Dambořice

Dambořice

Historie
Dambořice patřily k významným místům již v dávné historii a dodnes patří k velmi starobylým osadám. První písemná zmínka se váže již k roku 1141, kdy Dambořice příslušely břeclavskému hradnímu kostelu. Koncem 13. století byly už zcela světským majetkem. Význam samotných Dambořic založila důležitá obchodní cesta vedoucí z Násedlovic přes Dambořice na Hostěrádky a odtud na Brno.

Důležitým mezníkem ve vývoji obce bylo její vysazení na velkou osadu s rozšířenou návsí, což se stalo nejpozději roku 1322. Podle zasvěcení kostela sv. Martinu se lze domnívat, že šlo o osadu trhovou i řemeslnickou. Na řemeslnou osadu ukazují též dochované archeologické nálezy, především rozvinutá výroba keramiky v 15. století, tj. z předhabánského období (habáni se usadili v Dambořicích až roku 1550). Kolem roku 1500 se obec rozšířila o Novou ulici. Tyto dva prostory, tedy Nová ulice a Náves jsou lokality, kde byly soustředěny bývalé selské grunty.

Roku 1531 získal Dambořice zemský hejtman Jan Kuna z Kunštátu. Dambořice zvelebil výstavbou farního kostela, podporou hospodářství - mj. obnovil pivovar, zakládal rybníky a velmi rozšířené a výnosné bylo vinařství. Na jeho žádost povýšil roku 1534 panovník Ferdinand I. Dambořice na městečko s výsadou pořádání týdenních i výročních trhů. To mělo za následek rozvoj gruntů a především malých hospodářství tzv. podsedků, tzn. domků s velmi omezeným rolnictvím, spíše vinařstvím či řemeslnou výrobou.

Roku 1617 bylo v Dambořicích 18 láníků, 6 třičtvrtěláníků a 8 půlláníků. Obchodní rozmach byl podpořen založením židovské obce na konci 16. století, jež se zde udržela až do 20. století. Židovská čtvrť se zformovala až netypicky výstavbou ve středu obce, obklopenou ze všech stran křesťanskou obcí. V roce 1617 zde bylo usazeno 6 Židů (= domků). Habáni či Novokřtěnci drželi dvůr a k němu 3 a 1/2 lánu. Důležitým oborem jejich činností byla kromě zemědělství i výroba lněného plátna.

Dambořice měly v době předbělohorské 130 usedlíků. Útrapy třicetileté války, které hned v počátcích dolehly na městečko, zračily se brzy v jejich hospodářském úpadku. Počet obyvatel klesl na polovinu a jen pozvolna vzrůstal.Roku 1658 bylo tu jen 382 obyvatel, roku 1667 už 410 obyvatel. hlavní obživou domkářů kromě nádenických a řemeslnických prací bylo vinohradnictví, které v druhé polovině 18. století vrcholí. Roku 1744 byla založena hora Dubová.

Doba pobělohorská byla dobou rozvoje židovské obce. Roku 1698 je tu 18 domků, z nichž jedna byla židovskou školou, další zvláštní židovská jatka. Zásluhou Židů držel se v Dambořicích obchodní ruch a trhy. Židovské ghetto mělo před rokem 1848 celkem 72 domů. Vrcholu dosáhla židovská obec v polovině 19. století, kdy měla 480 obyvatel. Stávala zde i pozdně empírová synagoga z roku 1868, která byla zbořena roku 1948. Celkem bylo v Dambořicích roku 1781 1188 obyvatel, roku 1843 1964 obyvatel, roku 1900 2033 obyvatel. Značně vzrůstal i počet domů. Roku 1827 jich bylo 253, roku 1910 467 čísel popisných. Do současnosti si Dambořice udržely vesnický ráz

Zajímavosti
Na katastru obce byly zjištěny dosud největší zásoby ropy a zemního plynu na území ČR, přičemž v současnosti probíhá její těžba. Další zajímavostí jsou tři hřbitovy, a to římskokatolický, českobratrský
evangelický a židovský.

Památky obce Dambořice
Na katastru obce Dambořice se nacházejí tři státem chráněné kulturní památky. Jsou to kostel sv. Martina, ohradní zeď  kostela s dvěma branami z 18. století a židovský hřbitov.

Kostel sv. Martina
Římskokatolický kostel sv. Martina je prvně zmiňován již roku 1326. Nynější pozdně barokní stavba však pochází z 2. poloviny 18. století (hlavní loď kolem roku 1780). Kněžiště se sakristií a oratoří bylo přestavěno v letech 1909-10. V 70. letech 20. století byla stavba staticky stažena ocel. lany. V současnosti je objekt po celkové rekonstrukci, kdy byla odstraněna vlhkost a provedeny nové vnitřní i vnější omítky. Na věži kostela jsou 4 velké zvony (Královna míru, sv. Josef, sv. Vojtěch, sv. Jan Křtitel) a jeden malý zvon sv. Martina - umíráček.

Ohradní kostelní zeď spolu se dvěma branami z 18. století vymezuje pietní areál kolem kostela. V minulosti se i v těchto místech, kolem celé stavby kostela, nacházel hřbitov.

Židovský hřbitov
Židovský hřbitov se nachází za katolickým hřbitovem. Hřbitov byl pravděpodobně založen na přelomu 16. a 17. století. Nejstarší náhrobek odborně zjištěný začátkem minulého století pochází z roku 1700. Poslední pohřeb se konal ve 40. letech 20. století. Areál obsahuje na 300 až 400 náhrobků. Starší náhrobky vetknuté do země jsou ukončeny obvykle půlkruhově a mají plochou reliéfní výzdobu s hebrejským nápisem. Některé z nich jsou opatřeny symbolikou související se jménem, zaměstnáním či vlastnostmi zemřelého: např. koruna, věnec, strom, lev, závoj, ruce kohenů, levitské nádoby. Materiálem je pískovec, žula a vápenec. Nové, tzv. poemancipační náhrobky mají jednodušší vzhled a německé texty. Materiálem je žula a mramor. Některé náhrobky jsou psány i česky.

Tvrz
Tvrz v Dambořicích se v písemných pramenech poprvé připomíná roku 1377. Je však pravděpodobné že zde stála již na sklonku 13. století za Viléma z Dambořic. Údajně zanikla již před rokem 1466, patrně však byla obnovena a zanikla až v 16. století. Stávala na místě katolického hřbitova na návrší na tzv. "klobouku" což byl kopeček obehnaný kolem dokola příkopem a valem. Tento "klobouk" byl při terénních úpravách roku 1885 rozhrnut a hřbitovní návrší s křížem je dnes o 10 metrů níže než původně. Při těchto úpravách byly nalezeny částečné základy budovy, znatelné náspy, střepy nádob, kachle a další železné i měděné archeologické nálezy.

Pěší turistika
Kolem Dambořic se sice nevyskytují žádné značené turistické stezky pro pěší, přesto stojí okolní příroda alespoň za krátkou návštěvu.

Turisticky nejatraktivnější jsou severní pahorky Ždánického lesa, který byl pro svou unikátní přírodu vyhlášen přírodním parkem. Jeho listnaté lesy lákají každý rok houbaře, kteří většinou neodcházejí s prázdnými košíky.

Východní, jižní a západní kopcovitý terén bez lesních porostů nabízí překrásné rozhledy do okolí.  Dambořice leží v údolí, takže okolní kopce skýtají pěkné a netradiční výhledy nejen na Dambořice. Nejvyšší místo rozhledu leží na východním hřbetu mezi Dambořicemi a Uhřicemi, poblíž vysílače Eurotelu, odkud při dobrém počasí dohlédneme na Pálavu a Bílé Karpaty.

Dalším z mnoha takových míst je např. na kopci u křížku nad Drahama, kde kdysi stávaly damborské větřáky.Odtud můžeme vidět Dambořice jako na dlani, dále přilehlou část Ždánického lesa, Chřibů, na východě Strážovský kopec, též zvaný Babí lom s vysílačem.

Značené turistické stezky se nacházejí ve ždánickém lese především na východ od státní silnice vedoucí na Slavkov. Hřebenem lesa pak přecházejí do Chřibů, jiné odbočují do okolních obcí - Ždánic, Lovčic, Bučovic. Nejbližší turistická modrá značka vychází z Kobeřic, přes Milešovské rybníky se napojuje na Těšanku a pokračuje dále hřebenem Ždánického lesa až do Chřibských lesů.

Cykloturistika
Kolem Dambořic je vyznačeno několik cyklostezek, hřebenem Ždánického lesa navíc vede dálková cyklotrasa č. 473 z Rajhradic do Koryčan. Sousedními Velkými Hostěrádkami je vedena Vinařská stezka.

Cyklostezka č. 5095, která vzniká odbočením z trasy č. 473 na Těšance vede přes Dambořice, Uhřice, Silničnou a Zdravou Vodu, nad kterou se napojuje zpět na trasu č. 473.

Tip na výlet

Obec Dambořice a její katastr

V naší obci doporučujeme navštívit naši novou náves s parkovou úpravou, altány, kašnou a památníkem zaniklé synagogy židovské obce. V obci se nachází též židovský hřbitov, který je však zatím přístupný jen na vlastní nebezpečí.

Z architektonického hlediska je nejvýznamnější pozdně barokní kostel sv. Martina z 18. století, evangelická modlitebna z 19. století, budova římskokatolické farnosti z přelomu 18. a 19. století a budovy horní základní školy a pohostinství s prvky secese. Na návsi jsou též ještě zachovány domy původem židovské čtvrti. Tyto objekty jsou však běžně nepřístupné.

Dambořice jsou vinařskou obcí s desítkami vinných sklepů. Obec náleží do tzv. kyjovské vinařské oblasti. Jsou zde dokonce ve fragmentu zachovány vinné sklepy tzv. habánské (zdejší sekty novokřtěnců) ze 16. století. Jsou však v soukromém vlastnictví.

Na katastru obce se nachází množství křížů, památník obětem padlých ve 2. světové válce na prostranství u dolní (obecné) školy.

Velkou část katastru tvoří přírodní park Ždánický les. Obec je také členem Sdružení obcí Ždánického lesa a Politaví vydávající společné turistické mapy a průvodce.

Těžba ropy
Obec je známa těžbou ropy. Na kopci, na pomezí Dambořic a Uhřic se nachází podzemní zásobník plynu Transgas. Severně od obce se těží ropa, jejíž produkce je největší v rámci celé ČR. Jedná se však o bezpečný a ekologický provoz o čemž se můžete v lokalitě přesvědčit.
 

Okolí Dambořic

Ždánický les - Těšanka
Oblast značených cyklostezek a zdravého životního prostředí, v příhodném počasí též mykologicky bohatá. Vrcholová cesta Těšanka (cyklostezka č. 473) s bohatou historií.

Janův Dvůr - Spálený mlýn (4 km)
Okolí Dambořic je poznamenáno Napoleonskou historií. 4 km východně po státní silnici č. 381 se nachází památné místo, kde se setkali rakouský císař František I. a Napoleon dva dny po bitvě u Slavkova, aby zde uzavřeli příměří.

Uhřice (6 km)
Sousední obec východně od Dambořic s malebným gotickým kostele sv. Jana Křtitele ze 14. století. Nachází se zde i lyžařský svah s vlekem (délka 200m).

Bošovice (8 km)
Obec s kostelem sv. Stanislava a evangelickou zvonicí z roku 1857. Nad vsí se vypíná zemanská tvrz ( r. 1398).

Žarošice (7 km)
Obec proslavená konáním zářijové pouti tzv. "Zlaté soboty" s kostelem sv. Anny ze začátku 19. století. Dále se zde nachází muzeum - památník obce s několika exponáty i z Dambořic.(v současnosti v rekonstrukci). V obci možnost ubytování.

Zdravá voda (10 km)
Údolí ve Ždánickém lese, bývalé lázeňské místo s romantickou kapličkou i zachovalou lázeňskou budovou. Chov koní.

Přístupné hrady, zámky a tvrze

Slavkov u Brna (21 km)
Město se zámkem Kouniců a Napoleonskou historií.

Ždánice (15 km)
Město, historické správní místo Dambořic - soudní okres, s renesančním zámkem s Vrbasovým muzeem s bohatými vlastivědnými, archeologickými a dalšími sbírkami s přímou vazbou a historií vztahující se k Dambořicím.

Bučovice (25 km)
Renesanční zámek, architektonický skvost ze 16. století s nádhernými freskami.

Kyjov (22 km)
Královské město s renesanční radnicí a renesančním zámečkem - sídlem vlastivědného muzea.

Čejkovice
Templářská tvrz a domek s památníkem T.G. Masaryka.
 

Rozhledny
Bukovany (22 km)
Obec na návrší s novodobým větrným mlýnem sloužící jako rozhledna.
 

Památníky
Prace - Mohyla míru (22 km)
Návrší s mohylou v secesním slohu a Napoleonským muzeem.
 
Technické památky
Klobouky u Brna (12 km)
Na kopci se nachází větrný mlýn, beranního typu tzv. celodřevěný. Za náměstím se nachází národopisné muzeum.

Těšany (18 km)
Obec s přístupnou barokní kovárnou.
 
Naučné stezky
Naučná stezka Ždánickým lesem
Měří 13,44 km. Výchozím místem jsou buď Ždánice-autobusové nádraží, nebo sousední obec Lovčice - u kostela, nebo táborová základna Domu dětí a mládeže v Haluzické hájence.

Ždánický les - přírodní park Ždánický les
Přírodní park je zájmové území o rozloze 68 km2 zřízené Okresním úřadem v Hodoníně 4. 12. 1996 za účelem zachování části krajiny s vysokými biologickými hodnotami bez podstatného omezení stávajícího hospodářského využití. Posláním parku je zachování a podpora přírodních a kulturních hodnot s optimálními podmínkami pro individuální rekreaci v přírodě, především formou pěší turistiky.

Ždánický les leží v jihozápadní části Středomoravských karpat. Jedná se o plochou vrchovinu, která je tvořena převážně jílovci a pískovci ždánické jednotky vnějšího karpatského flyše.

Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje v rozmezí 550-600 mm. Průměrná roční teplota ve Ždánicích je 8,6 °C. Podle fytogeografického členění je Ždánický les součástí karpatského mezofyzika. Ve skutečnosti tvoří spolu s Chřiby a Litenčickými vrchy tři ostrovy karpatské květeny v oblasti teplomilné panonské flóry.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.damborice.cz/, na kterých najdete další informace.