Bačetín

Bačetín

Obec Bačetín se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký.  V příhraniční horské části okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Náchod se rozkládají Orlické hory, jejichž částí je i Chráněná krajinná oblast, která byla vyhlášena dne 28. prosince 1969 s cílem chránit a uchovat harmonicky vyváženou krajinu Orlických hor. Oblast o ploše 204 km2 se rozkládá na území okresu Rychnov nad Kněžnou, nevelkou částí 570 ha zasahuje do okresu Ústí nad Orlicí a zaujímá nejhodnotnější partie Orlických hor od Olešnice v Orlických horách až po Čihák.

Orlické hory se rozkládají v severní části východních Čech. Tvoří část severní hranice České republiky s Polskem. Jako samostatný geomorfologický celek jsou geologicky součástí velké jednotky, tvořící orlicko-kladskou klenbu. Geomorfologicky patří do Sudetské soustavy, podsoustava Střední Sudety. Staré pohoří, tvořené většinou přeměněnými horninami, bylo rozlámáno a jeho jednotlivé části vystoupily podél zlomů. Mezi nimi vznikla Kladská kotlina, která k nám zasahuje Králickou brázdou. Severovýchodní svah Orlických hor k údolí řeky Divoká Orlice je zlomového původu a je velmi prudký.

Do nitra Čech se svažují pozvolna a postupně přecházejí do členitého podhůří, budovaného na mnoha místech křídovými sedimenty. Celé pásmo hor je 55 km dlouhé a jeho šířka kolísá v rozmezí 3 - 8 km. Průměrná nadmořská výška je 789 m n. m. Nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor tvoří severozápadně Deštenská hornatina. Hřeben tvoří od severu Vrchmezí (1084 m), Šerlich (1027 m), Malá Deštná (1090 m), Velká Deštná (1115 m - nejvyšší hora Orlických hor), Jelenka (1097 m), Koruna (1099 m), Homole (1001 m), Tetřevec (1043 m), Kunštátská kaple (1035 m) a Anenský vrch (995 m). Severovýchodní příkrý svah je založen na zlomové tektonické linii. Jihozápadní svahy vybíhají rozsochami, např. Sedloňovský vrch (1050 m), Maruša (1042 m) a Zakletý ( 991 m - v obci Říčky, 5 km od Rokytnice v O. h.), oddělenými přítoky horní Bělé, Zdobnice a Říčky.

Hlavními horninami jsou krystalické břidlice (ruly a svory), vzácněji kvarcity a krystalické vápence. V Orlickozáhorské brázdě se zachovaly křídové sedimenty. Řeky Divoká a Tichá Orlice prorážejí pohoří průlomovými údolími. Nejjižněji zasahují Orlické hory pásmem Suchého vrchu. Podnebí je drsné s dostatkem srážek. Sněhová pokrývka leží asi 4 měsíce. Sever odvodňuje řeka Metuje a její přítoky, jih Tichá a Divoká Orlice. Sjízdné jsou za vysokého stavu vody. Na Divoké Orlici byla v roce 1939 vybudována přehradní nádrž Pastviny (98 ha). Zadržuje povodňovou vodu a slouží k rekreaci. Po stránce botanické a zoologické představuje CHKO poměrně bohatý celek s řadou dnes již vzácných a chráněných druhů. Proto bylo na území CHKO vyhlášeno 16 maloplošných chráněných území, z toho 5 státních přírodních rezervací, 1 chráněné naleziště a 11 chráněných přírodních výtvorů. Území CHKO pro svou atraktivnost přitahuje nejen z hlediska přírodovědného, ale je zajímavé pro širokou veřejnost z hlediska sportovních možností. Letní sportovní a rekreační činností je zejména pěší turistika a cykloturistika.

Atraktivitu oblasti protkané značenými turistickými stezkami podtrhuje samostatný architektonický prvek, kterým je soustava vojenského opevnění ze třicátých let. V zimě jsou terény oblasti využívány pro sjezdové a běžecké lyžování. Velká lyžařská střediska jsou v Deštném a Říčkách. Nutno podotknout, že spolu s vlivy současného životního prostředí znamená i sportovní využívání CHKO její značné zatížení. Na druhé straně nedostatek jiných pracovních příležitostí ve zdejší oblasti znamená postupný rozvoj právě služeb v cestovním ruchu.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1458.

Části obce
• Bačetín
• Sudín

Zajímavosti obce

Bačetínské bludičky
Kdo je viděl, nikdy nezapomene.Všech sedm jsou vysoké štíhlé blondýnky.´S krásnýma udivenýma očima a tělem, které se nedotýká země, ale dole končí jakýmsi mlžným oparem. Vyskytují se na dvou místech. Na Brtvě a na Čihadle. Vždy za jasných měsíčních nocí, ponejvíce na polních cestách a na lukách, poblíž mokřin.

Někdy jsou milé a přátelské, jindy potměšilé až jízlivé. Podle toho, koho při svých nočních hrách potkají. Jejich výskyt se datuje už od samého počátku vzniku obce Bačetín.Tu, jak známo, založil jistý zeman Bačata kolem roku 1458.A byl to zřejmě právě on, kdo má hlavní podíl na vzniku bačetínských dušiček-bludiček. Podle historicky doložitelných pramenů, měl zeman Bačata ošklivou a hádavou ženu. A protože všechno má své hranice, než by se Bačata stále se ženou hádal a zlobil, našel si krásnou a milou přítelkyni s dlouhými blonďatými vlasy. Už tenkrát, jak je vidět, měli bačetínští velmi vytříbený vkus.

Po čase mu ale jedna nestačila, neboť jak známo, s jídlem roste chuť. Bačata si opatřil další a další blondýnky, až jich bylo sedm.Všechny byly stejně krásné a milé. Ovšem nic netrvá věčně a každá legrace něco stojí. Tak se také stalo, že milý zeman Bačata nejen že zchudnul, ale co horšího, na jeho fraucimor mu přišla jeho ošklivá a hádavá, nicméně zákonitá manželka. A jak se dalo očekávat, udělala mu peklo na zemi.

Náš zakladatel Bačata byl ale kavalír a než by se svých přítelkyň vzdal a nebo je nechal upadnout do bídy a morálního bahna , nabídl jim, že mohou spolu s ním čestně zahynout na místních blatech.Ta se tenkrát rozprostírala právě v místech, kde se dnes říká Brtvě a Na Čihadle. On sám na celou věc dohlédl. Když se za poslední, sedmou kráskou zavřelo černé bahno, tu, zcela náhodou, si náš hrdina vzpomněl, že mu ráno jeho zlá a hádavá manželka nakazovala, aby přišel včas k obědu, že bude knedlo, zelo, vepřo. A tak se nenápadně a poslušně vrátil domů. Mýlil by se ten, kdo by myslel, že byl za své hanebné počínání spravedlivě potrestán. Ani náhodou, stačil ještě nechutně zbohatnout a v poklidu se se svou zlou a hádavou manželkou dožil kmetského věku. Svým potomkům odkázal polnosti, které sahaly až k Dobrušce.Teprve po jeho skonu se v okolí Bačetína začaly objevovat dušičky-bludičky. Někdy pocestnému, který v noci zbloudí, poradí cestu dobrou, jindy ho zavedou do bažin. Pročež mějte se na pozoru a snažte se svého cíle dosáhnout před setměním.

Kačenčina pohádková říše
Malebným koutem severovýchodních Čech jsou Orlické hory. Oblé vrcholy hor nevzbuzují strach jako příkré stráně Krkonoš, ale spíše navozují příjemný pocit něžné krásy. Příroda, často i nedotčena lidskou rukou, hrady, zámky i dřevěné příbytky horalů Vás naladí tak, že často čekáte, že z prosté chaloupky vyjde starý písmák z Jiráskových románů či prostá kořenářka z pohádek. A možná, budete-li mít štěstí, potkáte i samotnou paní hor, princeznu Kačenku, jak se prochází se svým sousedem a přítelem Krakonošem. Ale pozor, oba jsou to mocné pohádkové bytosti a mohou se zjevovat v nejrůznějších podobách.

Celičký kraj je plný pohádek, které napsali B. Němcová, J. Š. Kubín, J. Jech, A. Špinler, V. Šplíchal, J. Lukášek a další autoři. Pohádkové postavičky najdeme snad v každé vsi. To vše vedlo Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory v září roku 2002 k vyhlášení Kačenčiny pohádkové říše, která si dala za cíl zpříjemnit našim návštěvníkům, a hlavně jejich dětem, pobyt pohádkou. Turisté se tak mohou setkat s Kačenkou při slavnostech jako např. rozloučení se zimou, v letních měsících tavení skla dřevem, ale také i s jinými pohádkovými obyvateli Orlických hor. Ať už při zmíněných slavnostech, v pohádkových emblémech horských obcí, které navrhla výtvarnice Jarmila Haldová, či na jídelních lístcích našich pohostinských zařízení nebo i jinde.

Snahou projektu i všech, kteří se o Kačenčinu pohádkovou říši starají, je přiblížit návštěvníkům nejenom kraj, ale i jeho pohádky a další lidovou slovesnost a pohostinnost místních horalů. Aby se u nás cítili jako v pohádce.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecbacetin.wz.cz, na kterých najdete další informace.