Hřibiny-Ledská

Hřibiny-Ledská

Obec Hřibiny-Ledská se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký.  V příhraniční horské části okresu Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a Náchod se rozkládají Orlické hory, jejíž částí je i Chráněná krajinná oblast, která byla vyhlášena dne 28. prosince 1969 s cílem chránit a uchovat harmonicky vyváženou krajinu Orlických hor. Oblast o ploše 204 km² se rozkládá na území okresu Rychnov nad Kněžnou, nevelkou částí 570 ha zasahuje do okresu Ústí nad Orlicí a zaujímá nejhodnotnější partie Orlických hor od Olešnice v Orlických horách až po Čihák.

Orlické hory se rozkládají v severní části východních Čech. Tvoří část severní hranice České republiky s Polskem. Jako samostatný geomorfologický celek jsou geologicky součástí velké jednotky, tvořící orlicko-kladskou klenbu. Geomorfologicky patří do Sudetské soustavy, podsoustava Střední Sudety. Staré pohoří, tvořené většinou přeměněnými horninami, bylo rozlámáno a jeho jednotlivé části vystoupily podél zlomů. Mezi nimi vznikla Kladská kotlina, která k nám zasahuje Králickou brázdou. Severovýchodní svah Orlických hor k údolí řeky Divoká Orlice je zlomového původu a je velmi prudký.

Do nitra Čech se svažují pozvolna a postupně přecházejí do členitého podhůří, budovaného na mnoha místech křídovými sedimenty. Celé pásmo hor je 55 km dlouhé a jeho šířka kolísá v rozmezí 3 - 8 km. Průměrná nadmořská výška je 789 m.n.m. Nejvyšší a plošně nejrozsáhlejší část Orlických hor tvoří severozápadně Deštenská hornatina. Hřeben tvoří od severu Vrchmezí (1084 m), Šerlich (1027 m), Malá Deštná (1090 m), Velká Deštná (1115 m - nejvyšší hora Orlických hor), Jelenka (1097 m), Koruna (1099 m), Homole (1001 m), Tetřevec (1043 m), Kunštátská kaple (1035 m) a Anenský vrch (995 m). Severovýchodní příkrý svah je založen na zlomové tektonické linii. Jihozápadní svahy vybíhají rozsochami, např. Sedloňovský vrch (1050 m), Maruša (1042 m) a Zakletý ( 991 m - v obci Říčky, 5 km od Rokytnice v O. h.), oddělenými přítoky horní Bělé, Zdobnice a Říčky.

Atraktivitu oblasti protkané značenými turistickými stezkami podtrhuje samostatný architektonický prvek, kterým je soustava vojenského opevnění ze třicátých let. V zimě jsou terény oblasti využívány pro sjezdové a běžecké lyžování. Velká lyžařská střediska jsou v Deštném a Říčkách. Nutno podotknout, že spolu s vlivy současného životního prostředí znamená i sportovní využívání CHKO její značné zatížení. Na druhé straně nedostatek jiných pracovních příležitostí ve zdejší oblasti znamená postupný rozvoj právě služeb v cestovním ruchu.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1544.

Části obce
• Hřibiny
• Ledská
• Paseky

Výlety do okolí

Zámek Častolovice - (2 km)
Renesanční zámek vznikl na počátku 17. století na místě gotické tvrze. Zásadní podobu zámku změnily romantické neogotické zásahy. Ty byly na počátku 20. století částečně odstraněny a byla obnovena renesanční podoba zámku.

Expozice
Historické interiéry s původními malbami kazetovými stropy, cenným zařízením, bohatými sbírkami obrazů, zbraní aj. jako ukázka životního stylu a bytové kultury Šternberků v průběhu čtyř století.
Na nádvoří malá galerie tvorby současných výtvarných umělců.

Zajímavost:
Majitelka zámku patří k uznávaným bytovým architektům, proto její zásluhou prostory zámku působí zabydleným, velmi útulným dojmem. V oboře žije stádo bílých daňků a ptáci emu.

Kostelec nad Orlicí
První písemná zmínka (1316) o Kostelci jako o opevněném kostele a o ohrazené kostelní osadě je ve Zbraslavské kronice.

Město Kostelec nad Orlicí má výhodnou polohu je na hlavním tahu silnice I/11 Praha-Ostrava, na železniční trati Praha - Hradec Králové - Letohrad - Hanušovice. Pro vodáky je zde řeka Divoká Orlice tekoucí od přehrady Pastviny u Žamberka k Hradci Králové. Město je vhodné k ubytování, pro poznávací výlety do blízké krajiny s letní turistikou a zimními horskými lyžařskými centry Deštné v OH, Říčky a Rokytnice v OH. Město působí milým dojmem na každého, kdo k nám zavítá.

Se svými částmi (Kostelecká Lhota, Koryta a Kozodry) má rozlohu kolem 35 km2 /katastrální výměra je 2 619 ha/. Leží v nadmořské výšce 290m n.m., s průměrnou roční teplotou 7,8 C. Většina obytné zástavby je rozložena nad údolní nivou řeky Orlice.

Na území města žije 6179 obyvatel stav k 5. 2. 2004. Za třicetileté války mělo město přes tisíc obyvatel, v roce 1836 už 2565, v roce 1890 se uvádí počet 3793, roku 1900 téměř 5000, roku 1937 to je 5 639 obyvatel.

Geografická poloha
Převážná část Kostelecka je pokryta druhohorními usazeninami, hlavně opukou, které se v nižších polohách objevují všude, kde zasahovalo moře. Třetihorní útvary se až na malé výjimky prakticky nevyskytují, zato čtvrtohorní pokrývají celé údolí řeky i široké okolí. Mohutné vrstvy štěrků, písků a hlíny dosahují mocnosti až 8 metrů. Starší naplaveniny obsahují ponejvíce hlínu. Místy naváté spraše tvoří úrodná pole. Hlíny tmavohnědé barvy se výrazně liší od hlín v jiných končinách a jsou bohatou zásobárnou materiálu pro cihelnu v Kostelci. Mladší naplaveniny obsahující písek a štěrky objevující se v soutoku Tiché a Divoké Orlice jsou dobrým stavebním materiálem. Nejznámější písník je v oblasti Rašovic.

Od řeky Orlice terén směrem k severu stoupá. Je přerušený průtahem silnice I/11 se stromořadím starých lip mezi novým zámkem a Častolovicemi. Dál se rozkládá typická zemědělská krajina s ornou půdou scelenou do rozsáhlých honů, místy členěných polními cestami s alejemi ovocných dřevin. Intenzívně obhospodařované pozemky jsou nejúrodnější z celého Rychnovska. Nad poli protéká Štědrý potok zčásti hustě lemovaný břehovými porosty. Za potokem terén vytváří zvednutou náhorní rovinu, která zanedlouho prudce klesá do údolí řeky Kněžné. Harmonicky utvářené a zvlněné údolí Divoké Orlice přechází do drsnějšího podhůří Orlických hor.

Zámecký park s rozlohou 40 ha má anglickou architekturu. Vzácné stromy staré přes 120 let a keře dovezené hrabětem Kinským ze světa jsou arboretem pro poučení i klidné procházky.

Město je význačným rekreačním střediskem Podorlicka ve východních Čechách. Ve městě jsou dva zámky Starý zámek a Nový zámek, které patří rodu Kinských, dále kostely (sv. Jiří, sv. Anny a sv. Václava), kaple (sv. Kříže, sv. Floriána a kaple Navštívení Panny Marie Pod strání) a sochy s církevními náměty (mariánský sloup se sochami sv. Vojtěcha, sv. Václava a sv. Františka; empírová kašna se sochou nymfy (poč. 19.stol); pseudogotické sousoší Nejsvětější Trojice (1874); sv. Jan Nepomucký (1693); sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého (1693); Sv. Jan Nepomucký (1733); Sv. Antonín Padovský (1747); Sv. Vincenc Ferrer (1753); Sv. Florián (1766); Busta Fr.J.Zoubka (1935 L. Beneš).

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kostelecno.cz, na kterých najdete další informace.