Radějov

Radějov

Radějov (okres Hodonín), leží v nadmořské výšce 235 metrů.  V současné době má obec 823 obyvatel. Rozloha katastru obce je 2 411 ha, z čehož 68 % tvoří lesy. Obec leží na okraji lesního horského pásma Bílých Karpat v údolí tvořeném potokem Radějovkou. Je vstupní branou do biosférické rezervace UNESCO, známé bohatou květenou i zajímavou faunou.

Na katastru obce je také známá dančí obora. V oboře se nachází přírodní rezervace Kútky, která je jihovýchodně od obce Radějov. Tvoří ji druhově bohaté louky (roste zde například: kosatec pestrý i trávovitý, hořec hořepník, len žlutý, kozinec dánský a přes deset různých orchidejí) s četnými solitérními stromy, remízky, potokem Mandát a dvěmi menšími rybníky s močály. Převážná část obce je podél potoka, jen okrajová část je v kopcovitém terénu úpatí Bílých Karpat. Tady začíná rozsáhlá chatová oblast (asi 450 chat).

Dominantou obce je pseudorománský kostel sv. Cyrila a Metoděje, v kvalitní architektuře postavený počátkem 20. století a téměř o jedno století mladší ocelová konstrukce rozhledny Travičná mezi obcemi Radějov a Tvarožná Lhota, ke které vede Oskorušová stezka. V Radějově najdeme několik malebných domků lidové architektury, převážně z přelomu 19. a 20. století. V roce 2005 byl zprovozněn lyžařský svah -Štepničky, dlouhý 400 m, se 2 vleky.

Návštěvníkům můžeme nabídnout stravování a ubytování přímo v obci v penzionech, hostinec, bar, vinárnu, dvě prodejny potravin, rosárium, v rekrační oblasti Mlýnky penzion s kempem a v rekreační oblasti Žádovský járek bufet-posezení v přírodě, fotbalové a volejbalové hřiště. Spojení zajišťuje autobusová doprava.

Radějov je známý jako klidná rekreační obec s krásnou okolní přírodou vybízející k pěší turistice, cykloturistice, houbaření a rybolovu.

Historie
Název obce  vysvětluje autor Dějin Radějova, pan Jan Skácel, ředitel měšťanských škol a kronikář města Strážnice, následovně: Radějov je původem stará staroslovanská osada. Svůj název odvozuje od osobního jména "Raděj", který údajně zde u potoka Radějovky založil svůj dvorec. Odtud vzniká i dnešní pojmenování Radějův dvůr - ve staroslovanštině "Radějuóv". Tento název se poprvé uvádí v Kodexu diplomatorium v roce 1052. Nikde však není doloženo, že se jedná právě o naši obec. Nejstarší dochovaná písemná památka o obci je pak z roku 1412.

Původní zaměstnání obyvatel obce bylo zemědělství, převážně pak pastevectví a zdrojem jejich obživy byly i okolní lesy. Díky vhodným podmínkám se Radějov, stejně jako okolní obce, stává vinařskou obcí. Dokladem toho je udělení "horenského práva" panem Petrem z Kravař, roku 1417. Největšího rozkvětu dosáhlo pěstování vína za pánů ze Žerotína. Symboly vinařství - hrozny a srp v kruhu jsou vyobrazeny i na zachované obecní pečeti z roku 1667.

Postupem doby vinohrady zanikaly a i když počátkem 20. století byla snaha o obnovení vinařství v Radějově, ta ztroskotala na výsadbě nekvalitních a nešlechtěných odrůd a především pak důsledkem agrotechnických úprav půdy. Naopak zde vznikla nová tradice, navazující na pěstování modrého ovoce a dalších peckovin.

Nadotčenou krásu Radějova na přelomu 19. a 20. století vyhledal známý český krajinář Alois Kalvoda se svou malířskou školou. Přítomnost mistra Kalvody a jeho 11 žáků byla pro obec velkou událostí a byla jí věnována patřičná pozornost v kronice obce i v dobovém tisku. Jedním z žáků byl Dr. František Chudoba - tehdy mladý profesor, později prof. Masarykovy univerzity v Brně, kde založil obor anglické literatury.

Přírodní rezervace Kútky je o výměře 66 ha, je jedna z 53 maloplošných chráněných území CHKO Bílé Karpaty. Rezervace zahrnuje louky s rozptýlenými stromy (solitery), meandry potoka Mandát, prameniště a dva malé rybníčky. Na loukách roste řada vzácných a chráněných rostlin, například orchideje -prstenec pleťový, pětiprstka žežulník nebo vstavač nachový. Roste zde i vzácná tráva trojzubec lesostepní.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.radejov.cz  na kterých najdete další informace.