Terezín

Terezín

Obec Terezín  není úplně bezvýznamnou obcí, má svůj původ, má svou historii. Od svého založení prošla velkými a bouřlivými změnami. Vývoj neustal, neboť každý den přináší něco nového. Podstatou všeho dění jsou však obyvatelé, občané své obce, kteří pečují o rodinné domy, starají se o úpravu veřejného prostranství, věnují svůj čas budování společného díla, kterým je sama obec. Odměnou za tuto práci je jim nejen radost, ale i několik okresních a celostátních ocenění. Ne všude mohou být občané hrdi na svou obec, tak jako "terezínští".

Historie

Vznik a vývoj obce
Katastrální území obce Terezín patří do oblasti starého sídelního území, to je území, které bylo osídlováno již od starší doby kamenné. Doklady o pravěkém a časně středověkém osídlení katastru jsou však velmi sporadické.

Terezín patří mezi nejmladší obce v okrese Hodonín. Obec byla založena v době rozpadu feudálního systému, který se nedal udržet ani násilnými metodami. Nezájem nevolníků, zaostalost výroby, hlad po půdě na jedné a nevyužité půdní fondy na druhé straně, to vše podnítilo úvahy o dílčí reformě. Tak vzniká i obec Terezín. Je jedním z konkrétních výsledků tereziánských reforem a změn v hospodaření. Vznik obce je datován rokem 1774 a název  byl převzat ze jména císařovny Marie Terezie.

Původně založená osada se nacházela 400 m severněji od současné polohy obce, ale časté záplavy z Kobylského jezera a nezdravá voda přinutily osadníky, aby roku 1796 přestěhovali své usedlosti do dnešní polohy.

Také jméno obce podlehlo změnám. Původní Terezín se z neznámých důvodů mění  od roku 1889 na Terezov  a v roce 1910 je opět úřední cestou změněn na Terezín. Název Terezov se však sporadicky udržuje až do dnešních dnů.

Původními obyvateli byli osadníci z Hovoran, dosídlenci z Chorvatska a několik Francouzů

Zajímavosti z historie obce
V roce 1824 byla na pozemku, darovaném vrchností postavena škola - chalupa krytá slámou, kterou navštěvovalo 54 žáků. V roce 1871 byla jako nevyhovující prodána a obec vystavěla novou jednotřídní školu.

Na jaře 1893 byl rozebrán opuštěný dřevěný větrný mlýn, který stával na nejvyšším místě východně od obce. Dodnes se toto místo nazývá "větřák".

V roce 1900 byl v obci založen chudinský fond. Do tohoto fondu byly ukládány všechny pokuty za nepravosti, kterých se občané dopustili, a pak se z něho vyplácely podpory potřebným občanům.

V roce 1906 byla zahájena výstavba železniční dráhy Čejč - Ždánice a v roce 1908 na trati dlouhé 26 km začaly pravidelně jezdit vlaky.

V roce 1922 obdrželi občané obce dotaci ve výši 148 900 korun na odvodnění zamokřených pozemků od státu.

V roce 1925 zakládají občané sbor dobrovolných hasičů a kupují požární stříkačku a výzbroj. Rok 1928 je významný elektrifikací obce, v únoru se rozzářila světla ve 45 domácnostech obce. V roce 1930 byl položen základní kámen pro výstavbu místního kostela.

Současnost 
Za poslední období samotná obec se velmi změnila, zejména v jejím vzhledu. Změny doznaly od horní dědiny k dolní. Máme po jedné straně hlavní ulice vybudované nové chodníky se zámkovou dlažbou. Ve střední části obce vzniklo malé náměstíčko, kterému vévodí nově zrekonstruované budovy nového a starého obecního úřadu s novými fasádami, pěkné autobusové zastávky, upravené prostranství před obecním úřadem. Toto pěkné urbanistické řešení náměstíčka nemůže přehlédnout ani žádný cestující který projíždí Terezínem. Pěkný vzhled je i v horní části obce, které zase vévodí osvětlený kostel i se hřbitovem, pod ním nové kapličky s malým parčíkem a také v místní části "Doliny" nově vybudovaná komunikace.

Je dobré, že v obci působí mladé obecní zastupitelstvo v čele se  starostkou, které si dalo za cíl, aby obec vzkvétala,byla pěknější, ale také aby kulturně žila.

Obecní zastupitelstvo organizuje a účastní se i finančně na pořádání různých kulturních akcí, nejvíce na pořádání hodů, nedělním posezením u cimbálu, výstavu kaktusů, vína, výjezdní besedy s důchodci, pořádání Silvestra, zpívání u vánočního stromu, pořádáním společenského plesu atd. Toto snažení obecního zastupitelstva a také občanů bylo završeno vyhlášením Terezína vesnicí roku v r. 1999 a velmi pěknou společenskou akcí pro obec bylo udělení znaku a praporu obci.

Ke kulturnímu životu obce jistě přispívá i nově otevřená knihovna,v letním období bude sloužit letní výletiště a tábořiště "Písečňák". Dobrý počin je i vydávání čtvrtletníku "Terezínské listy". V neposlední řadě přispěje ke kultuře i budovaný krajinný prvek s naučnou stezkou a nově zřízený "Mikroregion Hovoransko", kde informační centrum je právě na našem obecním úřadě.Nejvíce snad se všichni budeme těšit až bude dokončen moderní sportovní areál, kde se teprve kulturní život více rozvine včetně pořádání hodů.

Díky zastupitelstvu obce, tato obec žije a dostala se do povědomí široké veřejnosti. Je o ní slyšet, v tisku se o ní píše, bylo napsáno spoustu článků. Myslím si, že mnohé větší vesnice by nám mohli závidět a můžu říct, že obecnímu zastupitelstvu se práce s úspěchy daří.

Jenom mladí lidé by se ještě více měli podílet na pořádání kulturních akcí. Bylo pěkné, když při stavění hodové máje  se sešly téměř všichni chlapi včetně nejmenších, i ženy přihlížely a povzbuzovaly. A samotné hody, krásné kroje, to byl velký svátek.

V naší obci žijí pracovití a tvořiví lidé. Využijme tohoto daru a ještě více zkulturněme život v obci např.přehlídkou různých ručních prací, ukázkami gastronomických a místních jídel -specialit, pěvecké soutěže od těch nejmenších až po starší generaci. Nápadů by bylo jistě hodně, ale chce to iniciativu, podnítit všechny občany, stmelit se a jít do toho.

Vinařské mapy a cyklostezky
Moravské vinařské stezky jsou dlouhodobý projekt rozvoje vinařství a udržitelné venkovské turistiky. Mají přiblížit jihomoravský venkov jako turisticky přitažlivý a prosperující region známý jako kraj památek a vína.

Cílem tohoto projektu je ochrana krajiny a přírody, zachování a obnova kulturního dědictví, rozvoj šetrné turistiky, motivace a odborná příprava místních lidí, zachování a rozvoj malých vinařů a jejich sklepů.

Jednou z deseti tras, které Nadace Partnerství na jihu Moravy vyznačila, je Velkopavlovická vinařská stezka.

Na žlutých kovových tabulkách běžně lemujících tuzemské cyklistické trasy, jsou ty vinařské doplněny navíc vlastním logem. Velkopavlovická je značena modře.

Velkopavlovický cyklistický okruh měří sto devět kilometrů, je druhý nejdelší v celé síti vinařských stezek. Je určen pro mírně zdatné cyklisty, nabízí krátké i delší trasy a středně náročná stoupání. Ze severu je stezka lehce dostupná ze Židlochovic a její nejjižnější část prochází až    k okraji zámeckého parku v Lednici, u Janova hradu.

V severní části vede trasa prudce zvlněnou krajinou kolem Klobouk u Brna, prochází vinicemi  ve svazích na Hustopečsku a kolem Novomlýnských nádrží vede dál do klidné krajiny Podyjí, k památkám a zahradám Lednicko-valtického areálu.

Stezka nabízí nádherné výhledy do malebné vinařské krajiny. Výhledy do kraje musí ale cyklisté zaplatit stoupáním do mnoha krátkých kopců. Za odměnu se budete kochat vinicemi v jižních svazích Ždánického lesa a obrazy vinařských vesnic pod nimi.

Žluté tabulky s modrým logem tvoří na území Velkopavlovické vinařské oblasti dva okruhy. Od Brna se na stezku dá napojit v Židlochovicích. Pod svahy Židlochovického výhonu souběžně s řekou Svratkou míří stezka do Nosislavi a v Křepicích se již rozdvojuje na malý severní a velký jižní okruh.

Malý okruh začíná u Křepic výškovým rekordem celé trasy - mezi Křepicemi a Nikolčicemi vystoupá trasa až na 381 metrů nad mořem. Stejně prudce s mírným zvlněním pak klesá do Šitbořic a po stoupání o 50 metrů výše dorazí do Borkovan.

Terén se dalších patnáct kilometrů svažuje přes obce Velké Hostěrádky, Bohumilice a Krumvíř až do Brumovic. Malý okruh po modré pak pokračuje mírným stoupáním přes Morkůvky a Boleradice do Divák.

Velký okruh Velkopavlovické vinařské oblasti vede z Křepic na jih, přes stometrové převýšení a dvakrát takové klesání do Velkých Němcič a Uherčic. Dál pokračuje opět nahoru, kolem jedné z mnoha krásných vyhlídek na kopci Žebrák do Starovic a Hustopečí. Do jižně položených Šakvic pak vede stezka po nezpevněné polní cestě. Z Šakvic dál pokračuje pohodlnou asfaltovou cestou až do obce Zaječí, s farním kamenným kostelem sv. Jana Křtitele z roku 1508. Ze Zaječí pokračuje velký okruh do Přítluk a Rakvic a dvacetikilometrovým ideálním úsekem po rovině do Podivína a Velkých Bílovic. Odtut se potom trasa vine zpátky do kopečků, aby přes Vrbici a Kobilí zamířila ke společnému bodu s malým okruhem mezi Brumovicemi a Krumvířem, kde leží malá vesnička Terezín.

Parametry trasy
Velkopavlovická vinařská stezka je dlouhá 109 km. Nejnižší bod (160 m n. m) je v Rakvicích a nejvyšší (380 m n. m.) nad Nikolčicemi. Stezka vede do jednatřiceti vinařských obcí.

Kvůli vyšši frekvenci dopravy je potřebné zvýšit pozornost na modřé značce na silnici 422 z Podivína směrem do Lednice a při průjezdu Velkými Bílovicemi, na silnici 421 z Kobylí směrem na Terezín a na silnici 380 v úseku Krumvíř-Kašnice. Obtížně sjízdný povrch je mezi Hustopečemi a Šakvicemi, z Hustopečí na Starovičky a mezi Borkovany a Šitbořicemi.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecterezin.cz/, na kterých najdete další informace.