Josefov

Josefov

Podlužácká obec Josefov, ležící na devátém kilometru západně od Hodonína byla založena roku 1782 na území bývalého panského poplužního dvora, postaveného na místě zaniklé vesnice Kukvice. Obec Kukvice ležela při potoku Prušánka a patřila k nejstarším osadám na Podluží. Poprvé se připomínají v souvislosti s kostelem a farou v Mikulčicích roku 1383.

V patnáctém století, v letech 1468 – 1470 byla obec vypálena Uhry. Po druhé byla obnovena před rokem 1528. Kukvice zanikly za třicetileté války. Památka na Kukvice se doposud zachovala ve jménech polních tratí a vinic. Na místě kukvického dvora vznikla roku 1782 nová vesnice, nazvaná k poctě císaře Josefa II. – Josefov. Obyvatelé nově založené obce Josefov byli osvobozeni od roboty, což bylo v té době zvláštností. Byla to obec zemědělská s velmi rozšířeným vinohradnictvím.

V počátcích své existence tvořil Josefov s Dolními Bojanovicemi společnou samosprávnou obec. Závislost na obci D. Bojanovice nebyla nijak obzvlášť pociťována, neboť josefovští nemuseli robotovat a bojanovští do roku 1848 ano. Odloučení obcí se uskutečnilo v roce 1867. V hospodářském životě byly důležitým činitelem v druhé polovině devatenáctého století tzv. kontribučenské záložny, kde byl Josefov spolu s 27 obcemi Slovácka podílníkem.

Počet obyvatel Josefova se téměř celé jedno století výrazně neměnil. K roku 1880 bylo v obci 42 domů s 249 obyvateli. V roce 1877 byla přestavena kaplička do podoby nynějšího kostela. V roce 1877 byla vybudována jednotřídní škola. Významnou událostí v obci bylo zavedení elektrického proudu a osvětlení v roce 1929. V roce 1954 – 1960 se začala budovat kanalizace, hřbitov a chodníky. Obec Josefov má tak v současné době 120 domů s 389 obyvateli.

Obec je plynofikována, je zde vybudován vodovod a všechny ostatní sítě. Součástí lidové kultury jsou tradiční zvyky jako „Smrtnica“, což je tradiční vítání jara. Dále pak jsou to tradiční josefovské krojované hody a jiné kulturní akce. Nejstarší památkou je socha sv. Anny, postavená v roce 1760, nákladem pastýře, který na tom místě našel, dle pověsti, zlatý poklad.