Libkovice pod Řípem

Libkovice pod Řípem

Obec Libkovice pod Řípem se rozkládá asi čtyři kilometry východně od hory Říp v pěkné kotlince v nadmořské výšce 221 metrů nad mořem.

Historie
Libkovice byly založeny asi v prvním tisíciletí  po Kristu, kdy na podřipsku vládl mocný rod Vršovců. Rodina, která v místě dnešních Libkovic žila, se jmenovala po svém pradědu Ljubekovi – Ljubekovici a nazvala svou dědinu Ljubekovice. Dle nalezených kamenných mlatů, popelnic, bronzových nádob z ozdobnými poklicemi a podle hrobů s kostěnými nástroji lze usuzovat, že zdejší kotlina byla osídlena již v ranějších dobách. V místech zvané „Na lukách“ nalezl Krolmus, nestor české archeologie, pohanskou motlitebnu, kterou lidé nazývali Čertův sklep.

První zmínka pochází z roku 1186, kdy kníže Bedřich daroval ves Libkovice špitálnímu řádu sv. Jana Jeruzalémského.

Libkovice jako část Podřipska patřily v různých dobách různým krajům: mělnickému, slánskému, litoměřickému. Ve 12. až 14. století byly Libkovice z části majetkem panství kostela vyšehradského a z části tvořily vladycké panství libkovické. Ve 14. století byly Libkovice rozděleny na více částí a vladyctví libkovické se již nezmiňuje.

Jedna část patřila k panství roudnickému. Tu král Jiří z Poděbrad, když dobyl Roudnici, zastavil rytíři Samuelovi z Hrádku za 21 tisíc uherských zlatých. Tento přenechal ji Ondřeji z Radešína, který ji přepustil roku 1560 Florianu Kryspekovi z Kryspachu.

Jiná část patřila panství bechlínskému. Synové Zikmunda z Bechlína Janek, Vaněk a Budivoj v roce 1430 prodali dvůr libkovický Petříkovi z Lejen a Kunatovi z Bílovic. Koncem 15. století se dostala tato část k panství beřkovskému.

Třetí část Libkovic patřila k panství dolnobeřkovskému. Toto panství koupil od Kaplířů ze Sulevi roku 1452 Radslav ze Šebířova. Roku 1597 koupil panství Zikmund Belvic, jehož syn po bitvě na Bílé hoře byl potrestán zabavením majetku, které bylo předáno Polyxeně z Lobkovic.

Čtvrtá část patřila panství hornobeřkovskému. Majitelem byl v roce 1344 Ješek z Beřkovic. V roce 1521 prodal toto panství Jan Firšic z Nabdína Burianovi Trčkovi. Jeho syn prodal panství Hanušovi Kapléři Duchcovskému se Sulevic. Vdova po Hanušovi soudila se do roku 1544 o Libkovice s Janem Beřkovským. Na panství vystřídali se dále Lobkovicové z Bíliny a Kosti, hrabě Rothal a Hartig. Tento rod měl v držení Libkovice až do zrušení poddanství.

Pátá, nejmenší část Libkovic náležela panství ctinskému, které patřilo Adamu Ctinskému. V roce 1609 pro dluhy bylo rovněž prodáno Polyxeně z Lobkovitz, ale roku 1655 bylo přiděleno koleji jezuitské, od které je v roce 1671 vyměnil Václav Lobkovitz za panství Odolenu Vodu.

V 18. století se jméno obce častěji vyskytuje v souvislosti s pronásledováním nekatolíků na Podřipsku. Pro ukázku tehdejší doby. Pro čtení kacířských knih byli v roce 1758 souzeni Jan Valín s ženou Marianou z Libkovic. Dále byli vyšetřováni Pavel Rous jinak Černý z Libkovic, že nejen chtěl koupit kacířské knihy od Jana Nejedlého, jenž je nyní v Bechlíně, (píše farář z Černoučku ve své zprávě), ale že Janu Podrábskému, podruhu v Libkovicích, když kněz ho vyzval, aby mu vydal ukrývanou kacířskou bibli, řekl, že tak činit nemá a aby ji popřel. Totéž činil a z téže příčiny jsou podezřelí i Jiří Voves, hostinský v Libkovicích a jeho žena Terezie, Jakub Průša, bývalý hajný z téže vsi. Jan Fridrich, zedník a jeho žena Marie Anna z téže vsi jsou podezřelí, že prý nazývali půst výmyslem kněžským,  a Jan Heřman, kovář, a Jiří Krejza, podruh z téže obce, kteří prý za vpádu pruského za války sedmileté mluvili řeči odporné pravověrné víře katolické.

Po vydání tolerančního patentu nastalo uvolnění i v této oblasti života a na Podřipsku vznikly evangelické sbory v Ledčicích a Krabčicích.  V Libkovicích, kde se k této víře hlásila většina obyvatel byl postaven v roce 1855 evangelický kostel, a byl to první evangelický kostel s věží a zvony v Čechách. V roce 1859 vznikla v Libkovicích i evangelická škola, protože doté doby v Libkovicích škola nebyla.

Ve dvacátém století zasáhla do života obce dvakrát válka, kdy na frontách té první položilo své životy 23 občanů z Libkovic. V první polovině dvacátého století si obec zachovala svůj zemědělský ráz a jen minimální počet občanů dojížděl, nebo spíš docházel za zaměstnáním mimo obec. V té době bylo v Libkovicích 16 statků a větší počet menších hospodářství, které stačily zaměstnat většinu obyvatel.

Po druhé světové válce, ve které padlo za obět nacistické perzekuci 9 občanů Libkovic, kdy bylo sedm občanů odsouzeno k trestu smrti za napomáhání uprchlému sovětskému zajatci a dva lidé se nevrátili z nacistických vězení

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=369, na kterých najdete další informace.