Sulejovice

Sulejovice

Sulejovice, dvacáté století se vyznačuje rychlým růstem pokroku a techniky. Ves sice poznamenaly obě války, ale život se ubíral rychle dál. Roku 1906 byl založen tělovýchovný spolek (předchůdce dnešní TJ). Po rozpadu Habsburského domu a vzniku samostatné Československé republiky se ves rychle rozvíjela. Roku 1921 byla založena Fruta a. s. se sídlem v bývalém cukrovaru.

V r. 1923 byla v Sulejovicích slavnostně otevřena česká škola. Došlo k příchodu exulantů a vznikla celá nová ulice (Husova). Koncem roku 1927 byla otevřena česká mateřská škola. Černý byl pro obec rok 1938 po odtržení Sudet, kdy část českého obyvatelstva odešla ze vsi.

Druhá světová válka poznamenala i naše občany. Někteří zahynuli v koncentračních táborech a vězni cích, někteří se vrátili zpět do vsi. Podle sčítání lidí, domů a bytů měla ves Sulejovice v roce 1950 214 domů a 866 obyvatel. V roce 1953 bylo zřízeno přírodní divadlo. Po dobu jeho existence došlo k mnoha úpravám a pro ves znamenalo mnoho dobrého, neboť na jeho prknech se vystřídaly dvě generace místních ochotníků a v době jeho činnosti zde hostovalo mnoho profesionálních souborů a umělců.

V roce 1960 byl otevřen poštovní úřad, který dodnes ulehčuje život našich občanů. V roce 1961 byla provedena první etapa plynofikace obce, bohužel zbytek byl dokončen až v devadesátých letech. Vzhledem k tomu, že pokud byl mokrý rok docházelo i k záplavám a vylití Modly z břehů. V roce 1971 bylo přikročeno k regulaci toku Modly a zrušení rybníka.

V sedmdesátých letech byl v obci vybudován vodovod, neboť došlo k velkému úbytku vody ve studních. Na katastru obce byl Státní statek Lovosice, farma Sulejovice, později i ředitelství Státního statku, Fruta a do katastru obce zasahuje Čížkovická cementárna, její nová podoba. Od roku 1990 se v obci mnoho změnilo. Nejen, že byla dokončena plynofikace obce, ale i veškerá kanalizace byla svedena do čističky odpadních vod. Obec má všude bezprašné vozovky a je i postaráno o veřejnou zeleň a dětské hřiště. Na katastru obce pracuje několik soukromých firem, jednou z nich je i zemědělská Terra Kaplíř, která v sobě nese hrdý název našich předků.

Tipy na výlet

Hrad Kosťálov
Hrad Kosťálov, zbytky raně gotické stavby, vybudovaný na typické 488 metrů vysoké homoli stejného jména. Kdysi královský hrad byl postaven k ochraně obchodníků a poutníků na obchodní stezce vedoucí z Čech do Saska. Byl přirozeným mocenským centrem panství svatojiřského kláštera na Třebenicku. Původní hrad byl pravděpodobně obehnán valy z hlíny a dřevěnými hradbami. Ležel na hranici území kmene Lučanů a jistě sehrál svoji vojenskou úlohu za tzv. luckých válek. Za letopisce Kosmase, který osobně procestoval pražsko-luckou hranici, byl již asi zříceninou, i když se Kosmas zmiňuje o hradě Klepy (Hazmburk) a Suchoslavi (Kostomlaty). Dnešní zbytky hradu pocházejí pravděpodobně z první poloviny 13. století. Písemně je hrad poprvé zmiňován v roce 1372, kdy byl spravován purkrabím Alešem ze Slavětína.

Na počátku husitských válek, okolo roku 1420, přešel hrad do majetku roku Kaplířů ze Sulejovic, jmenovitě Janu Kaplíři. V držení rodu Kaplířů zůstal až do roku 1611, kdy se uvádí jako majitel Jaroslav Kaplíř. Roku 1629 je již uváděn, při prodeji Magdaleně Trčkové, jako pustý.

Jako každý správný hrad, má i Košťálov pověst o svém založení. Dle Hájkovy kroniky české (1541), byl hrad založen roku 747 Košťálem, mužem znamenitým, a Bělou, sestřenicí kněžny Libuše, dcerou Bivoje. Košťál vyhledal vrch výborný a skálu přepevnou a na ní převysoký hrad postavil.

O Košťálovu se zachovala řada pověstí, hlavně o pokladu, který je skryt ve skále. Na Květnou neděli, o velikonocích, se skála otevírá. Poklad ale hlídá velký černý pes s ohnivýma očima. Někteří, kteří poklad viděli, utekli prý strachem před tím příšerným psem. Možná, že čeká na někoho z nás.

Zámek Skalka
Výraznou dominantou celého kraje zůstává také zámek Skalka, původně hrad ze 14. století, z něhož se zachovala okrouhlá věž (hladomorka). Původní hrad byl zničen Švédy roku 1639. Zámek je barokní, z konce 17. století, postavený Antoniem Potrou. Na začátku druhé poloviny 13. století jsou známy zemanské rody Vícemil z Podsedic a Vlastislav, a Petr ze Skalky. Erb tohoto rodu, na polovičním štítě vpravo půl orlice a vlevo pruh, převzal snad nejznámější rod, který měl toto panství v držení, Kaplířové ze Sulevic.

První písemné zmínky sahají do 14. století, kdy zde vznikl hrad Skalka. V letech 1357 - 1360 se jako majitel vzpomíná Petr ze Skalky, ale není vyloučen ani starší původ hradu z konce 13. století. Ke Skalce patřila řada vsí ze severní a západní části Českého středohoří. Ze zmiňovaného hradu můžeme spatřit dnes pouze okrouhlou věž. Zde se našly na zdi nápisy psané vězni na počátku 1. století. Hrad zpustošili roku 1639 Švédové. V těsné blízkosti hradu byl vybudován v pol. 17. století raně barokní zámek. Ten se dochoval do dnešních dnů, i když není veřejnosti přístupný.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.sulejovice.cz, na kterých najdete další informace.