Mlékojedy

Mlékojedy

Dle údajů, uvedených v německé kronice obce Mlékojedy, byla uvedená kronika založena v roce 1926. Dějiny a události obce Mlékojedy jsou zapsány ponejvíce dle údajů v kronice města Litoměřic. Tyto údaje zapsal tehdejší kronikář v Litoměřicích Julius Lippert a městský archivář Heinrich Ankerl, částečně z matričního úřadu kostela v Litoměřicích a dále podle výpovědí starousedlíků obce Mlékojedy. Uvedeno datum 17. 2. 1926.

První písemné záznamy o dějinách osad Želetice – Mlékovid a Prosmyků pocházejí, dle dějepisu města Litoměřice, již z roku 1379. V této době to byly již pravděpodobně obce rozsáhlé, což potvrzuje fakt, že v bývalých Mlékovidech byla již v roce 1384 vlastní fara katolické církve. Pravděpodobně ale byly tyto osady založeny již dříve. Dle německé kroniky byla zdejší obec za vlády krále Vladislav II Jagellonský v roce 1500 pojmenována na Mlékojedy. Poznámky o této obci se již najdou ve spisech z roku 1235.

Z doby  Přemysla Otakara I. byly zde v obci již větší statky zemědělské, které patřily bohatým občanům litoměřickým. Tyto statky zásobovaly v tehdejší době město Litoměřice různými potravinami. Občané obce Mlékojed byli původně katolické víry, v době reformy husitské, později protestantské. Kázal zde i farář evangelický, ale v pozdější době nastoupila zde zase víra katolická.

Založení kostela sv. Martina
Zdejší kostel byl pravděpodobně založen za vlády českého krále a císaře Karla IV., a to v roce 1346 – 1378. V roce 1384 měl tento kostel již vlastního faráře. Investor a patron kostela sv. Martina v Mlékojedech byl, dle údajů německé kroniky, jeden bohatý občan z Litoměřic, který vlastnil i v obci Mlékovidy několik domků. V roce 1400 prodal patronátní práva na kostel jinému občanu, ten zas jinému občanu, a pak během doby přešel kostel do majetku  města Litoměřic.

V době reformátorské – husitské a Lutherovy byla jako v městě Litoměřicích, tak i v Mlékojedech v kostele sv. Martina víra protestantská, a to od doby 30leté války, která trvala od roku 1618 až do roku 1648. Po této válce nastalo pronásledování výše uvedených církví a krátce na to byl kostel sv. Martina v Mlékojedech převzat správou kostela Litoměřického, učiněn filiálním kostelem kostela v Litoměřicích. Kostel sv. Martina v Mlékojedech vlastnil v tehdejší době kapitál 9 840 zlatých. Na oltáři v kostele se nalézal obraz, malovaný malířem Boroccio a rám je z roku 1696.

V roce 1592 vypukl v Mlékojedech velký požár, který zachvátil též kostel, u kterého shořela celá věž. V roce 1595 byla věž znovu postavena. V roce 1775 byla provedena přestavba kostela, věž však byla již opravena v roce 1595. V roce 1895 spadla korouhvička z věže kostela a byla uložena v litoměřickém museu. V roce 1910 uhodil blesk do věže a o těchto údajích byla v kostele zapuštěna deska. V roce 1916 byla věž znovu opravena. Při vyhoření věže u kostela sv. Martina v roce 1595, byla v Mlékojedech, na památku této události a na další ochranu proti ohni, postavena socha svatého Floriána. Zvony na kostele byly namontovány v roce 1691, novější v roce 1923.

Hřbitov byl toho času  u kostela v Mlékojedech, ale v roce 1846 byl zlikvidován a pohřbívalo se v obci Prosmyky. Hřbitov v Prosmykách byl z toho důvodu v roce 1890 rozšířen.

V roce 1582 řádil zde, tak jako v celé zemi, mor a totéž se opakovalo v roce 1680. Třetina obyvatelstva vymřela na tuto strašlivou nemoc. Z tohoto důvodu byla v roce 1681 postavena socha sv. Marie Bartolomějské – Sebastianské na náměstí v Litoměřicích. Na straně 12 německé kroniky je přiložen obrázek krytého mostu přes Labe u Litoměřic  ze dne 24.3.1814. Část mostu je demolována, tři pilíře jsou nárazy ledu proražené.

Společenský život v Mlékojedech
Roku 1845 byl založen podpůrný spolek s dobrovolnými příspěvky, účelem tohoto fondu bylo podporovat poškozené občany, když se Labe a Ohře rozvodnily. Dále z tohoto fondu byly pořízeny čluny na přepravu osob při povodních mezi obcemi Mlékojedy – Prosmyky – Píšťany. Tento spolek spravoval vždy starosta obce. Dále v roce 1868 byl v Mlékojedech založen požární spolek, který byl jako druhý na okrese. Velitelem tohoto spolku byl Josef Pechar.

Události z let 1938 – 1945
Dne 12. května 1938 byla vyhlášena první mobilizace. Jako všude probíhal i zde, v tak zvaných Sudetech, ostrý politický boj, a to hlavně německých nacionalistů (Henleinovců) proti českému obyvatelstvu a antifašistům.

Dne 21.¨9. 1938 byl podepsán mnichovský diktát. Dne 22. 9. 1938 odstoupil ministr Hodža. Dne 23. 9. 1938 byla vyhlášena druhá mobilizace pro všechny vojáky do 40 roků.

Dne 30. 9. 1938 byl mnichovský diktát vyhlášen, osudný den pro Československou republiku a osudný den pro antifašisticky smýšlející občany v pohraničí ČSR. Při obsazování našeho pohraničí, byla obsazena dne 10.října též obec Mlékojedy, německou armádou. Předtím dne 6. 10. 1938 bylo rozhlasem oznámeno o hranici nového pohraničního území. Většina českého obyvatelstva opustila obsazené obce a stěhovala se do vnitrozemí. Také Terezín byl přeplněn českými uprchlíky z pohraničí, mezi nimi byli i němečtí antifašisté. Z Mlékojed se odstěhovalo 19 českých rodin a sice: Podrabský, Čarda, Frančík, Živec, Malák, Šlechta, Stein, Nový, Tyle, Hrdíček, Vanča, Hutaka, Herzing, Pěkný, Vylánek, Drahokrugl, Šuster, Svoboda a německý antifašista Schmidl.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://home.tiscali.cz/cb286496/frame.htm, na kterých najdete další informace.