Křešice

Křešice

Obec Křešice spadá do oblasti labského úvalu, na pravém břehu Labe, severovýchodně od jeho toku. Polabská rovina zde začíná přecházet do zvlněné krajiny, navazující již na České středohoří. Nad terén vyčnívají tři menší kopce Křemín (224 m n. m.), Holý vrch (302 m n. m.) a Skalka ( 338 m n. m.). Územím podél řeky Labe prochází komunikace II. třídy a v místě přechodu roviny na zvlněný terén vede železniční trať č. 072 Děčín - Ústí n.L. Na území obcí přitékají do Labe od severu tři potoky a to Luční, Blatenský a Úštěcký.

Obec Křešice tvoří pět částí, centrální obcí jsou Křešice, severně na ně navazují Zahořany, západně od nich Třeboutice, jižně Nučnice a nejvzdálenější částí je směrem na sevrovýchod Sedlec. Území všech obcí zůstalo téměř nedotknuté, s historicky odpovídajícím charakterem zástavby. Dominantou v území je na mírném návrší mezi Křemínem a Holým vrchem areál kostela Nejsvětější trojice (postaven 1653 - 1656), dalšími významnými církevními stavbami jsou kostely P. Marie v Křešicích za školou a kostel sv. Matouše na návsi také v Křešicích.

Dříve se na tomto území pěstovala vinná réva, chmel a bylo zde velké množství ovocných sadů, nyní zde převažuje zemědělská malovýroba (převážně se pěstuje zelenina), jediným průmyslovým závodem je zde textilní továrna Schoeller, spol. s r. o., v Křešicích.

Dnes mají Křešice celkový počet obyvatel 1364 z toho 194 dětí, které mohou navštěvovat také místní základní školu. Rozloha včetně všech částí obce činí 1 108 ha katastrální plochy.

Historie
Křešice - stará obec je typickým příkladem kruhovitého slovanského osídlení, novější část pak podle silnice důkazem německé kolonizace. Skoro celá obec leží v inundačním pásmu a trpí velmi často záplavami. Předhistorické osídlení dokazují četné nálezy z doby neolitu, doby bronzové i železné. Na území obce byl nalezen pěstní klín, který patří k nejstarším dokladům lidského osídlení u nás - tzv. jádrová industrie staropaleolitická z doby před čtvrt miliónem let. První písemná historická zpráva je v darovací listině Spytihněva II. z roku 1057. Dnes již zaniklé vinice v okolí pocházely z doby Karla IV. V době třicetileté války byla obec z větší části pobořena, většina stavení vyhořela včetně fary a kostela (v letech 1613 - 1656).

Na znovuzřízení obce i kostela měl hlavní zásluhu prvý biskup litoměřický Mikuláš Šlejnic. Do nově zbudovaného kostela v roce 1666 daroval obraz sv. Matouše významný český malíř Karel Škréta a podle obrazu byl i kostel pojmenován. V roce 1708 dal druhý litomě- řický biskup Jaroslav ze Šternberka postavit Mariánskou kapli u studánky v Křešicích a později biskup Vratislav z Mitrovic rozšířil kapli na kostel Navštívení Panny Marie. V době opevňování Terezína na konci 18. století bylo na kopci Křemíně nad Křešicemi a Třebouticemi zřízeno vojenské opevnění, které však nebylo nikdy použito. V roce 1906 byla založena v Křešicích textilní továrna - přádelna, která zaměstnávala až 500 dělníků. Česká škola byla zříze- na již v době před třicetiletou válkou, německá až později. Nová česká škola byla postavena v roce 1925 nákladem tři čtvrti milionu korun. Na zdejším hřbitově je pochován kněz - buditel, filosof a básník, vrstevník Jungmanna a Do- brovského, Vincenc Zahradník. Jeho působení v Křešicích připomíná pamětní deska umístěná na budově Základní školy v Křešicích.

Turistika - tipy na výlety

Litoměřické Středohoří
Vedle Milešovského patří Litoměřické Středohoří k nejatraktivnějším oblastem celého pohoří. Celkově je kompaktnější a má řadu rozhledových bodů prvního řádu (Varhošť 639 m s rozhlednou, Sedlo 726 m, Radobýl 399 m a Kalvárie 239 m nad hluboce zaříznutým ,údolím Labe, Hradiště 545 m, Trojhora 454 m, Vysoký Ostrý 587 m aj.). Romantický ráz krajině dodávají hluboké rokle labských přítoků (Průčelská rokle, Vlčí rokle, Rytina rokle, Tlučeňské údolí) a zříceniny hradů (Střekov, Kamýk, Kalich, Panna). K návštěvě vybízejí zámky ve Velkém Březně a Ploskovicích, k architektonickým skvostům patří města Litoměřice a Úštěk. Území protkává hustá síť turisticky značených cest.

Zámek Ploskovice
Ploskovický zámek byl postaven jako letní rezidence pro velkovévodkyni Annu Marii Františku Toskánskou na počátku 18. století, s arkádami a grottami (umělými jeskyněmi) v zámeckém suterénu. Stavitelem byl s největší pravděpodobností vynikající barokní architekt a stavitel Kilián Ignác Diezenhofer.

V polovině 19. století se Ploskovice staly soukromou rezidencí penzionovaného císaře Ferdinanda V. Habsburského, posledního korunovaného českého krále. Tehdy bylo přistavěno druhé patro a interiéry přizpůsobeny soudobým potřebám a vkusu. Vnitřní výzdoby se ujal jeden z nejvýznamnějších malířů českého romantismu Josef Navrátil. Od něho pochází většina nástěnných maleb. Po jeho boku zde také pracoval tehdy již věhlasný sochař Václav Levý. Po smrti Ferdinanda V. se zámku ujal císař František Josef I.

V současné době jsou zámecké interiéry vybaveny mobiliářem druhorokokového původu, pocházejícím částečně z Pražského hradu a částečně z jiných severočeských zámků. Ploskovický zámek je obklopen rozsáhlým parkem, původně koncipovaným ve stylu Versailleských zahrad. Po roce 1918 zde bylo zřízeno letní sídlo ministerstva zahraničních věcí a mezi hosty patřili např. Edvard Beneš, Jan Masaryk, Indíra Gandhiová a další význačné osobnosti politického a kulturního života. V současné době je ve druhém patře připravována nová expozice s názvem Habsburkové a Čechy.

Město Litoměřice
Litoměřická oblast charaktersitická nížinami podél řek a dominantami sopečných vrcholků je bohatá na rozmanité přírodní typy. Kraj si díky své úrodnosti získal již od 17. století název Zahrada Čech. Pestrý soubor přírodních a kulturních památek s rozvinutou sítí turistických tras činí z Litoměřicka vyhledávaná cíl pro návštěvníky tohoto koutu Čech.

Zde, na soutoku řek Labe a Ohře, v malebné oblasti Českého středohoří leží jedno z nejstarších a nejkrásnějších českých měst, královské město Litoměřice, kde v současné době žije necelých 26 000 obyvatel.

Město Úštěk
Město Úštěk se rozkládá uprostřed romantické krajiny severních Čech mezi Litoměřicemi a Českou Lípou. Celé jeho okolí včetně řady stavitelských a historických pamětihodností s krásnou, dosud téměř nedotčenou přírodou, je častým cílem odpočinku a rekreace mnoha návštěvníků a turistů. Krajina kolem Úštěku je kopcovitá, s četnými lesy, kde je řada cyklostezek a rybníky, z nichž největší je Chmelař se 67 ha.

Úštěk leží zhruba 70 km severozápadně od Prahy a je znamenitým východiskem pro poznávání turistických míst severních Čech. V nejbližším okolí lze navštívit státní zámky Libochovice, Ploskovice, Velké Březno, Zákupy, Benešov nad Ploučnicí a hrady Helfenburk, Klapý, Sloup, Bezděz či Kokořín. V dosahu jsou i významná města: Ústí nad Labem, Děčín, Česká Lípa, Litoměřice, Roudnice nad Labem a Mělník. Město leží na rozhraní dvou chráněných krajinných oblastí Kokořínsko a České středohoří.

Péčí o památky je v poslední době věnována mimořádná pozornost. Středověké domy kolem náměstí získávají postupně nový kabát, oprav se dočkaly i významné sakrální stavby, např.: chrám sv. Petra a Pavla nebo židovská synagoga. Prostředí městské památkové rezervace je velkolepou kulisou každoročních trhů - jarmarků, které probíhají v historickém duchu a jsou velkým lákadlem pro řadu návštěvníků.

Setkává se zde mnoho významných osobností zejména z oblasti kultury. Město pravidelně přitahuje filmaře, kteří se alespoň část zdejší atmosféry snaží přenést do svých děl tak, jako to v poslední době učinili tvůrci oscarového filmu Kolja nebo písničkového retro-filmu Rebelové. Toto všechno předurčuje Úštěk k tomu, aby se stal centrem turistického ruchu pro širokou oblast. V okolních vesnicích si řada obyvatel měst uzpůsobila volné objekty k rodinné rekreaci. Někteří místní občané nabízejí ubytování v soukromí, v provozu je hotel Racek a areál kempu u rybníka Chmelař.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kresice.cz, na kterých najdete další informace.