Dobré

Dobré

Z dávné historie
Vznik a vývoj obce Dobré patří do období kolonizace lesů v druhé polovině 12. a 13. století. Kdo byl zakladatelem naší obce není známo. Spolehlivé zprávy jsou z roku 1367 a 1392, "kdy byl Vítem, opatem svatopolským, dosazen ke kostelu v Dobrém řádový mnich Vavřinec, a to po zemřelém faráři Janovi" (prof. J. Doberský). V čele obce stál rychtář s konšely jako zástupci kláštera. Obyvatelé odváděli klášteru dvakrát do roka úrok - obilí, slepice, vejce a vedle těchto závazků byli povinni robotovat. Jak velká byla osada, není známo. Podle tradice zde bylo v době Karla IV. 8 usedlostí. Po husitských válkách bylo klášterní panství nahrazeno světskou vrchností.

Roku 1458 král Jiří připisuje zboží Svatopolské Janovi z Chlumu a z Ratibořic za 1200 kop českých. Ku konci 15. století král Vladislav udílí zboží Svaté pole Mikuláši mladšímu a Mikuláši staršímu Trčkům z Lípy. Do doby jejich nástupce Viléma Trčky z Lípy, který držel bývalé klášterství Svaté pole od roku 1542, spadá sepsání Urbáře panství opočenského a frymburského z roku 1542, který obsahuje seznam poddaných a jich povinností k vrchnosti. Podle tohoto urbáře bylo v osadě Dobré (Dobrey Wes) 25 usedlostí (plánek - r. 1542).

Fara
Začala se stavět v r. 1788 a po dokončení sloužila jako příbytek pro doberské faráře. V r. 1936 byl na faru zaveden vodovod  a v r. 1940 se přistoupilo k nutným opravám, protože stav budovy byl značně poničený. Opravy pokračovaly i v r. 1943. Od r. 1961 zůstala fara neobsazena. V r. 1957 byla na faře do jedné místnosti umístěna jedna třída ZŠ. V r. 1961 byla budova fary zadaptována pro MŠ s celodenním provozem, který byl zahájen v dubnu.

V roce 1964 byla budova fary zařazena mezi kulturní památky státu. V r. 1982 se MŠ přestěhovala do nového a na faru se přestěhovala v r. 1983 místní knihovna. V r. 1984 se prováděla generální oprava, která stála cca 150.000,-- Kč. Část hradil památkový úřad, část farníci. Práce v rozsahu 1600 hodin provedli občané pod vedením V. Dyntery z Rovného. Od r. 1995 je na faře kromě knihovny i soukromý byt.

Přírodní poměry obce
Obec Dobré je v podhoří orlickém. Ze strany jihozápadní a jižní činí hranici pozemků doberských Zlatý potok, pramenící u Sedloňova. Za Zlatým potokem na straně jihozápadní jest les Ochoz. Na jihu sousedí s obcí Dobré obce Lhota a Masty. Na jihovýchodě a východě obec Hlinné. Dále k severovýchodu je ves Lomy a les Tulešov. K severu obec Rovné a k severozápadu Kamenice. Na hranici republiky směrem přes Deštné dojdeme za 3 hodiny.

Nadmořská výška činí u kostela 451 m, u Frymlova kříže (Michlova) na Chmelišti 622 m. Nejvyšší bod celé obce je v lese p. Františka Mňuka, rolníka v Dobrém č. 43 (nyní J. Valovčin - pozn. red.). Místo ono je nad Strakovcem a není zaměřeno. Bude asi přes 700 m.
 
 Hlavní hornina naší obce je zelená břidlice doberská, pojmenovaná tak od německého geologa Petraschka z říšského geologického ústavu ve Vídni, který poměry geologické v Dobrém před první světovou válkou zkoumal. V Chmelišti je permský útvar. Písek červené barvy se tam místy kope na stavbu a na silnice. V lesích doberských je prahorní břidlice. V obecním lese v Chmelišti je zasypaný lom. Tam lámala se hornina žule podobná, zvaná mineta. Kameník z ní dělal pomníky.

Z kamene toho je Frymlův (nyní Michlův - pozn. red.) kříž v Chmelišti a dva pomníky na místním hřbitově. Ve vsi samé dolovala se od roku 1837 do roku 1877 červená ruda železná zvaná krevel. Ruda ona odvážela se do Skuhrova nad Bělou, kde stála vysoká pec na tavení rudy patřící hraběti Kolovratovi v Rychnově n. Kněžnou. Do Skuhrova vozila se též ruda z Hluků.

Otec nynějšího majitele slévárny skuhrovské (dvacátá léta našeho století - pozn. red.) pan Josef Porkert z Albertanu u Chebu rodilý, byl v té době v Dobrém oberštajgrem čili nadlezcem v dolech a zde se i oženil s dcerou p. Rázla č. 52. Později odstěhoval se do Skuhrova a huť tamnější zvanou Růženinou od panství koupil. Dolování v Dobrém i v Hlinném zaniklo. Nyní se do slévárny vozí hotová litina a tam se zpracuje. Dolovalo se na pozemcích pana Jana Pohla (č. 42), Jana Michla (č. 33), Františka Mrázka (č. 36) a Františka Štefanidesa (č. 51).

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecdobre.cz, na kterých najdete další informace.