Ježov

Ježov

Obec Ježov se nachází východně od Kyjova v severovýchodní části mikroregoinu v nadmořské výšce 238 m. Katastr obce zaujímá rozlohu 591 ha. Území je minimálně zelesněné. Obec je součástí mikroregionu Podchřibí, který sdružuje Vřesovice, Labuty, Skalku, Ježov, Žádovice a Kelčany.

Geograficky spadá do kyjovské pahorkatiny. Východní částí protéká potok Hruškovice a západní částí Skalecký potok. Oba se pod obcí v jižní části sbíhají. Na obou potocích se nachází vodní nádrže. Severozápadní svahy jsou osázeny vinicemi a na východ jsou převážně sady. Lokalita leží na rozhraní Račanské jednotky a Kyjovské pahorkatiny. Jedná se o subsystém Karpaty, které jsou součástí Alpsko - Karpatského pásma v Evropě. Nachází se flyšovém pásmu Západních Karpat tzv. Račanské jednotce (svrchní křída až spodní oligocén). Vytváří pohoří Chřiby, podloží Vídeňské pánve. Můžeme v ní podle stáří vydělit Soláňské souvrství, představující hrubě písčitý flyš s častými tělesy slepenců, Zlínská souvrství zastoupené v okolí Ježova. Kvartenním pokryvem jsou spraše.

Daná lokalita se nachází v povodí řeky Dyje. Protékájí ji místní potoky Hruškovice a Skalecký potok, které se vlévají do Kyjovky a ta je levobřežním přítokem Dyje. Průměrná roční teplota přesahuje 9 stupňů Celsia. Průměrný úhrn srážek je 550 mm.

Historický vývoj obce
První písemná zpráva o Ježově pochází z roku 1320, v níž je zmínka o faráři Gerhardovi z Ježova. Majetníci Ježova jsou známi teprve od roku 1373, kdy se připomíná Vojtěch z Ježova a roku 1401 Prošek z Ježova. Od roku 1412 měl v držení ves Ježov, tvrz, dvůr a faru Witoslaw z Woděrad.

Roku 1430 prodal Boček z Woděrad ves s farou a dvorem Artlerbu ze Zástřizl. Protivec ze Zástřizl spojil Ježov s Miloticemi. Roku 1480 byly zmínky o dvou mlýnech. Roku 1570 patřil Ježov již k panství Dolno-Moštěnickému. Tam, kde nyní stojí zámek a dvůr v Moštěnici byla dříve vesnice, jež spustla roku 1618. Pole této vesnice byla připojena ke dvoru roku 1652. Unikátním svědectvím o dávné historii obce a jejího blízkého okolí se může pochlubit kostel sv. Jakuba. Na jeho stěnách je totiž umístěno pět náhrobků pánů z nedaleké Dolní Moštěnice. Jedná se o pískovcové desky, vypovídající o pohřbení rytíře Mikuláše ze Zástřizl a jeho manželky Anny Ryšánky z Modřic v roce 1590 a zřejmě jejich syna Jaroše o čtyřiadvacet let později. Žulové bloky pak patří Marii Cecílii, hraběnce z Lody, která zemřela v roce 1791 a jejímu synovi - rytíři Rudolfu z Loevenfeldu, zesnulému v roce 1846.

Uprostřed kostela je krypta, v níž byli majitelé moštěnického panství pochováváni. Přístup k ní kryjí lavice na levé, evangelijní straně. Pískovcové kameny byly původně zasazovány do podlahy, po které se chodilo. jelikož ocházelo k jejich opotřebování, byly později přemístěny do stěn, kam se pak daly i žulové náhrobky. Ježovský kostel je jedním z mála míst na Moravě, kde se zachovaly náhrobní kameny významného rodu Zástřizlů. Šlo o protestanty, pronásledované po třicetileté válce katolickou církví, která na některých panstvích vyhazovala tyto kameny z hrobek V okolí Ježova bylo několik osad, které zanikly. Roku 1421 bylo vypáleno a rozbořeno probožství u Svatého Klimenta. V 15. století se připomíná již pustá ves Ronšperk u Labuť.Roku 1391 patřilo třetina vesnice Ronšperk k vesnici Labuť a dvě třetiny probožství na hoře Svatého Klimenta i s Vřesovicemi.

Další zaniklou osadou byly Jevišovice roku 1400, Hořentice 1500, Hruškovice 1590, Chornice 1500, Lněníky 1500, Borky u Ježova 1500, Starosko u Moštěnice a vesnice Moštěnice zanikla asi roku 1618.

Roku 1688 je v kronice zmínka, kdy se ježovský farář Mikuláš Černíček dovolává desátků ze zaniklých šesti lánů, jež obdělává pán v Moštěnici, který tato pole ke svému panství připojil.

Roku 1652 byla v Ježově zřízena škola coby stálé zařízení. Tato škola byla na současném čísle 106. Domovní čísla byla uvedena poprvé v Josefínském katastru a ve farní kronice až od roku 1784.

Nová budova školy byla vystavena /nynější 1. stupeň/ v roce 1880. V té době kromě obecního domu byly v Ježově 2 mlýny a panská palírna. Roku 1893 vznikla čtenářsko-hospodářská besídka,která však brzy nato byla rozpuštěna. Velmi důležitým hospodářským činitelem bylo zřízení Rolnické záložny v roce 1885. Po kulturní a hospodářské stránce získal Ježov vybudováním okresních silnic, které se zde křižují, což bylo provedeno v roce 1879 až 1898. Historickým mezníkem obce byl odprodej dvorku, který vrchnost zřídila v roce 1688 z polí mlynářů a který odprodal velkostatek v Moštěnic v roce 1877 do soukromých rukou. Roku 1913 zde vzniká národní jednota pro jihozápadní Moravu. Za okupace v roce 1939 byl zřízen telefon a činily se přípravy pro rozšíření hřbitova.

V roce 1943 byla zřízena Lidová škola zemědělská, ale udržela se jen 7 let.  V roce 1951 v Lubech byl otevřen důl Pokrok, kde se započalo s těžbou lignitu. 1952 byl otevřen Svedrup a založeno JZD. 1950 bylo otevřeno kino, 1952 zdravotní středisko, 1953 Svazarm. V roce 1958 se Ježov stal střediskem zvěrolékařského okrsku. 1956 -1958 se započalo s výstavbou nové školy (/současný 2. stupeň ZŠ).
Matriční záznamy se datují od roku 1652. Znakem obce je ježek nesoucí v tlamičce hrozen vína. První souvislá řada gruntovních knih se datuje od roku 1781. V obci byla cihelna a lom na kámen.

Turistické cíle

Autokempink Ježov
Autokemp leží v Kyjovské pahorkatině na okraji obce směr Osvětimany. Areál se nachází na svažitém travnatém terénu poblíž lesa a vodní nádrže Ježov II. Možnost rybaření. Koupání asi 4 km v obci Osvětimany - koupaliště i vodní nádrž. Malý bazén v objektu. Okolí je vhodné k turistickým a poznávacím výletům: Chřiby, hrad Buchlov, zámek Buchlovice, zámek Milotice.

Jsou otevřeny cyklistické stezky Kyjovská a Bzenecká. Dále je možné ve 4 km vzdálených Kelčanec hrát squash (737 458 338).
Cyklotrasy:
PODCHŘIBSKÁ
OCÁSEK - HOLÝ KOPEC – SMRAĎAVKA
VÁŽANY - OŘECHOV - ŽERAVICE – JEŽOV
KYJOVSKÁ
JEŽOV - KYJOV - SVATOBOŘICE - MILOTICE – VLKOŠ
BZENECKÁ

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.jezov.cz/, na kterých najdete další informace.