Rychnov nad Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou je okresní město v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Město leží v Orlické tabuli na řece Kněžné.

Části města
Historické jádro města je městskou památkovou zónou
- Dlouhá Ves
- Jámy
- Lipovka
- Litohrady
- Lokot
- Panská Habrová
- Roveň

Historie
První písemná zmínka o Rychnově je v listině Přemysla Otakara II. z 1. února 1258. Listinu vydal Přemysl Otakar II. jako vévoda rakouský. Rakousy vyženil s první manželkou Markétou Babenberskou. Listina se týká věcí kláštera ve Svatém Florianu u Lince, kde je dodnes uložena v klášterním archivu, v prvotřídním stavu, jako by byla napsána včera. V listině je uveden jako jeden ze svědků panovnikovy družiny Hermann de Richenawe. Heřman z Rychnova. Uveden je na předposledním řádku textu. Od této první písemné zmínky, týkající se osobnosti "z Rychnova", se tedy odvíjejí dějiny města.

Městský znak, právo pečetit zeleným voskem a výsadu konání dvou výročních trhů (první trh na středu po sv. Vítu - 15. 6., druhý trh na pondělí po sv. Matouši - 21. 9.) právně a oficiálně potvrdil svou listinou český král Vladislav II. Toto privilegium nese datum 6. března 1488. Listina je uložena v archivu kolowratského zámku.

Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. První písemná zmínka o budově rychnovské radnice je z roku 1596. Obecní záležitosti spravovala městská rada, někdy také nazvaná konšelská v čele s purkmistrem. Řídila veškerou hospodářskou, finanční, bezpečnostní a soudní agendu.

Výkonným orgánem byli městský a také vrchnostenský rychtář. Dalšími městskými činovníky byli například městský písař, sluha, ponocný atd. Konšelů, neboli městských radních bylo 12. Ve funkci purkmistra se střídali po jednom měsíci. Později býval purkmistr ve své funkci delší období. Za úřadování dostával finační a naturální odměnu jen purkmistr. Na městskou radu dohlížela vrchnost. Rada a rychtář bývali od poloviny 18. století jmenování majitelem panství. Ve stejném období bylo zřízeno místo placeného purkmistra a zkoušených radních, vedle nezkoušených radních, kteří byli voleni z občanů.

Městská rada dohlížela i na požární bezpečnost, na kvalitu a váhu zboží a vybírání různých poplatků. V roce 1753 byla městská správa reprezentována vedle radních a obecních starších také městským rychtářem a sousedským výborem. Mezi obecními úředníky a služebníky náleželi radní sluha, hajní, vodáci, kostelníci, hrobaři a podobně. Podle záznamu obecního kronikáře z roku 1756 byly v tomto roce odstraněny pranýře a šibenice. Právo hrdelní lze v Rychnově sledovat v dokumentech od konce 16. století. Šibenice stála po levé straně silnice na Solnici v místě nazývaném Na Spravedlnosti. Katovství bývalo spojeno obyčejně s pohodnictvím.

V letech 1784 až 1849 vykonával správní a soudní činnost magistrát v čele s purkmistrem. Purkmistr musel mít vyšší vzdělání a jmenování magistrátní radní právnické vzdělání. V roce 1790 byl v čele městské správy purkmistr a jeden zkoušený a dva nezkoušení radní. Purkmistr a radní byli voleni občanstvem, radní potvrzováni vrchností, purkmistr Zemským guberniem. V roce 1797 byl zrušen sousedský výbor volenců a o dva roky později i úřad městských rychtářů a zavedeni policejní revizoři.
Vrchnostenský soud byl v Rychnově zřízen v roce 1783 pro panství Rychnov a Černíkovice. Mimo něj působil i soud městský, který byl zřízen dvorním dekretem z 16. dubna 1789. Tvořili jej purkmistr, zkoušený radní, dva nezkoušení radní a zapisovatel.

Od roku 1850 bylo soudnictví a správa politická od sebe odděleny a správu vykonávala městská rada (obecní výbor) a obecní zastupitelstvo. Soudní agendu převzal nově zřízený nejnižsí soudní orgán, což byl okresní soud, který zahájil svoji činnost 27.května 1850.

Závěr druhé světové války přinesl změnu ve státní správě a samosprávě. Dne 5. května 1945 zahájil činnost tzv. revoluční národní výbor. Od té doby pracoval v okresním městě Rychnově nad Kněžnou místní národní výbor . V roce 1950 došlo k připojení některých okolních obcí. Později opět k osamocení a od 1. ledna 1981 opět k integraci Dlouhé Vsi, Jahodova, Jam, Jedliny, Lipovky, Litohrad, Lukavice, Nového a Starého Lokota,Rovně, Slemena a Synkova. Těchto 13 obcí vždy patřilo k správnímu a soudnímu okresu Rychnov nad Kněžnou. Místní část Litohrady patřila v roce 1848 k solnickému panství, Synkov k panství Častolovickému. Ostatní části k panství Rychnov a Černíkovice.
Po roce 1989 došlo k osamostatnění obcí Jahodov, Lukavice, Slemeno a Synkov. V současné době má město Rychnov n. Kn. tyto části: Dlouhá Ves, Jámy, Lipovka, Litohrady, Lokot, Panská Habrová, Roveň, Rychnov.
Zákonem o obecním zřízení je obcím dána možnost užívat městský znak a prapor. Rychnov nad Kněžnou má od roku 1488 ve svém znaku pannu na jelenu a  prapor o třech pruzích v barvě bílé zelené a červené. Střední pruh je poloviční šíře.

Pamětihodnosti

Zámek Rychnov nad Kněžnou
Raně barokní zámek, postavený v letech 1676 až 1690 za Františka Karla I. Libštejnského z Kolowrat, hejtmana Markrabství moravského. Za jeho syna Norberta Leopolda a jeho syna Františka Karla II. došlo k velkolepě pojaté urbanistické přestavbě celého areálu jejímž autorem byl vynikající architekt Giovanni Santini. Zámek byl v hlavním průčelí rozšířen na obou stranách o boční křídla ukončená věžemi, mansardové střechy hl. budovy dostaly polopatrové nástavce a vikýře.

Kostel Nejvyšší Trojice dostal nové průčelí orientované na hlavní osu zámeckého komplexu. V návaznosti na kostel byla vystavěna budova piaristické koleje. Dílem vrcholně barokní přestavby je i objekt jízdárny, která je vyzdobena freskami významného slezského malíře J. V. Neunhertze.

Po požáru koleje a kostela v roce 1798 byl tento opraven až za Fr. Antonína Lib. z Kolowrat posledního této linie, spoluzakladatele Národního muzea jemuž odkázal svoji bohatou knihovnu čítající třicetpět tisíc svazků. V 18. století byla v zámku založena rozsáhlá obrazárna obsahující nejen rodovou galerii Kolovratů, ale i zakoupené obrazy domácích a světových autorů a další díla postupně přesunutá z jiných kolovratských zámků. Až do současnosti jsou zde k vidění např. obrazy Karla Škréty či Hanse von Aachena. Po roce 1989 byl dříve znárodněný zámek restituován rodu Kolovratů Krakovských Libštejnských.

Sbírka obrazů
Expozici tvoří převážně pozoruhodná obrazová sbírka Kolowratů Libštejnských doplněná a hlavně zpřístupněná veřejnosti již Zdeňkem mladším (+1941). Na počátku jsou vystaveny nejstarší kusy, a to poutavá desková malba tyrolského malíře a řezbáře Michaela Pachera z let 1460-65 "Narození Panny Marie", další deskové malby s biblickými náměty a památka na Jana Betengla renesanční epitaf. Ráz rychnovské sbírky je barokní, tématicky zde převládá podobizna a lovecké zátiší.

Obrazy jsou převážně nizozemské a italské provenience a mimořádně vysokým podílem je zde zastoupena malba vzniklá v Čechách, ať už mistrů v Čechách usedlých, nebo pocestných umělců, kteří se přizpůsobovali místním pojetím. Vývoj šlechtického portrétu je zde možno sledovat od počátku 16. století, až do poloviny století 19.

V obrazárně visí nejlepší Škrétova podobizna Ignáce Vitanovského z Vlčkovic a pro tuto sbírku byly namalovány nejlepší podobizny F. K. Bentuma a dalších, např. D. Schultze, J. Ramondona, J. Verbeecka. Většina loveckých zátiší byla namalována přímo pro Kolowraty, vlámskými malíři činnými v Čechách jako byl J. B. Bouttats, I. Godyn, místní pokračování vyznačuje pak J. Beittler a posléze rych. panský malíř J. A. Wocásek. Některé významné kusy, např. Heizův  "Regál se starožitostmi", Rottmayerova "Smrt Catonova", dobové kopie a dílenské práce P. P. Rubense jsou doloženy již v prvním inventáři sbírky. Instalace je doplněna soubory skla, keramiky, porcelánu a zbraní včetně nábytku.

Zvon Kryštof
V blízkosti kostela Nejvyšší Trojice stojí zvonice (dokončena v roce 1604), do níž byl v roce 1602 zavěšen 3. největší zvon v Čechách, Kryštof, vážící kolem 7 tun. Zvon je dílem mistra zvonařského Jana Benešovského z Moravské Třebové. U zvonice je slavín s bystami osobnostní Rychnova nad Kněžkou.
 
Koncem roku 2002 a začátkem 2003 bylo provedeno po 400 letech otočení zvonu „Kryštof“. Zvonař p. Matoušek zvon zvážil na dig. váze. Bez srdce a hlavy zvon váží 5 900 kg, srdce 198 kg, hlava s kováním 700 - 800 kg, takže celek se blíží k udávané váze 7 000 kg. Je to první zvon (z těch největších), který byl zvážen.

Socha Panny Marie Immaculaty

Kostel svatého Havla

Hřbitovní kaple Proměnění Páně

Židovský hřbitov

Socha Dobrého pastýře, nad Dubinkou

Socha Krista Trpitele, nad židovským hřbitovem

Socha svatého Antonína Paduánského

Socha svatého Marka na křižovatce ulic Smetanova a Masarykova

Synagoga

Nová synagoga
Byla vybudována v roce 1782 poté, co požár v roce 1779 zničil původní synagogu z poloviny 17. století. Později prošla dvěma stavebními úpravami a bohoslužby se v ní konaly až do 2. světové války. V průběhu německé okupace českých zemí byla synagoga zpustošena, v době komunistického režimu tam národní podnik Benzina skladoval a prodával topný plyn. V 90. letech 20. století byla synagoga opravena a bylo do ní umístěno Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka.

Sousoší svatého Floriána, svatého Jana Nepomuckého a krucifix na Starém náměstí

Sousoší svatého Jana a svatého Pavla u Javornické silnice

Sousoší svatého Josefa na Poláčkově náměstí

Sousoší Zasnoubení Panny Marie v parčíku

Radnice na Starém náměstí

Rodný dům F. M. Pelcla

Pomník F. M. Pelcla

Soukenická strouha - napájecí vodní kanál

Pivovar - Podorlická sodovkárna

Sousoší mariánského obrazu, před pivovarem Osobnosti

Známé osobnosti

Karel Poláček (1892–1944), spisovatel a novinář

František Martin Pelcl, (1734–1801) spisovatel, historik a filolog

Muzea a Galerie

Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou - Jiráskova 2, některé expozice jsou na zámku

Památník Karla Poláčka - Palackého ulice 608

Památník F. M. Pelcla - Pelclovo nábřezí 458

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.rychnov-city.cz , na kterých najdete další informace.