Ostrovánky

Ostrovánky

Obec Ostrovánky je jednou z nejmenších obcí na Hodonínsku. Rozkládá se v mírně zvlněném terénu od severu k jihu a její katastrální území má rozlohu 163 ha. Nejnižší nadmořská výška je 269 m n. m. u hranic se Sobůlkami a nejvyšší u hranic s Bukovany je 350 m n. m. Z kopců nad Ostrovánkami je nádherný rozhled po moravském Slovácku. Na jihozápadě jsou vidět Pálavské vrchy, na severu se táhne Ždánický les a Chřiby až k Buchlovu, na východě Bílé Karpaty, kde se zvedá statná Javořina a na jihu se bělají města Hodonín, Holíč a Skalica.

První písemná zmínka o Ostrovánkách je z roku 1131. Z roku 1679 pochází první pečeť obce, ve znaku má jeden velký žalud a kolem nápis „peczet diediny OSTROVAN 1679“. Z roku 1821 se dochovala další pečeť, na které je vyobrazen uprostřed velký žalud a kolem něj malé žaludy s nápisem. "peczet pocztiwe obcze ostrowanské 1821".

Podle těchto pečetí byly Ostrovánky samostatnou obcí. O historii obce je možné se dočíst v publikaci „Ostrovánky 1131—2001“ vydané u příležitosti 870. výročí první zmínky o obci. V horní části obce stojí římskokatolická kaple z roku 1930 zasvěcená sv. Václavovi. Za obcí směrem k Bukovanům je nejstarší stavba v obci a to kaplička Panny Marie postavená v roce 1882, která je prohlášena za kulturní památku. V roce 1999 byl obnoven po 70-ti letech místní kroj, který se řadí do oblasti hanácko-slovácké severní. V obci se udržují tradiční zvyky - košt vína a Svatováclavské hody se stavěním máje, ostatky-chození po špeku, cílené besedy se seniory a zpívání u vánočního stromku. Přes obec vede vinařská cyklostezka s možností napojení na okolní regiony.

Pamětihodnosti obce

Svatý Václav - "Světec a patron českých zemí"
Sv. Václav, světec, jeden z patronů českých zemí, přemyslovský kníže, syn knížete Vratislava I. a kněžny Drahomíry, je v dětství vychováván svojí babičkou, Ludmilou ze Pšova, na hradě Tetín - Ludmila nechává Václava vyučovat slovanským knězem Pavlem. Poté, co se Václavův otec stává pražským (českým) knížetem, je Václav poslán do Budče, kde se pak učí latině.

V roce 921 pak Vratislav I. umírá, a protože sv. Václav, jeho nástupce, je ještě nezletilý, začíná se téhož roku v únoru krátká poručenská vláda jeho babičky Ludmily. Její vláda ale netrvá dlouho, Ludmila je v září roku 921 zavražděna (patrně na popud Drahomíry) a poručnické vlády za Václava se ujímá její snacha, Václavova matka Drahomíra.

Sám Václav se pak ujímá moci patrně v roce 922 (nebo v roce 924?) - po svém převzetí moci zapudí matku, ale po čase ji přijme zpět. V roce 924 nechává svatý Václav převézt ostatky své babičky Ludmily z Tetína na Pražský hrad, kde je pak nechává pietně pohřbít.

Doba Václavovy vlády je již od počátku charakteristická jeho podporou křesťanské církve a dalším upevňováním moci Přemyslovců nad českými zeměmi.  V roce 929 je kníže Václav poražen římským králem Jindřichem I. Ptáčníkem (ten se svým vojskem stojí až před Prahou) a je nucen se mu poddat, což souvisí s obnovením placení tributu říši).

Nedlouho poté kníže Václav zakládá na Pražském hradě kostel sv. Víta - část ostatků světce Václav získává právě od Jindřicha.

Václavův politicko-náboženský směr, jeho orientace na Sasko a odklon od vazeb na Bavorsko, se znelíbí Václavově politické opozici, jejímž představitelem je Václavův vlastní mladší bratr Boleslav, sídlící ve svém údělném knížectví v (Staré) Boleslavi, kde má vystavěný hrad.

Vzniká bratrský konflikt, který všechny pozdější prameny líčí konflikt jako velmi osobní a který vyvrcholí pozváním Václava na svěcení kostela do Boleslavi, kde je pak tento český kníže ráno 28. září 935 (starší literatura uvádí rok 929) zavražděn.

Hned na to Boleslav obsazuje se svojí družinou Pražský hrad a stává se knížetem - záhy dává převézt Václavovy ostatky do nového chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kde jsou jeho ostatky ve Svatováclavské kapli uložené dodnes.

Od 10. století je kníže Václav uctíván jako světec, nejprve v Čechách, později i v sousedních zemích. Jeho život a mučednická smrt jsou zpracovány v mnoha legendách. Již v 10. století vznikají "První staroslověnská legenda", latinsky psané "Crescende fide", "Gumpoldova legenda" a zřejmě i "legenda tzv. Kristiána".

Od druhé poloviny 11. století má svatováclavský kult klíčové postavení v ideologii české státnosti - svatý Václav je chápán jako nebeský vládce a ochránce českého státu, čeští panovníci jsou jen jeho dočasní zástupci.

Od dob Karla IV. se symbolem českého státu stává svatováclavská koruna, jíž jsou podřízeny jednotlivé země koruny české.

Ve středověku je píseň "Svatý Václave, vévodo české země" hymnou českých zemí.

Svatováclavský kult je pak velice silný ještě v dobách baroka a za národního obrození - svatý Václav je řazen k hlavním patronům českých zemí.

Co se týče Václavova osobního života, byl pravděpodobně ženatý (jméno manželky není dnes známo) a měl podle legendy syna Zbraslava.

Informace o kapličce v Ostrovánkách
Od dnes už zemřelých občanů víme, že kapličku u silnice k Bukovanům nechali postavit manželé Sadílkovi z Ostrovánek. Jim zemřeli jejich dvě děti v raném dětství. Pak už byli bezdětní. Zřejmě tak chtěli udělat „bohulibý“ skutek a po sobě nějakou památku zanechat. Později si vzali do opatrování a péče dvě děti ze sociálně slabších rodin svých příbuzných a to: Apolénu Kepákovou a Ondřeje Seluckého. Jim pak dali každému polovinu svého širokého gruntovního domu. Tím vznikly domy dva. Dům č. 70 Kepáků a dům č. 28 Seluckých, který ještě donedávna měl přezdívku Sadílků. Není žádnému známo, že by předtím, než manželé Sadílkovi nechali postavit na svém pozemku kapličku, bylo na tom místě něco jiného.

Zajímavosti obce a okolí
Obec Ostrovánky je jednou z nejmenších vesniček v okrese Hodonín. Rozkládá se v mírně zvlněném terénu v mělkém údolí ve svahu od severu k jihu v nadmořské výšce 305 m nad mořem. Katastrální území sousedí na jihu s k.ú. Sobůlky, na západě s Věteřovem, ze severu s Nechvalínem a na východě se rozkládá k.ú. Bukovany. V obci pramení Sobůlský potok. Rozloha území obce je 163 ha. Nejbližší město Kyjov je vzdáleno asi 7,5 km a je pravidelné autobusové spojení po komunikaci III. třídy č. 4301 Kyjov - Ždánice.

Ve středu obce je travnatá plocha zvaná Trávník, kde děti mají dětské hřiště a zároveň se zde uskutečňují různé akce. Ostrovánky leží na samé hranici Ždánského lesa, což charakterizuje jejich geologický podklad, který je tvořen měkkými vápnitými pískovci, na nichž se daří teplomilným doubravám a také některým vzácným druhům rostlin např. třemdava bílá, plicník měkký, kamejka modronachová, plamének přímý či medovník meduňkolistý. V živočišné říši jsou zde zastoupeni z těch vzácnějších např. některé druhy motýlů jako je otakárek fenyklový, nebo zástupce našich největších brouků roháč obecný nebo nosorožík a z ptactva uvidíme např. dudka chocholatého.

Z polních plodin se zde daří kukuřici, slunečnici, obilovinám, z ovocných dřevin pak jabloním, trnkám, meruňkám, třešním. Rovněž zde bývá dobrá úroda hroznového vína. V bývalém areálu JZD jsou nyní soukromí nájemci, kteří zde podnikají, dále tu hospodaří několik soukromých zemědělců. V obci je pohostinství a prodejna smíšeného zboží. Při sčítání lidu v r. 2001 bylo v obci celkem 81 domů s 209 obyvateli, v současné době zde žije 227 občanů.

V obci je vybudován vodovod, plyn, kabelová televize a kanalizační síť. Směrem k Bukovanům za obcí stojí nejstarší stavba v obci - kaplička Panny Marie z r. 1882, kterou postavili manželé Sadílkovi z Ostrovánek. Kaplička byla v roce 2004 prohlášena za kulturní památku. Dále je v obci Kaple sv. Václava vystavěna jako kostelík stavitelem Říhovským z Kyjova r. 1929 v roce milénia 1000 let po smrti světce sv. Václava, jemuž je zasvěcena jako náhrada za vyhořelou zvonici, z níž byl přenesen zvon. V kapli je obraz sv. Václava od malíře Jano Köhlera. Kaple byla vysvěcena v roce 1931. V roce 1984 proběhly změny v interiéru kaple - nové dubové lavice, nová okna, v oknech je mozaikové provedení 16 zastavení křížové cesty. Za oltářem je velká mozaika Ukřižování. Mozaika je i na oltáři, který je v podobě karafy Všechny tyto práce provedl světově známý profesor Antonín Klouda z Prahy.

Před kaplí stojí kříž z roku 1939, který nechali postavit bezdětní manželé.

Na konci Ostrovánek u lípy je kříž z r. 1917 jako památka na Stěpána Nováka, padlého v 1. sv. válce, který nechala postavit na své náklady jeho matka p. Anna Nováková. Místní knihovna, která spolupracuje formou výměnných knižních fondů s městskou knihovnou Hodonín, je rovněž vybavena počítačem, napojeným na internet. Dále je zde kulturní dům, který je poměrně hojně využíván při různých kulturních a společenských akcích.

V obci fungují dva pěvecké sbory, a to ženský a mužský, dále sbor dobrovolných hasičů. Díky nadšeným členům všech spolků se pořádají různé akce a v r. 1999 byl zásluhou mužského a ženského pěveckého sboru vzkříšen po 70-ti letech ostrovanský kroj. Lidová tvořivost je prezentována vždy každoročně na vánoční výstavě. V obci se stále udržují tradice - v únoru ostatky, v květnu tradiční košt vína a v září Svatováclavské hody se stavěním máje a tradiční setkání mužských a ženských pěveckých sborů z okolí s cimbálovou muzikou.

Obec je od roku 2002 začleněna do dobrovolného svazku obcí Mikroregion Babí Lom, který vyvíjí aktivitu v rámci sdružených obcí a pořádá akce různého charakteru. V rámci rozvoje regionu vede naší obcí cyklistická vinařská stezka, která je součástí široce budované sítě moravských vinařských stezek.
Kroj v Ostrovánkách se řadí do oblasti Hanácko-slovácké severní.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ostrovanky.cz/index.php, na kterých najdete další informace.