Olešnice v Orlických horách

Olešnice v Orlických horách

Olešnice v Orlických horách vznikla v jedenáctém století při soumarské stezce z východních Čech do Klodska. Osadu zpočátku tvořila jen odpočívárna s noclehárnou, pak s kovárnou. Poloha osady při potoce chráněná okolními kopci byla výhodná i pro strážce hranic. Nejstarší písemnou památkou o Olešnici je zápis z 11. června 1354, který je uložen v archivu pražského hradu v první knize konfirmační. Na městečko byla Olešnice povýšena roku 1607 císařem Rudolfem II. s udělením obecního znaku.

Katastrální území Olešnice v O. h. se rozkládá na ploše 1429 ha v nadmořské výšce 610 m n. m. s nejvyšším vrcholem Vrchmezí (1 084 m n. m.). Ve 132 domech trvale bydlí 472 obyvatel, dalších 205 domů slouží k individuální rekreaci. Návštěvníci naší obce si mohou zajistit ubytování v několika penzionech nebo rekreačních zařízeních.

Kromě množství soch umístěných po celém našem území jsou největšími pamětihodnostmi lovecký zámeček ze 17. století, kostel sv. Maří Magdalény a Utzův mechanický betlém.

O kulturu a sport se stará převážně TJ Start, sbor dobrovolných hasičů, základní škola a Automotoklub s tradičními akcemi mistrovství ČR v motoskijöringu a Majáles. Nově se do kultury i jiných oblastí zapojuje Sdružení pro Olešnici v Orlických horách.

Olešnice v O.h. se nachází v chráněné krajinné oblasti Orlické hory a je svou polohou a nadmořskou výškou vhodná pro pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pak pro turistiku na běžkách a sjezdové lyžování i snowboarding v nových areálech na vysoké úrovni.

Stručná historie
Olešnice, poprvé připomínaná ve starém břevnovském urbáři r. 1369, má za sebou bohatou minulost. Vznikla na obchodní stezce vedoucí do Polska, která však přiváděla do Olešnice nejen kupce, ale také vojska. Olešnice zkusila hodně za husitských válek, poznamenala ji švédská vojska za třicetileté války, znovu trpěla za válek o Slezsko. Ztráta Slezska ji zbavila zámezí ve Slezsku a podvázala čilé obchodní styky se Slezskem. Vždyť dřevěné výrobky z Olešnice se prodávaly na trzích ve Vratislavi stejně jako v Praze, kde nacházelo odbyt i železo vyrobené v olešnickém hamru.

Za napoleonských válek poznali v Olešnici prostřednictvím Francouzských vojáků ideje francouzské revoluce, poznali však také díky průchodům ruských vojsk i vědomí slovanské sounáležitosti. Při sčítání obyvatelstva r. 1833 měla Olešnice 104 domy a 603 obyvatel. Málo úrodná půda však poskytovala jen nepatrnou sklizeň brambor a ovoce, proto se obyvatelé živili především řemeslnou výrobou. Kdo dnes ví, že pracovalo v Olešnici 304 řemeslníků, z toho 115 mistrů 101 tovaryšů? Nové možnosti znamenal pro Olešnici cestovní ruch. Olešnice se stala střediskem vyhledávaným návštěvníky Orlických hor, je vstupní branou do tohoto krásného koutu naší vlasti!

Turistické stezky
Díky své poloze na mapě je Olešnice v Orlických horách skvělým centrem a výchozím bodem pro výlety do hor, ať už v létě pěšky, na kole, nebo v zimě na lyžích. Do Olešnice se dostanete snadno autobusem nebo autem (na kole samozřejmě také) a potom už stačí vybrat jednu z několika turistických stezek, ze kterých je nejznámější Jiráskova cesta.

Jiráskova cesta značená červeně, která do Olešnice přichází z Náchoda přes Peklo a Nový Hrádek, z Olešnice stoupá přes Ostružník na Vrchmezí, Šerlich a Velkou Deštnou a poté se vine přes celou délku hřebenu Orlických hor až do Jablonného nad Orlicí. Jiráskova cesta je celkem 100 km dlouhá.

Modrá turistická značka, která odbočuje z cesty do Ruského údolí u bývalé lesovny, vás dovede na Sedloňovský vrch, dále k Šerlišskému mlýnu a na Šerlich k Masarykově chatě.

Po žluté značce se vyšplháte na Čihalku a až k turistickému hraničnímu přechodu s Polskem, kde můžete jako turisté přejít hranici a poznat tak hřeben Orlických hor, jak ho znají naši polští sousedé.

V roce 2005 byla otevřena nová Naučná stezka po lehkém opevnění v okolé Olešnice v O. h. značená zeleným symbolem naučné stezky. Na trase dlouhé 6 km se seznámíte se situací v ČSR v době předválečné a reakcí státu na složitou politickou situaci v té době. Na naučné stezce si prohlédnete několik lehkých objektů vojenského opevnění vzor 36 a dočtete se něco o jejich konstrukci, funkčnosti, i jejich posádkách. Navíc Vás stezka seznámí s celkovou koncepcí československého válečného opevnění.

Další turistický přechod je na Šerlichu a v současné době Olešnice jedná o dalším přechodu v Kutlu, který by otevřel cestu k dalším polským vesnicím a městečkům, jako je Lewin Klodzki. Okolím Olešnice vede i několik cykloturistických stezek. Cyklisté, kteří nechtějí plýtvat energií šlapáním do Olešnice, ale chtějí vyrazit z Olešnice rovnou do hor, mohou využít v letní sezoně cyklobusů.

Kromě těchto turistických stezek jsou v okolí Olešnice ještě cesty, většinou lesní, jež se používají a mají místní názvy:
- Hraniční cesta vede podél státní hranice s Polskem po Panském vrchu (790 m) přes Hraniční les ke státní hranici nad Čihalkou.

- Knížecí cesta začíná u Černého kříže nad Čihalkou a vede kolem vápenky k hájovně na Polomu. Jméno dostala po knížeti Colloredovi, který tudy jezdil na lov.

- Ochoz je lesní cesta, začínající u hájenky Polom a vedoucí Ruským údolím do Bělidla.

- Bělidlo, lesní cesta, začíná u rekreační chaty Klárovka, pokračuje po pravém břehu přítoku Olešenky přes údolí Bělidlo (bílilo se tu plátno), kde navazuje na cestu Ochoz.

- Pašerácká stezka začíná při Ochozu a vede přes Ostružník ke státní hranici nad reservací pod Vrchmezím. (tudy pašeráci nejčastěji přenášeli kontraband).

- Řivnáčova cesta odbočuje u Knížecí cesty (880 m n/m) přes reservaci Pod Vrchmezím kolem lovecké chaty přes Sedloňovský vrch k sedloňovské hájovně. Je pojmenována po lesmistru Řivnáčovi, který cestu vytrasoval.

Síť těchto lesních cest se začala znatelně rozvíjet zejména v 16. století, kdy se neobyčejně zvýšila těžba dřeva. Ve 30. letech našeho století se stavěly nebo zpevňovaly přístupové cesty k jednotlivým pevnůstkám obranné pohraniční linie.

Ještě jedna cesta byla pro Olešnici doslova životně důležitá: byla to Soumarská stezka, při níž vznikla osada Olešnice. Tato cesta dostala jméno po koních-soumarech, kteří tudy kupcům převáželi jejich zboží do Kladska. Vedla přes Červený kopec do údolí Kutl a do Levína, kde se napojovala na cestu kladsko-polskou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.olesnice.net, na kterých najdete další informace.