
Leoš Janáček (1854 - 1928) - hudební skladatel, žil zde v letech 1870 - 1888 na faře u svého strýce. František Zýbal (1891 - 1940) - spisovatel a básník, autor knih o Slovácku. Jan Skácel (1922 - 1989) - jeden z největších moravských básníků. Petr Skácel (nar. 1924) - akademický malíř, mladší bratr básníka Jana Skácela. František M. Lejček, malíř, autor obrazů v místním kostele sv. Alžběty, narozen ve Vídni (1896), žil zde se svou matkou v rodinném domku.

Umělecká řemesla
Obec je známá malováním velikonočních kraslic (více než 200 maléreček), pletením velikonočních pomlázek (korbáčů) a výrobou figurek z kukuřičného šustí. V obci jsou udržovány původní slovácké zvyky (velikonoce, vánoce, hody) a jsou pořádány folklórní slavnosti.

Turistika a sport
Baťův plavební kanál je každoročně otevírán na plavební sezónu od května do října. Podél kanálu je také cyklistická stezka. Přes obec vede cyklotrasa z Hodonína do Uherského Hradiště s návazností na Moravskou cyklotrasu. Sportovat se může na fotbalovém stadionu, tenisových a volejbalových kurtech a na dětských hřištích. Koupat se dá přes letní sezónu v místním koupališti, které je známé nejčistší vodou v regionu. Dále se může rybařit na řece Moravě, Baťově kanále a na slepých ramenech Moravy (okolo 100 ha vodních ploch).

Historie
Dnešní obec vznikla sloučením dvou samostatných obcí Vnorov a Lidéřovic v roce 1960 a nyní má 3100 obyvatel. Katastrální území Vnorovy se rozkládá na rozloze 1350 ha a katastrální území Lidéřovice na rozloze 342 ha. V době pobělohorské v nejsevernější části obce stála ještě osada Spinek, o němž se nám dochovala poslední zpráva z roku 1589. Dnes nám tuto zaniklou osadu připomíná jen ulice Spinek a polní trať Spinecko.

Od první písemné zmínky o Vnorovech prodělal název obce několik proměn. V nejstarších dobových listinách psaných latinsky ale i česky, bylo užíváno názvu Wnorov - Wnorovy, ale postupně se setkáváme i s různými obměnami jako: Norow, Unirov, Wznorowy. Název Znorow - Znorowy nacházíme převážně v listinách psaných německy.

Tento název se do povědomí lidí vžil nejvíce a je vyslovován dodnes. Není proto divu že když r. 1925 začalo platit vládní nařízení z roku 1924, podle kterého se v úředním styku musí jedině a výhradně užívat názvu “Vnorovy”, postavili se tehdejší zastupitelé jednomyslně proti tomuto nařízení. Nepomohly ani argumenty, že název Znorovy je silně vžitý a snadněji vyslovitelný než Vnorovy. Stejným nařízením se změnil i název Lideřovic na Lidéřovice s dlouhým é. Změna názvu u obou obcí byla odůvodněna tím, že podle historických pramenů byl původní název obce Vnorovy.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vnorovy.cz/, na kterých najdete další informace.