Očelice

Očelice

Obec Očelice v současné podobě vznikla v roce 1960 sloučením Očelic a Městce nad Dědinou.

Městec nad Dědinou je malá vesnička malebně rozložená na táhlé stráni nad řekou Dědinou. Uprostřed vsi je čtvercovitá náves s parčíkem, obecní studnou, zvoničkou a křížkem z roku 1877. Původní kamenný most přes řeku Dědinu, památkově chráněný, byl v roce 1967 zbourán a nahrazen mostem betonovým. S ním si ale ničivá povodeň v roce 1998 lehce poradila a zřícený most byl v roce 1999 nahrazen novým.

Očelice se táhnou po obou stranách silnice II/289. Horní polovina vesnice, kdysi osada, se nazývá Pelesov. V dolní části je náves s obecní studnou, požární zbrojnicí, bývalou školou a kapličkou (270,226 m Bpv). Nedaleko jsou hospodářské objekty Agrospolu Bolehošť a.s. Je zde železniční zastávka na trati Týniště nad Orlicí – Meziměstí a autobusová zastávka na lince Praha – Deštné v Orlických horách.

Očelice leží na křižovatce cyklostezek č. 222 a 4167. Jižně od obce roste na podloží křídových opuk lužní dubohabrový les s bohatým bylinným patrem. Žije zde řada hajních druhů ptactva. Les je přírodní rezervací Chropotínský háj. 
 

Historie Očelic
Dějiny Očelic jsou úzce spjaty s existencí cisterciáckého kláštera Svaté Pole (SACER CAMPUS) na území dnešního Kláštera nad Dědinou. První zmínka o Očelicích je z 1. června 1378. V archívu pražské kapituly je uložen dokument o řešení sporu mezi novým opatem tohoto kláštera a dvěma odbojnými řeholníky, do té doby zřejmě zastávajícími v klášteře významné postavení, kteří s volbou opata Petra nesouhlasili a odmítli slíbit mu poslušnost. Se změnou svého postavení se nehodlali smířit a tak se pokusili  řádně instalovaného opata sesadit. Nešlo o spor ledajaký, o čemž vypovídá skutečnost, že k řešení byli ustanoveni opat Heřman ze Zbraslavi, opat ze slezského Kamence, dále představitelé mateřského kláštera z Hradiště nad Jizerou, scholastik vyšehradského kláštera a další církevní činitelé.

Výsledkem tohoto jednání bylo, že opat Petr byl potvrzen ve svém úřadě, přičemž byl volán k otcovské lásce a usmíření. Odbojným řeholníkům pak bylo uloženo, aby opatovi slíbili poslušnost. A aby se řeholník Petr z Holohlav (zřejmě hlava odboje), „ usmířil a došel uklidnění mysli“,  byl jmenován správcem klášterního dvora v Očelicích, z jehož výnosů si směl ponechávat plné dvě třetiny, totiž z polností, dobytkářství a z chovu kaprů. Uprostřed tohoto dvora stála tvrz, sídlo správce, obehnaná vodním příkopem a kamennými valy, jejichž zbytky jsou v obci dodnes patrné.

V roce 1420 končí existence kláštera Svaté Pole, neboť jej dobili a vypálili husité. Majetek zaniklého kláštera přešel do šlechtických rukou. V roce 1437 jej král Zikmund daroval Jiřímu Berkovi z Dubí na Vízmburku. V roce 1499 obdržel Mikuláš ml. Trčka z Lípy od krále Vladislava povolení, aby klášter Svaté Pole vyplatit mohl. Tímto způsobem přišel k držení drahně vesnic.

V urbáři panství opočenského z roku 1598 je uvedena ves Očelice takto: Rolí 6 lánů 11 prutů. Osedlých 8 osob (rozuměno počet osídlených gruntů). Krčma od starodávna. Kovárna, z kteréž se vrchnosti žádného platu neplatí, kterouž drží Matouš Novák. 

Historie Městce nad Dědinou
Historie této obce je rovněž spjata s existencí kláštera Svaté Pole. Při brodu na řece Dědině založili cisterciáci pravděpodobně na konci 13. století tržní osadu Městec. Tento název znamenal ve středověké češtině „ malé městečko“. I tento majetek zaniklého kláštera přešel do šlechtických rukou a nakonec se stal součástí opočenského panství. V roce 1598 uvádí urbář panství opočenského městečko Městec takto: Suma rolí 6 lánů 11 prutů (lán je plošná míra, jejíž výměra kolísala podle různých území, či způsobů měření mezi 8 až 25 hektary). Osedlých 13 osob, 4 hospody k šenkování piva výsadní. Krám masný, z něhož řezník platí vrchnosti jednou ročně na sv. Jiří 2 kopy grošů.

Ještě v roce 1635 při konfiskaci Trčkovského panství a jeho převodu na rod Colloredů uvádí se městečko Městec a ves Očelice. V průběhu dějin asi války, hladomory a požáry vykonaly své, takže dnešní Městec nad Dědinou, maličká vesnička, součást obce Očelice, může na svou zřejmě významnou minulost už jen vzpomínat. Kromě už zmíněných čtyř hospod a masného krámu je nesporným důkazem zaniklé slávy i pro vesnické poměry naprosto nezvyklá náves, pozůstatek čtvercového městského rynku.

Historické prameny z farních kronik jsou v případě Očelic i Městce nad Dědinou velmi skoupé. Od prvopočátku své existence patřily obě obce k farnosti Vysoký Újezd, později byly převedeny do Třebechovic. ,,Pamětnice"  fary třebechovické zmiňuje v roce 1700 desátek: Městec- 12 sousedů, poprutního  1 zl. 22 kr. 3 den., 11 kuřat a 8 obláčů lnu. Očelice - 8 sousedů, poprutního 1zl. 23 kr., 7 kuřat a 7 obláčů lnu. K tomu stola: vánoční koleda, při začátku postu za semeno lněné několik vajec, též vejce k Zelenému čtvrtku a o posvícení koláč.

O tom, že naši předkové neměli život lehký, vypovídají popisy katastrofických událostí, válečných útrap, povodní na Dědině a hlavně strašlivých požárů, které ničily naše převážně ze dřeva vybudované vesnice.

Proto už v roce 1887 vznikl v Očelicích Sbor dobrovolných hasičů, který je až do dnešní doby nejaktivnějším spolkem v obci nejenom v rozsahu své odbornosti, ale i na poli kulturním a sportovním. V nejnovější době pak k mužské části spolku přibyly i ženy a děti.

Na konci 19. století došlo k prudkému rozvoji vesnice. K původním 27 domům přibyly desítky dalších. V roce 1875 byla dána do provozu železniční trať Týniště nad Orlicí- Meziměstí. V roce 1872 očeličtí občané nákladem vlastním zbudovali kapličku „ k větší cti a chvále Boží a sv. apoštolů Petra a Pavla“ se zvonem Ave Maria. Oltářní obraz namaloval akademický malíř N. Lorenz v Hradci Králové. V roce 1873 byl před kapličkou původní dřevěný trámový kříž nahrazen sousoším Kalvárie.

V roce 1893 byla uprostřed návsi vystavena jednotřídní obecná škola. Do té doby katolické děti z Očelic chodily do přepyšské školy a městecké děti na Vysoký Újezd. Evangelické děti navštěvovaly školu v Klášteře nad Dědinou. Očelická jednotřídka fungovala až do roku 1963, kdy byla zrušena pro malý počet žáků. Dnes je tato klasicistní budova obnovena v původní kráse a slouží jako sídlo obecního úřadu, knihovny a zájemcům zde slouží i dobře vybavená posilovna.

Do poklidného života obce krutě zasáhla 1. světová válka. Kromě utrpení a hladu si vyžádala nejvyšší oběť -10mladých životů a 15 zraněných vojáků. Válka skončila a jak praví kronika: ,,Naděje v lepší a svobodnější sociální spolužití naplnila každého jásavou radostí“.

Ne každému se tato naděje splnila, o čemž svědčí skutečnost, že světnička pro obecní chudé byla neustále obydlena.

Zpestřením vesnického života byla činnost ochotnického spolku s jeho divadelními představeními, večírky, besídkami, plesy a merendami.  Očelický ochotnický spolek byl založen už v roce 1899 a pelesovský v roce 1919.

Elektrifikace našich obcí byla dokončena v roce 1925. V r. 1926 byl do Městce zaveden telefon, do Očelic až v r. 1946.

Horní část Očelic, Pelesov, odjakživa trpěla nedostatkem vody, kterou museli přivážet z obecní studny na  druhém konci vesnice. Hotovým dobrodiním se pro všechny domácnosti stalo vybudování obecní prádelny v r.1948. V roce 1949 se vesnicí rozezněl obecní rozhlas.

V roce 1952 bylo v Očelicích založeno Jednotné zemědělské družstvo, v r. 1960 se spojilo s JZD Městec n. D. a v roce 1975 došlo ke sloučení JZD Bolehošť, Očelice, Ledce a Křivice. Dnes je zemědělský podnik přetransformován do firmy Agrospol a. s. Bolehošť.

Jak vznikly názvy vesnic

Očelice
Ústně předávaná legenda praví, že majitelem starodávné tvrze byl Ota Šelický. Odtud prý Otašelice, zkráceně Otšelice a z toho Očelice. Badatelé v oboru ale tvrdí, že původně se ves nazývala Ocelice, tedy ves lidí Ocelových. V r. 1379 se toto příjmení zapisovalo Ocziel.

Pelesov
Původ jména osady Pelesov je podle lidové legendy odvozován od hlubokých lesů v těch místech, pravém to „ pelechu sov“. Odborníci jsou ale toho názoru, že toto místní jméno bylo vytvořeno z příjmení Pelesa, což znamenalo pestrý brouk, sluníčko, beruška.

Městec nad Dědinou
Původ jména Městec odvozují odborníci od příjmení Městecký. Historikové připomínají, že slovo „Městec“ znamenalo ve středověké češtině „ malé město“, čímž Městec v době svého založení a ještě několik století potom skutečně byl.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://ocelice.trebechovicko.cz/, na kterých najdete další informace.