Kyškovice

Kyškovice

Obec leží 3 km severně od Roudnice n. L. V části Hamráček, využívané rekreačně, s nádherným pohledem na Podřipsko, často pobýval nár.umělec Miloš Václav Kratochvíl (1904), spisovatel historických románů.

Okolí obce
Nad Vetlou vrch Sovice na úbočích porostlý vinicemi a sady. Na severní straně Sovice leží nádrž na závlahovou vodu čerpanou z Labe. Od nádrže je krásný pohled do krajiny, až ke kopcům Českého středohoří. Od Varhoště přes Sedlo, Milešovku až po Hazmburk. V okolí jsou také akátové háje, borové a smíšené lesy, rybníky a množství potoků a mokřadů.

Historie
Název obce Kyškovice se odvozuje od tvrze "Kyškov", která stála na místě dněšní Obory. Druhá verze uvádí, že název vznikl od rybáře, který pojídal tzv. kyšku (kysané mléko). Tato polabská obec je prvně písemně doložena v roce 1253. Od počátku byla součástí roudnického panství. K obci také patří osada Hamráček. Jedná se o zahradní kolonii s chalupami, ale i rodinnými domky. Její název zřejmě vznikl od kovárny a traduje se, že tu býval koňský hřbitov.

Pamětihodnosti:
- samota Lis č. p.22
- hrázděná lidová architektura č. p.12

Turistické zajímavosti

Státní hrad Hazmburk - (zřícenina)
Představení hradu: hrad HAZMBURK, dříve zvaný Klepý, se již přes šest století týčí nad úrodnou rovinou kolem řeky Labe a dolní Ohře na pozadí zelených kuželů Českého středohoří. Od počátku 17. století však leží v troskách. Své pojmenování získal až po roce 1335, kdy ho podle svého erbovního znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka.

Hrad Hazmburk se rozkládá na 418 metrů vysokém čedičovém návrší. Čedičový masiv byl v letech 1898, 1900 a 1939 příčinou přírodních katastrof, při kterých byla zničena původní obec Klapý. S Hazmburkem je spojeno mnoho pověstí a bájí, které inspirovaly významné české umělce, například Karla Hynka Máchu, Svatopluka Čecha, Emila Fillu a další. Státní hrad Hazmburk zve k návštěvě svojí nezastupitelnou rolí přírodní rozhledny s možností výstupu schodištěm na hranolovou věž, nazývanou Bílá.

Snědovice
Snědovice leží severně od Štětí v údolí potoka Obrtky. V roce 1385 se připomíná v zemských deskách Jan z Čakovic, který měl majetek ve Snědovicích. Roku 1392 platil desátek kostelu ve Chcebuzi Petr ze Snědovic. V období pohusitském jsou majiteli Snědovic rytíři Hrzkové ze Snědovic.

Od druhé poloviny 15. století až do roku 1670 (od roku 1670) byly Snědovice majetkem české feudálnírodiny Vlků z Kvítkova. Vlkům patřil poměrně velký majetek, a to tvrz a ves Čakovice, dvůr v Sukoradech, háj u Chcebuze, části vsi Křešova, Radouně, Velešic, Svařenic, tvrz, mlýn a ves Snědovice a tvrz ve Velešicích. Rovněž některé obce Úštěcka, jako Velký Hubenov, Robeč a další patřily do komplexu pantsví Vlků z Kvítkova. Po roce 1670 se dostaly Snědovice do rukou Belviců z Nostic, potom Claryú, Oppersdorfů, Hartmannů z Klarsteina a počátkem 19. století statkářů Veithů a po r. 1850 statkáře A. Müllera.

Levín
Starobylé horské městečko ležící 436 rn.n.m. nad Habřinským potokem, 6 km severozápadně od Úštěka. Levín se poprvé vyskytuje v pramenech až roku 1352, kdy je uváděn jako sídlo farnosti. O hradu není žádná zmínka, lze však vyslovit domněnku, že první opevněné sídlo v Levíně mohlo vzniknout nejdříve za prvního známého člena rodu Michalovců, Beneše Okrouhlého (1217 - 1222). Levínský hrad zanikl pravděpodobně za husitských válek, roku 1422, v době bojů o nedaleký Žižkův hrad Kalich. Roku 1544 se uvádí městečko Levín, roku 1791 vyhořelo, bylo těžce poškozeno a kleslo na pouhou ves. V této době se hrad již nepřipomíná.

Levín je spojen s hrnčiřskou tradicí (levínská keramika) od 15. století do počátku 20. století, kdy byly vyčerpány zásoby kvalitních jílů. Zarostlé zbytky popisovaného hradu můžeme spatřit na zalesněném strmém vrchu nad obcí. Uprostřed se nachází hranolová zvonice z roku 1699 s horním patrem z roku 1838 a střechou z roku 1 899. Radnice z roku 1 793 je zděná, v patře piastry s čabrakami. Uprostřed náměstí stojí pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže, kruhová stavba založená r. 1 788 podle návrhu T. Grubera, vyhořel roku 1 791 a byl znovu postaven roku 1798. Na pravé vnitřní stěně je zazděná kamenná deska z 2. poloviny 13. století s reliéfem Iva (tzv. Levínský kocour) s několika písmeny v cyrilici.

V obci se dále nachází bývalá kampelička z počátku 1 9. století, dům č. p. 65 z roku 1883 se štukovaným průčelím a balkonem a několik dřevěných lidových staveb z 18. - 19. století.

Dnes patří k Obecnímu úřadu Levín ještě osada Horní Vysoké. Pro necelou stovku stálých obyvatel tu slouží pošta, několik restaurací a prodejna se smíšeným zbožím. Obecní úřad vydal zobrazenou pohlednici, na které vidíme celkový pohled na obec, náves, kostel Povýšení sv. Kříže a osadu Horní Vysoké.

České středohoří, podél severní hranice české zemi ubíhají vyvřelé kopce Českého středohoří. Vulkanickou činností vzniklé čedičové a znělcové shluky kopců, osamocené masivy homolí a kup vytvářejí pestré členění špičatých vrcholů a hluboká romantická údolí. Návštěva ústecké a litoměřické oblasti vám otevře rozmanitá krajinná panoramata okolí hlavního hlubokého údolí, vytvořeného vodami řeky Labe. Území je vyhlášeno za chráněnou krajinnou oblast s přírodními rezervacemi a nalezišti vzácných rostlin a živočichů. Poznejme a snažme se zachovat naši přírodu těm, kdo přijdou po nás.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.kyskovice.cz/, na kterých najdete další informace.