Klapý

Klapý

České středohoří patří mezi nejatraktivnější a z přírodovědného hlediska mezi nejzajímavější krajiny naší republiky. V jeho předpolí pak vystupuje z křídové tabule, východně od obce Klapý, krajinná dominanta v podobě vrchu Hazmburku. Hazmburk je svými 418 m nejvyšším bodem Klapské tabule, která je součástí tabule Hazmburské. Jedná se o výrazný neovulkanický kužel s krátkým vrcholovým hřbítkem, orientovaným ve směru východ-západ. Kopec vznikl vypreparováním žíly nefelinického bazanitu. Při vrcholu Hazmburku jsou na výchozech žíly vyvinuty tvary mrazového zvětrávání a rozsáhlé sutě kryjí křídové slínovce, jimiž žíla proráží. Tyto sutě vytvořily postupem času odpadávající zvětralé sloupy čediče. Suťové akumulace na svazích jsou pak velmi náchylné k sesouvání.

Obec Klapý leží v ústeckém kraji, na území okresu Litoměřice. Svou polohou patří mezi velice úrodný kraj, proto je zdejší krajina považována za zemědělskou oblast. Díky své dominantě však také patří mezi hojně navštěvované místo Českého středohoří.

Turistické cíle

Státní hrad Hazmburk - (zřícenina)
Představení hradu: hrad Hazmburk, dříve zvaný Klepý, se již přes šest století týčí nad úrodnou rovinou kolem řeky Labe a dolní Ohře na pozadí zelených kuželů Českého středohoří. Od počátku 17. století však leží v troskách. Své pojmenování získal až po roce 1335, kdy ho podle svého erbovního znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka.

Hrad Hazmburk se rozkládá na 418 metrů vysokém čedičovém návrší. Čedičový masiv byl v letech 1898, 1900 a 1939 příčinou přírodních katastrof, při kterých byla zničena původní obec Klapý. S Hazmburkem je spojeno mnoho pověstí a bájí, které inspirovaly významné české umělce, například Karla Hynka Máchu, Svatopluka Čecha, Emila Fillu a další. Státní hrad Hazmburk zve k návštěvě svojí nezastupitelnou rolí přírodní rozhledny s možností výstupu schodištěm na hranolovou věž, nazývanou Bílá.

Hora Říp
Mytická hora České země, jejíž vrchol byl podle nálezů pravěké a středověké keramiky patrně kultovním místem. Románská rotunda sv. Jiří a Vojtěcha zde stála již před rokem 1126, v témže roce, na počest vítězství knížete Soběslava I. v bitvě u Chlumce nad německým králem Lotharem, byla přestavěna. Hora Říp je místem konání mnoha národních poutí a táborů lidu. V roce 1848 byl odtud slavnostně odvezen kámen do základů Národního divadla v Praze.

Co o Řípu říkají odborné knihy: osamělý, zvonovitý vrch 6,5 km na jih od Roudnice nad Labem, vysoký 459 m n. m., 230 m nad okolím. Vyvřelá čedičová kupa zalesněná až koncem 19. stol. obsahuje magnetit v takové míře, že kompas tu jeví odchylky ve veliké míře. Díky častým sesuvům půdy nejsou téměř nikde patrny čedičové sloupy.

Na tento vršek tedy vylezl dle pověsti Praotec Čech se svou družinou, aby zjistil, že široko daleko není sice žádný moře, ale medu a strdí všude hojnost. Kmet tento jest prý pochován v blízké obci Ctiněvsi. Jisté je, že zde bylo pohřebiště pohanské a asi od začátku XI. stol. (podle tradice již r. 999) křesťanský kostelík dřevěný.

R. 1126 Soběslav I. na památku vítězství nad Lotharem Německým u Chlumce vystavěl tu nový kostel ke cti sv. Jiří, který pak náležel ke klášteru strahovskému až do roku 1577, kdy panství koupil Vilém z Rožmberka, pán na Roudnici. Díky vdově jeho Polyxeně z Pernštejna dostalo se panství pod rod Lobkovický. Polyxena též obnovila starodávné pouti na Říp, zašlé za doby husitské a r. 1608 opraven zpustlý kostel. Říp byl vždy častým dějištěm táborů lidu. Roku 1848 oslavovalo se zde zrušení roboty, r. 1862 konala se veliká slavnost, r. 1868 první veliký tábor lidu , po němž odtud vezen byl kámen do základů Národního divadla.

Státní zámek Libochovice
Návštěvníky Libochovic přivítá na libochovickém náměstí nádherný barokní zámek, zrcadlící se ve vodách řeky Ohře. Patří k nejvýznamnějším barokním památkám v české republice.

Původní dřevěnou tvrz, která zde stávala již na počátku 13. století, nechal její tehdejší majitel Zbyněk Zajíc z Valdeka, pán z Hazmburka, ve 14. století přestavět do gotické podoby, ale již roku 1424 tvrz vypálili husité a zůstala v rozvalinách. Teprve roku 1558, kdy se majiteli libochovického panství stali Lobkovicové (Jan z Lobkovic) se začalo s výstavbou jednopatrového zámku v renesančním slohu. Po bitvě na Bílé hoře (kdy byl poslední z rodu Lobkoviců za účast na vzpouře proti císaři odsouzen a uvězněn na hradě Lokti, kde r. 1613 zemřel) získali zámek Šternberkové. Při velkém požáru Libochovic v roce 1661 však vyhořel i zámek a nedlouho poté, roku 1676 bylo panství prodáno rakouskému šlechtici Gundakaru Dietrichsteinovi, který nechal zámek přestavět v letech 1683 - 1690 do barokní podoby. Stavbou byl pověřen italský architekt A. della Porta. Od té doby zámek svůj vzhled už výrazně neměnil.

V zámeckém interiéru je největším a nejhonosnějším prostorem tzv. Saturnův sál, který prostupuje dvěma patry budovy. Jednotlivé komnaty zámku jsou zdobeny nástropními malbami - freskami od italského malíře F.Marchettiho. K nejcennějším exponátům patří řada gobelínů z Bruselu, Antverp a Audenardu. Návštěvníky zaujme také velké množství různých zámeckých kachlových kamen. Výzdobu místnosti doplňují kolekce pláten od C.Schrödra (učitele P.Brandla).

Stálá expozice v pamětní síni zámku připomíná život a dílo geniálního vědce - lékaře, básníka a pedagoga světového věhlasu Jana Evangelisty Purkyně, který se zde roku 1787 narodil.

Přilehlý zámecký park založil koncem 17. století český zahradník J.Tulipán po voru francouzských versailleských zahrad. Park byl později rozšířen a koncipován jako park anglický. Na jeho nynějších 25 hektarech je velké množství vzácných cizokrajných stromů, mezi nimiž se procházejí pávi a dokreslují vzácnost zámku.

Pro návštěvníky jsou připraveny tradiční prohlídky historických interiérů i exteriérů a v sezóně netradiční večerní prohlídky za účasti historických postav a strašidel a v Saturnově sále oblíbené koncerty.

Košťálov
Skalnatý čedičový vrch se zbytky hradu nad Třebenicemi, odkud je nádherný rozhled po okolní krajině. Hrad s velkou kvádrovou oválnou věží byl vybudován asi na počátku 14. století jako centrum pro správu majetku kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Hrad je poprvé písemně doložen roku 1372. S nástupem husitství získali hrad i s dalším klášterním majetkem Kaplířově ze Sulevic.

Objekt byl však pro majitele nepohodlný, a proto si nechali u vsi Košťálova postavit dvě tvrze. V období třicetileté války je již uváděn jako pustý. Bohaté archeologické nálezy z této lokality je možno spatřit v Muzeu českého granátu v Třebenicích.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.klapy.cz, na kterých najdete další informace.