Králova Lhota

Králova Lhota

Historie
Nejstarší období existence obce souvisí s kolonizačními snahami panovníků. Původně byla oblast od Hradce Králové až k  pohraničním horám majetkem panovníka. Majetkem velikým, ale bezcenným, neboť se jednalo o území pokryté hlubokými hvozdy, táhnoucími se až k hranicím, které protínaly pouze obchodní stezky a jinak byly zcela pusté. Král zde rozhodoval o udělování lén a jednou z jeho hlavních snah bylo tato rozsáhlá území osídlit.

V době vlády Přemysla Otakara I. (1197-1230) probíhala na území východních Čech tzv. první kolonizační vlna. Jejím úkolem bylo zakládání osad a hospodářské využití těchto lokalit na pokraji pohraničního hvozdu a u významných zemských stezek. V naší oblasti vycházely tyto snahy především z Hradce Králové a také z  Opočna, které bylo tehdy vůbec nejvzdálenějším osídleným místem v tomto hvozdu.

Celé území mezi řekami Labem, Metují, Orlicí a Dědinou pokrýval v té době hvozd, který se jmenoval Království. Právě na pokraji toho to hvozdu se usadili první osadníci a založili dnešní vsi Starý Ples, Újezd Skalice(Česká Skalice), Roztoky, Šestajovice, Černilov a Jasennou. Zvláštní místo mezi těmito sídly zaujímá klášter Svaté Pole,dnes Klášter nad Dědinou, který byl mimo jiné velkým střediskem pro druhou kolonizační vlnu směrovanou odtud do nitra Orlických hor.

V druhé vlně tzv. vnitřní kolonizace pronikali osadníci dovnitř hvozdu. Tato kolonizace probíhala za Přemysla Otakara II.(1253-1278), který povolal osadníky z německých zemí a osadil je lokačně na těchto územích. Kolonizace vyvrcholila v době vlády Václava II. na přelomu 13. a 14. století. V královském hvozdu a při zemských stezkách, na jejich křižovatkách a při brodech vymýtili kolonisté lesy a na vydobyté půdě počali hospodařit. Nově vzniklé obce nesly původně německá jména, obec Königswald (Králův Les) prvně doložená kol roku 1300 je dnešní České Meziříčí. Ves Königsfeld (Královo Pole)je dnešní Králova Lhota, jenž byla založena osadníky z Horního Saska před rokem 1346. Z důvodu malých výnosů Němci brzy vesnice opustili a na jejich místo přišli lidé z okolí.

Písemně je Králova Lhota poprve doložena roku 1356 v souvislosti s vykonáváním patronátního práva ke zdejšímu kostelu panem Hynkem z Dubé. Kostel sv.Zikmunda stál již tehdy pravděpodobně ve stejné podobě, jak jej známe dnes. Střílnová okénka v prvém i druhém patře věže svědčí o tom, že kostel měl mimo jiné i funkci útočiště. Kostel byl zasvěcen sv. Zikmundovi, světci, jehož ostatky přivezl do Prahy císař Karel IV. To nám dává představu o přibližném datu dobudování kostela, neboť tento světec byl v době panování "Otce vlasti" v Čechách, jak by se dnes řeklo, velmi populární. Roku 1641 kostel vyhořel, ale již roku 1644 byl obnoven a byly zavěšeny tři nové zvony. Ty přetrvaly málem tři staletí, žel první světovou válku nikoliv. V té byly dva zvony zrekvírovány vojskem, rozbity a odvezeny. Dnes má kostel pouze jeden zvon. V roce 1999 byla provedena generální oprava šindelové krytiny věže a v roce 2000 bylo nainstalováno halogenové osvětlení, jehož reflektory nasvětlují tuto krásnou dominantu obce v noci a činí z ní bod viditelný z velké vzdálenosti.

Jak jsem již uvedl, první známý držitel Královy Lhoty byl Hynek z Dubé, jenž postoupil některé své majetky jako věno své manželce Jitce z Meziříčí . Potomci Hynka z Dubé vládli ve Lhotě až do začátku 15. století, kdy část majetků získal Hynek z Náchoda na Adršpachu a Červené Hoře. Ten vedl v letech 1407-1418 spor o majetek Jitky z Meziříčí. Ta svůj podíl uhájila. Hynek z Náchoda prodal roku 1454 své majetky ve Lhotě za 14 kop grošů a s dvory.

V roce 1456 získal odúmrť po Jitce z Meziříčí pan Vratislav z Mitrovic. Roku 1500 postoupil pan Petr Adršpach z Dubé na Náchodě a Rýzmburce veškerý svůj majetek v Králově Lhotě, devět dvorů kmetcích rychtu a kostelní podací panu Mikuláši ml. Trčkovi z Lípy, který připojil Lhotu k Opočenskému panství.

Roku 1582 bylo ve Lhotě 18 rolníků osedlých a 110 osob. Mezi lety 1608 - 1611 byl pánem jednoho selského dvora ve Lhotě pan Lenz  Likkerštorfu (uveden v reg. Dobrušské coby svědek).

Poté co byl hrabě Adam Erdman Trčka z Lípy spolu s  Valdštejnem v Chebu 25. února 1634 zavražděn, přišli Trčkové o své panství. Císař Ferdinand II. jej dal 28. prosince 1635 do zástavy hrabatům Rudolfovi a Jeronýmovi Colloredům z Wallsee. Příslušníci tohoto původně italského šlechtického rodu zastávali mnohdy vysoké státní, vojenské i církevní úřady ve službách Habsburků. Právě jako část odměny za prokázanou věrnost při likvidaci Valdštejnova proticísařského spiknutí obdrželi Colloredové též Opočenské panství. Toto panství vlastnil rod Colloredů, od roku 1789 již Colloredo-Mansfeldů, prakticky až do druhé světové války.

Třicetiletá válka prošla Čechami a  zanechala po sobě zmar, válkou a epidemiemi zdecimované obyvatelstvo i rozvrácené hospodářství. Ani naděje evangelíků na opětovné zrovnoprávnění jejich víry se nesplnily a tak mnoho lidí opustilo rodnou zem a  odešlo za svou vírou tam, kde bylo volněji. I ze Lhoty odcházeli lidé.

Mnoho lidí odešlo ze Lhoty v době I. slezské války. Roku 1742 obsadila pruská vojska velkou část Moravy a severní Čechy. Lidé podlehli lákavým slibům pruského generála svobodného pána z Kalksteinu a hromadně odcházeli do Slezska. Královu Lhotu takto opustilo 41 osadníků, z toho někteří, jako Martin Jirsák z č. 7, Jan Kouba z č.54, Matěj Kouba z č. 63 a jiní, se nechali naverbovat jako rekruti do pruského vojska. (Tímto tématem se podrobně zabýval potomek M. Jirsáka ing. Tomáš Stodola - zde si můžete přečíst jeho pojednání a článek Emigrace nekatolíků z Královy Lhoty r. 1742).

Za II. slezské války roku 1744 bylo ve Lhotě ubytováno 50 důstojníků, 32 služebníků a 3 126 vojáků pruského vojska. Pobytem vojska velmi trpělo domácí obyvatelstvo a letopisy uvádějí, že velké množství usedlostí zaniklo právě vlivem války a pleněním ať vojáků pruských neb královských (rakouských).

Prusové obsadili Lhotu i v sedmileté válce a to hned dvakrát, v roce 1756 a 1758. Musím poznamenat, že na rozdíl od předešlých válek byli nyní považováni valnou většinou domácího obyvatelstva za nepřítele a také se tak chovali. V roce 1758 leželi pruští vojáci na místním hřbitově táborem, kostel vyrabovali, hřbitovní zeď na několika místech probořili a do vzniklých proluk postavili děla, která namířili na hradeckou silnici. Odtud patrně očekávali příchod Rakušanů.

Že mělo domácí obyvatelsvo válek dost a nechtělo o  nějakém válčení už ani slyšet, natož se dát dobrovolně odvést na vojnu, dokládá soudní zápis Hrdelního soudu města Dobrušky. Před ním stanul 20. listopadu roku 1757 dvacetiletý Jan Bašek z Královy Lhoty. Ten utekl před násilným odvodem ze vsi. Rychtář a konšelé jej pěšky i na koních pronásledovali. Když ho dohnali, zuřivě se bránil a konšela Samuela Jarkovského bodl do stehna nožem. Ten zřejmě vykrvácel, neboť během necelé hodiny zemřel. Bašek v nastalém zmatku utekl a v Chrudimi se asi ve snaze, co nejlépe se ukrýt, dal naverbovat k vojsku - jaká ironie osudu! Byl ale odveden do Hradce Králové, a zde jej někdo poznal. Byl uvězněn a předán dobrušskému právu. Odsouzen byl na dva roky nucených prací. Zdali potom musel ještě jít odsloužit vojnu se již neuvádí a je těžké posoudit, co bylo vlastně horší, zda káznice nebo doživotní vojenská služba.

K boji u Lhoty došlo v roce 1778 ve válce o dědictví bavorské. Tato šarvátka je známa ve vojenských dějinách jako "Srážka u Královy Lhoty". Boj trval 5 hodin, Rakušané v něm ztratili 2 důstojníky a 38 mužů, Prusové 3 důstojníky a 43 muže. Po boji pruský oddíl ustoupil k Vlčkovicím.

Památky

Kostel sv. Zikmunda
Kostel je situován na vyvýšeném místě uprostřed hřbitova ve východní části obce. Je výraznou dominantou celé okolní krajiny.

Původně gotický kostel je připomínán již v roce 1344, ale dle mínění faráře Spirocha byl kostel postaven okolo roku 1306 za Karla IV., kdy bylo tělo sv. Zikmunda do Prahy přivezeno. Roku 1641 celý kostel i s věží vyhořel. Byl obnoven v letech 1641-1644 a byly do něho nové tři zvony pořízeny. Při požáru se zřítila klenba v presbytáři. Zcela obnoven byl v r. 1679, ale v roce 1759 došlo k  dalšímu jeho poškození. Do dnešní podoby byl vystavěn v roce 1771.

Kostel je jednolodní s pravoúhle zakončeným presbytářem s obdélníkovou sakristií na jižní straně. Na jižní straně je také předsíň a v západní straně se nachází hranolovitá věž, která je navázána přímo na kostelní loď.

Presbytář, sakristie a loď jsou plochostropé, triumfální oblouk je gotický lomený a kruchta se nachází na dvou sloupech. Vchod na jižní straně je mírně hrotový. Věž má tři podlaží s bedněným ochozem na krakorcích, je členěna horizontálně římsami, okna jsou pravoúhlá se zkoseným ostěním. V 1. a 2. patře se nacházejí úzká střílnová okénka. Střešní krytina kostela i věže je šindelová. Ve východní části kostela je hlavní oltář s obrazem sv. Zikmunda (byl v roce 1995 odcizen) v bohatě řezaném akantovém rámu se stuhou z roku 1679 a s novějšími sochami světců. V kostele byl ještě postranní, skládácí dřevěný oltář z roku 1664. Varhany a kazatelna pocházejí z období kolem roku 1700, na stěně visí soubor obrazů „Křížová cesta“. Cínová křtitelnice je z roku 1619.

Za 1. světové války byly dva zvony rozbity a zrekvírovány. V roce 1934 byl darován zvon umíráček manžely Rýdlovými z č. p. 1. Před kostelem byl postaven prastarý dřevěný kříž. V roce 1880 byl na jeho místě postaven nový kříž pískovcový. Největší částkou na jeho výstavbu přispěl J.Truněček z č. p. 46 a to 100 zlatých.

Okolo kostela se nachází hřbitov, který je obehnán kamennou zdí značné historické hodnoty. Zeď je také vedena jako kulturní památka.

Současnost obce
Ke konci osmdesátých let došlo ve společnosti k převratným změnám díky mezinárodní situaci a dohodám mezi mocnostmi. Běh událostí se dotkl i života v naší obci. Nepodařilo se však rozpoutat politické násilí, jako tomu bylo jinde. Na malé vesnici se lidé dobře znají po celé generace a není třeba se zviditelňovat jinak. Většina lidí vždy hodnotila a hodnotí občany podle toho, co vykonají pro obec, jak žijí a jak se chovají. Nepotřebují k tomu politická kriteria. Průběh těchto událostí opět popsal kronikář.

17. listopad 1989 - Pro mnohé z nás znamenaly události po 17. listopadu procitnutí, bolestné procitnutí. V naší obci, i když byla provedena beseda se zástupci Občanského fóra z Hradce Králové, se tato nová organizace nezaložila. Změna nastala pouze ve složení MNV. Po 31. letém funkčním období z funkce předsedy odstoupil ze zdravotních důvodů Miroslav Jarkovský, který má nemalou zásluhu na rozvoji a rozkvětu naší vesnice. Dále odstoupil poslanec a člen rady pan Vítězslav Malý. Rovněž jeho práce v národním výboru byla přínosem pro naši obec. Na plenárním zasedání 29. prosince byl do funkce předsedy MNV zvolen Josef Macek, dosavadní tajemník.

Byla zmodernizována telefonní síť v obci, podařilo se do obce zavést vodovod. Byly vyasfaltován místní komunikace a byly opraveny chodníky ve středu obce. Po létech chátrání se podařilo obnovit veřejnou zeleň, vysázet nové růže ve středu obce. V letošním roce byla značným nákladem zmodernizována budova obecního úřadu a opraven obecní byt. V Králově Lhotě poprvé bylo upraveno noční osvětlení kostela sv. Zikmunda a pomníků v obci. V roce 2001 byly zahájeny intenzívní práce na vybudování plynové přípojky do obce.

V roce 1987 bylo uspořádáno setkání rodáků obce při příležitosti odhalení pamětní busty akademického sochaře Karla Hladíka, slavného rodáka z naší obce. Po třinácti letech se obdobná akce opakuje. Je to příležitost k tomu, aby se občané, rodáci a přátelé Královy Lhoty seznámili s její slavnou historií i úspěšnou současností.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kralovalhota.cz, na kterých najdete další informace.