Sudoměřice

Sudoměřice

Dříve především zemědělská obec Sudoměřice leží v podhůří Bílých Karpat, na samých hranicích se Slovenskou republikou, jejímž nejbližším větším sídlem je město Skalica.

Z průběhu dlouhé historie, kdy náš katastr obývalo velké a dlouhodobé osídlení Keltů, následně Germánů i Slovanů z Velkomoravské říše, kdy se na naší půdě odehrávalo veškeré významné přesuny vojsk z Uher do Čech a naopak, se nám nedochovalo mnoho písemných dokladů. Dochovalo se nám ale poznání toho nezvratného faktu, že zde žili lidé, naši předci, kteří vybudovali tuto krásnou vesnici pomezí Moravy a Záhoria.

Sudoměřice těchto dní není velká obec, má okolo 1200 stálých obyvatelů českého občanství a řádově asi 60 - 80 se slovenským občanstvím. Dnes je to ale již velmi moderní obec s kompletní občanskou vybaveností, s velkým a kvalitním zázemím pro příchod vhodných investorů. Nezaostává ani v nabídce pro rekreaci a turistiku, bouřlivý rozvoj doznávají podnikatelské aktivity v rámci Baťova kanálu, kde je vybudováno vodácké přístaviště a půjčovna lodí.

Přijměte tedy pozvání a navštivte zajímavá místa našeho katastru. Užijte si atmosféru ve vinařských sklípcích v areálu Starý potok a ochutnejte velmi kvalitní místní vína, navštivte Baťův kanál, přístaviště s rozhlednou na Výklopníku, přijďte si zachytat ryby na nádrži Mlýnky nebo na rybníku Vanďurák, zrekreovat se v rekreační oblasti Mlýnky, kde je možno se koupat a provádět pěší túry po krásách Bílých Karpat. Neopomeňte si prohlédnout funkcionalistický kostel Krista Krále, zvonici na návsi, původní historický panský statek, zajímavostí je i ucelený soubor tkz. německých domků, který vystavěli němečtí okupanti v letech II. světové války.

Historie Sudoměřic
Přímo přes území dnešních Sudoměřic procházela již ve starověku římská Jantarová cesta z Říma ke břehům Baltu, jak o tom svědčí nálezy římských mincí po celé její trase. V souvislosti se stavbou obchvatu Sudoměřic, v místě křížení nové silnice s komunikací směr Strážnice, našli archeologové pozůstatky dlouhodobého pravěkého osídlení, pocházející z pozdní doby kamenné (asi 3000 let před naším letopočtem), kdy na výhodném místě, na návrší nad zaplavovanou oblastí stála osada s dřevěnými kůlovými domy.

K unikátním nálezům z této doby patří soubor zvláštně tvarovaných nádob, vzácný tzv. tulipánovitý pohár nebo dva dětské pohřby uložené v odpadních jámách. Další objevené výrazné osídlení na lokalitě představovaly hluboké zásobní jámy – podzemní sila na obilí – ze starší doby bronzové (asi 1800 let př. n. l.). Z jedné z nich pochází bohatý soubor zlomků keramických nádob a sada hliněných závaží, tvořící původně patrně součást tkalcovského stavu. Výzkumem byla také zachycena poměrně rozsáhlá keltská osada z 3. století př.n.l. až po 2. století n. l. a dále germánská osada z mladší doby římské (4. stol. n. l.); z té pocházejí m. j. vzácná železná ostruha, stříbrná římská mince, nebo bronzová spona – šatní spínadlo.

V těchto mladších obdobích byly v zástavbě nadzemní dřevěné domy doplňovány chatami zahloubenými do země – polozemnicemi. Z chat pochází obvykle velké množství zlomků keramických nádob, zvířecích kostí a dalších nálezů, dobře sledovatelné jsou v některých případech také detaily jejich konstrukce – pozůstatky původních stěn, nosné konstrukce střechy i vnitřního zařízení. Jejich obyvatelé se živili především zemědělstvím, pole a zahrady musely osadu přímo obklopovat. Nejmladší nálezy ze zkoumané lokality pocházely ze středověku, přibližně z 12. a 13. století.

Koncem 8. století se objevily nové pokusy o vytvoření většího celku na jižním území Moravy. Roku 822 přišli již zástupci Moravanů (Marvani) s ostatními západními Slovany na francký sněm do Frankfurtu. Byli již sjednoceni ve státě. V polovině 9. století došlo k význačným kulturním změnám. Především širší přijetí křesťanství prostřednictvím východní mise bylo významnou událostí v dějinách celého národa. Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přišli na pozvání moravského knížete Rostislava r. 863 na Moravu, přinesli s sebou překlad Písma a liturgických knih.

Turistika

Vodní
Půjčovna lodí pod Výklopníkem. Tato půjčovna se nachází u technické památky Výklopník Sudoměřice. Tato ojedinělá stavba sloužila k překládání lignitového uhlí z vagonu do lodí. Tyto lodě se plavily po Baťově kanále až do Otrokovic do elektrárny.

Obdobná plavba je možná i dnes! Zde si můžete zapůjčit motorovou loď VARI MARINE a s ní se plavit po Baťově kanále. Pokud se vám zdá 65 km vodní cesty a zdolání třinácti plavebních komor příliš, bude Vám nabídnuta plavba i kratší.

Cykloturistika
Cyklostezka Strážnickými vinohrady (18 km)
Ze Strážnice se vydáme vstříc novým zážitkům směrem na Radějov. Držíme se žluté turistické značky (zároveň taky trasy Šumárnické NS). Přejedeme mostek přes potok Radějovka a pokračujeme až po boží muka na rozcestí. Tady si můžeme udělat malý okruh: polní cestou po žluté doleva na vrch Žerotín - pokračujeme stále nahoru na nejvyšší bod, kde stojí kaple; z vrchu Žerotín sejdeme, stále po žluté, mezi vinohrady asi 0,5 km, kde cedule směřuje k Hotařské bůdě a z kopce dolů zpět na asfaltovou komunikaci.

Asfaltová silnice pokračuje pod východními svahy Žerotína až do údolí Sudoměřického potoka. K Sudoměřickému potoku asfaltová komunikace strmě klesá a dole se nachází rozcestník. Polní cesta doprava (zelená turist. značka) vede zprvu podél opuštěných sadů a poté kolem vinohradů až k Sudoměřicím.

Po proudu Sudoměřického potoka (zelená turist. značka) se dostaneme do obce Sudoměřice.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecsudomerice.cz/, na kterých najdete další informace.