Úštěk

Úštěk

Město Úštěk s téměř 2 700 obyvateli se rozkládá uprostřed romantické krajiny severních Čech mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Celé jeho okolí včetně řady stavitelských a historických pamětihodností s krásnou, dosud téměř nedotčenou přírodou, je častým cílem odpočinku a rekreace mnoha návštěvníků a turistů. Krajina kolem Úštěku je kopcovitá, s četnými lesy, kde je řada cyklostezek a rybníky, z nichž největší je Chmelař se 67 ha.

Úštěk leží zhruba 70 km severozápadně od Prahy a je znamenitým východiskem pro poznávání turistických míst severních Čech. V nejbližším okolí lze navštívit státní zámky Libochovice, Ploskovice, Velké Březno, Zákupy, Benešov nad Ploučnicí a hrady Helfenburk, Klapý, Sloup, Bezděz či Kokořín. V dosahu jsou i významná města: Ústí nad Labem, Děčín, Česká Lípa, Litoměřice, Roudnice nad Labem a Mělník. Město leží na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Kokořínsko a České středohoří.

Péčí o památky je v poslední době věnována mimořádná pozornost. Středověké domy kolem náměstí získávají postupně nový kabát, oprav se dočkaly i významné sakrální stavby, např.: chrám sv. Petra a Pavla nebo židovská synagoga. Prostředí městské památkové rezervace je velkolepou kulisou každoročních trhů - jarmarků, které probíhají v historickém duchu a jsou velkým lákadlem pro řadu návštěvníků.

Setkává se zde mnoho významných osobností zejména z oblasti kultury. Město pravidelně přitahuje filmaře, kteří se alespoň část zdejší atmosféry snaží přenést do svých děl tak, jako to v poslední době učinili tvůrci oscarového filmu Kolja nebo písničkového retro-filmu Rebelové. Toto všechno předurčuje Úštěk k tomu, aby se stal centrem turistického ruchu pro širokou oblast. V okolních vesnicích si řada obyvatel měst uzpůsobila volné objekty k rodinné rekreaci. Někteří místní občané nabízejí ubytování v soukromí, v provozu je hotel Racek a areál kempu u rybníka Chmelař.

Ralská pahorkatina zaujímá na Litoměřicku oblast jižně od Českého středohoří. Nedosahuje však až k Labi, od kterého ji odděluje úzký pruh patřící do Dolnooharské tabule. Z ralské pahorkatiny zasahují na Litoměřicko Polomené hory a tzv. Úštěcká pahorkatina.

Úštěcká pahorkatina typická svými široce rozevřenými údolími je poměrně chudá na větší lesy a z větší části byla zemědělsky využívána. Nevyšším vrcholem je Hořidlo (371 m n. m) a z dalších vrchů uveďme jen ty nejnápadnější: Kupa (352 m), Skalky (333 m), Budina (319 m), Holý vrch (302 m) a Křemín (244 m).

Na mnoha vrcholech byly v minulosti postaveny rozhledy. V současné době jsou známé a víceméně přístupné tyto: Milešovka (pro veřejnost přístupný pouze spodní ochoz 19m vysoké meteorologické věže), Lovoš (vyhlídka ze střechy restaurace), Mostka (vyhlídkové restaurace s malou rozhlednou nad Litoměřicemi), Varhošť (kovová rozhledna, Roudnice nad Labem - návrší u Žižkových sadů (tzv. Kratochvílova rozhledna). Na řadě vrcholů nebo vyvýšených místech se nacházejí zbytky zaniklých hradů.

Turistika
Z Litoměřic se vydáme na severovýchod. Naším cílem bude město Úštěk a jeho okolí. Přivítá nás malebný zemědělský kraj, zdánlivě pozapomenutý, bohatý na lidovou architekturu. Úštěcko je jako stvořené zejména pro cykloturistiku po vymletých silničkách, využívaných pouze místními usedlíky nebo zemědělci. Ráj zde naleznou houbaři, známý rybník Chmelař nabízí rybolov a samozřejmě koupání. Nezapomenutelným zážitkem pak bude výstup a přechod hřebenu Jelečského Sedla.

Do samotného Úštěku to máme opravdu jen kousek. S prvními rekreačními chatkami, které míjíme, se nám naskytne pohled na malebné panorama města, které si - trochu opomenuto průmyslovou revolucí v minulosti - zachovalo původní ráz a vyhnulo se brutálním zásahům do historického centra. Pokud jsme příliš utrmácení, můžeme se ještě osvěžit ve vodách rybníku Chmelař. Ten je oblíbeným místem nejen turistů, ale i rybářů, a v posledních letech se na něm odehrávají veselé letní bitvy pirátů. Ale vzhůru do Úštěku, již zdálky nás vábí svou příjemnou maloměstskou atmosférou.

Do města Úštěk můžeme vstoupit třeba od Litoměřic, podél zbytků jedné z městských bran. Ty byly sneseny již v předminulém století, aby nebrzdily narůstající dopravu. Před námi se otevře protáhlé, poměrně úzké náměstí. Vroubily je gotické domy s podloubím, z nichž mnohé se zachovaly v původní podobě, tedy se štítovým průčelím obráceným směrem k rynku. Dominantou města je bezesporu kostel sv. Petra a Pavla. Mohutná budova z roku 1772 je viditelná již zdaleka.

Z období baroka pochází i honosná budova děkanství, připisovaná italskému staviteli Oktaviánu Broggiovi. Její hmota, vysunutá z linie měšťanských domů, tvoří s kostelem působivý celek. Místem pro turistu nejen zajímavým, ale v parném letním dni i vysloveně příjemným, jsou efektně osvětlené sklepy úštěckého hradu. Stejně nevšedním zážitkem může být i návštěva tzv. Pikartské věže z 15. století, která je součástí městského opevnění. Některá patra této původně obranné pětipodlažní stavby slouží i jako výstavní síň.

Milovníky židovské kultury určitě zaujme nově zrekonstruovaná synagoga, stojící na západním okraji městské památkové rezervace, v blízkosti osmi bývalých židovských domů. Je odtud překrásný pohled do údolí v jižní části města. Původní židovský hřbitov se však nedochoval. 

Také dvojdům č. p. 18, zvaný Gotické dvojče, je zajímavý. Především svou dispozicí: obě jinak samostatné části domu spojuje klenutý průjezd.

Nad údolím Loubního potoka se choulí malebné Ptačí domky, postavené na hraně srázu. Jejich sklepy, zahloubené do skály, stejně jako dřevěné pavlače a přístavky, alespoň trochu rozšiřovaly plochu maličkých obydlí. 

Jen málo měst a městeček působí v krajině tak malebně jako Úštěk. Jeho silueta se rýsuje již zdáli. Do zorného pole zároveň vstoupí i okolní kopce - Sedlo, Ronov, Vlhošť, Kalvárie, Dubí hora. Ne náhodou nenechali filmaři tuto scenérii bez povšimnutí. Z posledních, umělecky i obchodně nejúspěšnějších filmů jmenujme alespoň Svěrákova Kolju.

Ale ještě dvě zajímavá místa bychom neměli opomenout, než tuto oblast chmelnic a polí, lemovanou skalnatými vrchy, opustíme. Po cestě kolem Lučního mlýna nás přivítá ves Ostrá s řadou staveb lidové architektury. Nad ní se pne návrší zvané Kalvárie se skupinou tří kaplí od O. Broggia. Na svahu jsou potom zbytky křížové cesty a barokních pískovcových soch.

Naše putování po Úštěcku může zakončit nedaleký hrad Helfenburk (Hrádek). Můžeme k němu dojít i po žluté značce z Úštěku podél koryta Hrádeckého potoka. Zřícenina hradu nás překvapí, skryta v lesním porostu. Zde, mezi romantikou dýchajícími zdmi zříceniny skryté v lesích, můžeme naše putování ukončit a přes Úštěk se vrátit zpět do Litoměřic, odkud se vydáme do další zajímavé oblasti.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mesto-ustek.cz, na kterých najdete další informace.